Frankfurt – Evropská centrální banka (ECB) začala zavádět kontroverzní program nákupu italských a španělských státních dluhopisů, aby zabránila dalšímu šíření evropské dluhové krize. ECB přikročila k této akci po mimořádné noční telekonferenci, které předcházela narychlo svolaná porada ministrů nejvyspělejších zemí G7 a G20. Akciové trhy v západní Evropě na slíbenou pomoc reagovaly smazáním ztrát. Teď už ale znovu klesají. Itálie a Španělsko slíbily další opatření ke snížení deficitu, stejně jako další ekonomické reformy. Na pomoc italské vládě nyní spěchají i ředitelé předních italských společností. Chtějí nakupovat domácí vládní obligace, a pomoci tak zemi odvrátit finanční krizi. Nabídku, pod kterou se podepsalo 24 šéfů firem, ekonomů a manažerů, zveřejnil italský list Milano Finanza.
ECB podle obchodníků nakupuje italské i španělské dluhopisy, vesměs se splatností pět let. Výnosy v obou případech citelně klesly. ECB sama intervenci nepotvrdila, podle televizní stanice CNBC to ukáže až pravidelná statistika, kterou ECB zveřejní příští týden.
Zástupci Německa a Francie uvedli, že evropský záchranný fond EFSF převezme zodpovědnost za odkupy státních dluhopisů hned, jakmile to bude technicky možné. Očekává se, že to bude někdy v říjnu. „Je to na základě uvedeného hodnocení, podle něhož bude ECB aktivně implementovat program odkupu cenných papírů,“ píše se ve sdělení Evropské centrální banky. Sdělení ECB lze podle agentury Reuters považovat za
rozhodující moment v její snaze bojovat s šířením krize. ECB sice už minulý týden naznačila, že opět nakupuje dluhopisy, její oznámení ale finanční trhy nijak neuklidnilo.
Investiční analytik Jason Trennert:
"Myslím, že rozhodnutí banky kupovat dluhopisy je důležité. Lidi, naše klienty a investory, velmi znepokojuje, že Evropská centrální banka dělá strategické chyby a že by se to mohlo ještě zhoršit. Nyní se banka zoufale snaží dělat věci lépe.
ECB se snaží srazit výnosy z dluhopisů
ECB na sekundárním dluhopisovém trhu intervenuje a nakupuje dluhopisy Španělska a Itálie, aby srazila jejich výnosy, které se na konci týdne dostaly na nové rekordy. „Jde o hranici, kterou analytici všeobecně považují za příliš vysokou na to, aby si Španělsko a Itálie mohly dlouhodobě dovolit takové výnosy platit,“ vysvětlil redaktor ČRo 1 Radiožurnál Ondřej Houska.
Výnosy klíčových státních dluhopisů těchto dvou zemí totiž vystoupily na nový rekord, když se minulý týden ukázalo, že ECB odkupem dluhopisů pomáhá zatím jen Irsku a Portugalsku. Dnes však výnos italských státních dluhopisů splatných za pět let klesl o 65 bazických bodů na 4,85 procenta, podobně výnos ekvivalentních španělských papírů spadl o 69 bodů na 4,73 procenta.
„Nakupují po částech, většinou v objemu 20 milionů až 25 milionů eur (asi 485 milionů až 606 milionů korun),“ poznamenal jeden z obchodníků, jehož citovala agentura Reuters. „Předpokládáme, že dnes ECB nakoupí za miliardy (eur),“ dodal.
Ondřej Houska, redaktor ČRo 1 Radiožurnál
„Celý proces výkupu dluhopisů je nesmírně kontroverzní a má velmi mnoho kritiků, podle kterých akce překračuje mandát ECB. Nicméně banka namítá, že žijeme v mimořádných časech a ty si žádají mimořádná řešení.“
Odkup dluhopisů je podle některých analytiků špatným řešením, bohužel jediným. „Intervence ECB na trhu španělských a italských dluhopisů je poslední možnost, jak zabránit rozšíření akutní dluhové krize na další státy, zejména na Francii. Je to zároveň varianta, která může mít za následek zvýšenou inflaci, a proto může být vnímána jako poněkud kontroverzní. Jiná varianta však neexistuje,“ uvedl člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Kohout.
