ECB hodlá kvůli Itálii zdvojnásobit peníze v záchranném fondu

Brusel – Evropská centrální banka (ECB) chce, aby země eurozóny zdvojnásobily objem peněz v záchranném fondu (EFSF) ze současných 750 miliard eur na 1,5 bilionu eur. O požadavku banky dnes informoval německý deník Die Welt s odvoláním na nejmenované zdroje. Nové peníze mají eurozóně pomoci, aby zabránila dalšímu šíření dluhové krize do Itálie, kterou tíží dluh ve výši 120 procent HDP.

„Špatné rozhodování evropských vlád během krize způsobuje neustálý růst nákladů na záchranu,“ uvedl listu nejmenovaný bankéř z ECB. „Současný ochranný deštník není dostatečný, aby vybudoval ochranný koridor kolem Itálie. K tomu nikdy nebyl uzpůsoben,“ dodal. Program nákupu dluhopisů zemí, které se ocitly v problémech, prostřednictvím centrální banky podle něj není v současnosti použitelný.

Na konci týdne vzrostly výnosy italských dluhopisů, tedy cena za financování státního dluhu, na rekordní úroveň. Země ztrácí důvěru ratingových agentur a investoři čím dál více upozorňují na obrovský dluh, který Itálie vytvořila. Situaci zhoršují i vnitropolitické spory, především pak mezi premiérem Silviem Berlusconim a ministrem financí Giluiem Tremontim, který varoval před rozpadem občanské společnosti v zemi.

Investoři se začali obávat, že Itálie není schopná dostát svým dlouhodobým závazkům. Tato situace se okamžitě projevila na trhu, kde země dokonce čelí spekulativním útokům některých amerických hedgeových fondů. Index milánské burzy na nejistotu dnes doplatil čtyřprocentním propadem a dostal se na minimální hodnotu za déle než rok.

Panika z obav o budoucnost Itálie ale panuje i na ostatních evropských trzích. Přední evropský akciový index FTSEurofirst 300 v závěru klesl o 1,5 procenta na 1097,77 bodu. „Vzhledem k velikosti italské ekonomiky by dopad (zdejší nákazy dluhovou krizí) byl mnohem větší než u Řecka. Pokud nepřijdou náležitá opatření, mohlo by to zasáhnout úvěrovou pozici celé eurozóny,“ upozornila Anita Paluchová z firmy ETX Capital.

Angela Merkelová, německá kancléřka

„Itálie musí sama vyslat důležitý signál tím, že schválí zkonsolidovaný a hospodárný rozpočet. Po včerejším jednání s italským premiérem pevně věřím, že se italské vládě podaří prosadit přesně takový rozpočet, kterým bude bojovat proti zadlužení země.“

Státy eurozóny by také měly rychle přistoupit k vyřešení „řecké situace“, jak dnes například zdůraznila německá kancléřka Angela Merkelová. Původně se o nové pomoci Řecku mělo hlasovat do konce září, nyní se ale jedná o dřívějším termínu. O tom, jak zapojit do druhé řecké pomoci také banky, právě dnes v Bruselu jednají evropští ministři financí.

Navýšení fondu odmítlo Německo

Je však jasné, že navýšení finančních prostředků v záchranném fondu nebude snadné. Vyžaduje totiž jednomyslný souhlas od členských států eurozóny, jejichž ochota podílet se na dalších záchranných operacích mimo domovské území ale klesá. Navýšení EFSF dnes již odmítla německá vláda s tím, že to není nutné. Podle mluvčího německé vlády Steffena Seiberta má Berlín plnou důvěru v italskou vládu, že přijme další úsporná opatření a vývoj státního dluhu dostane opět pod kontrolu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 43 mminutami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 7 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...