„Finanční trhy se jen tak 'oblafnout' nedají. Je to pouze flikování děr potápějící se lodi. Vůbec není jisté, zdali to může vést k záchraně. Místo rozhodnutí o vytváření záchranných fondů, které paradoxně opět dluhově financují zatím relativně silné ekonomiky, se musí bezpodmínečně začít šetřit,“ dodává děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík.
Minulý týden zažily světové akciové trhy v obavách z šíření dluhové krize v eurozóně a z útlumu americké a globální ekonomiky těžké výprodeje. Dnes by se mohly otřesy ještě prohloubit v reakci na snížení amerického ratingu.
Ztráty a poklesy hlásí nyní všechny asijské burzy, a to v Japonsku, Jižní Koreji, Hongkongu, Číně a Singapuru, ale i Austrálie a Nový Zéland. Do konce dne navíc podle všeho poklesy ještě vzrostou.
Finanční lídři skupiny nejvyspělejších zemí G7 tak po nočních telefonátech dospěli k rozhodnutí, že pro uklidnění rozbouřených finančních trhů podniknou vše, co bude potřeba. „Během konferenčního hovoru se celé uskupení G7 usneslo na tom, že v příštích týdnech budeme v úzkém spojení, a když to bude nutné, budeme okamžitě jednat,“ uvedl japonský ministr financí Jošihiro Noda. Prohlášení o společně koordinovaném zásahu má tak burzy zklidnit. O evropské dluhové krizi, snížení amerického ratingu a situaci na globálních finančních trzích v neděli telefonicky hovořili i finanční činitelé G20.
Itálie a Španělsko slibují nižší dluhy
„Považujeme za vhodné zrychlit opatření, která jsme představili v souvislosti s budoucím státním rozpočtem. Tak, abychom měli šanci dosáhnout vyrovnaného hospodaření už v roce 2013 namísto roku 2014,“ uvedl již v pátek italský premiér Silvio Berlusconi. „Vítám oznámení Itálie a Španělska o tom, že urychlí reformní opatření. Evropská centrální banka se bude na nákupu evropských dluhopisů opět aktivně podílet,“ dodal prezident banky Jean-Claude Trichet.
Na pomoc teď italské vládě spěchají i ředitelé předních italských firem
„Jestliže Itálie potřebuje naši pomoc, jsme zde,“ uvádí se v prohlášení, které mimo jiné podepsali ředitelé italského výrobce pneumatik Pirelli, ropné a plynárenské skupiny Eni a výrobce luxusní obuvi Tod's. „Zhruba 50 procent veřejného dluhu Itálie je v italských rukách. Pokud Itálie potřebuje naši pomoc při vydávání (dluhu), jsme zde.“
Významnou část italských státních dluhopisů nyní drží banky. Místní firmy však mají silné rozvahy a základy. Jsou tak považovány za jednu ze silných stránek Itálie a uvažuje se, že by mohly půjčit vládě peníze a pomoci jí vyhnout se případnému bankrotu. „Jsme silná, bohatá země s velmi vysokým veřejným dluhem, ale při kombinaci veřejného a soukromého dluhu je náš dluh podstatně nižší než Británie a nižší než Německa,“ píše se dále v prohlášení. „Náš průmysl, naše banky jsou silné.“
„Stojíme před situací, že na jedné straně máme narůstající veřejné dluhy a na druhé straně už nemáme téměř žádné nástroje, jak si s těmito dluhy jinak počít,“ míní ekonom a člen Institutu ekonomických studií FSV UK Michal Mejstřík.
Za poslední týden snížily otřesy a silné výprodeje hodnotu světových akciových trhů o 2,5 bilionu dolarů, což je více než desetinásobek ročního výkonu české ekonomiky. O víkendu pak svět zaskočila zpráva o historicky prvním snížení nejvyššího amerického úvěrového ratingu. To byl také hlavní důvod, proč se cena zlata opět šplhá na nová maxima. Dnes překonala nový historický vrchol 1 700 dolarů za trojskou unci a vzhledem ke špatnému výhledu ratingu do budoucna by se cena měla ještě zvyšovat.
