E-shopy pokračují ve vzestupu. Na kamenné obchody čekají nové technologie a těžké časy

Nákupy po internetu se stále více zakusují do českého maloobchodu. V loňském roce přesáhly obraty e-shopů 115 miliard korun, letos očekává Asociace pro elektronickou komerci (APEK) prodej zboží nejméně za 133 miliard. To by znamenalo překročení podílu jedenácti procent na celém maloobchodu. Oblastí, která on-line světu příliš nepodléhá, však zůstává prodej potravin.

Alespoň jednou za rok nakoupí v on-line prostředí 90 procent uživatelů internetu. Nejméně jednou měsíčně si zboží objedná 53 % respondentů. Vyplynulo to z tradiční studie, kterou APEK připravil ve spolupráci s agenturou Nielsen Admosphere.  

Stejně jako v minulých letech asociace předpokládá i letos rekordní prodeje. A to přesto, že celoročně očekávaný patnáctiprocentní růst byl v prvním pololetí zbrzděn letním počasím, které přišlo do Česka už v dubnu. 

„Tempo růstu se mírně zpomaluje, ale první polovina roku bývá každoročně z pohledu čísel slabší než druhá. Hlavní sezona obchodníků, a to nejen těch internetových, ještě přijde,“ uvedl v srpnu pro agenturu ČTK ředitel Heureky Tomáš Braverman. 

Provozovatelé e-shopů očekávají, že od října najedou na dráhu zvyšujících se prodejů. Ta je pravidelně lemována několika hlavními milníky, ve kterých dosáhne vánoční nákupní horečka vrcholu. Prvním bude Black Friday, nákupní „svátek“ převzatý především z USA. Ten letos připadne na 23. listopadu.

„Black Friday obecně považujeme za start nejintenzivnějšího období vánočních prodejů. Vrcholem pak bude týden od 10. prosince,“ uvedl výkonný ředitel APEK Jan Vetyška. 

Prolínání dvou světů

Trendem, který bude stále sílit, je podle Vetyšky prolínání on-line a off-line světa. Hranice mezi způsobem nákupů se tak bude dále rozostřovat.

„E-shopy stále častěji otevírají kamenné výdejny a prodejny, významní hráči z oblasti tradičního retailu naopak zřizují prodej po internetu. Tento trend bude trvat i v nejbližším období,“ uvedl. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Češi nakupují – podle loňských dat – na internetu nejvíce oblečení, kosmetiku a počítače. Oblečení či obuv si alespoň jednou ročně objedná v e-shopu 49 procent zákazníků. Kosmetický přípravek či parfém si kupuje 39 procent lidí, počítače a notebooky 35 procent.

Naopak oblastí, která on-line světu příliš nepodléhá, zůstává prodej potravin. „Internet (resp. celý digitální svět) je mimořádně důležitý komunikační kanál (i pro kamenné obchodníky), ale on-line prodej potravin v nejbližší době nebude to, co by ohrozilo postavení klasických řetězců,“ napsal Zdeněk Skála, research director ze společnosti GfK, která se věnuje průzkumu trhu. 

Česká republika si v evropském srovnání stojí dobře – má třetí nejvyšší podíl on-line prodeje potravin. Ale i tak je podíl on-line na celkovém trhu jen něco přes 3 % a v nejbližších letech patrně nedojde k dynamickému nárůstu.
Zdeněk Skála
research director společnosti GfK

Maloobchodu se letos, stejně jako celému českému hospodářství, daří. Poměrně příznivá očekávání jsou i na příští rok. „To zvyšuje ochotu nakupujících utrácet a posouvá je k větší náročnosti,“ říká Skála. 

Všímá si toho zejména v souvislosti s mladšími generacemi, které se stále více přiklánějí k pohodlným nákupům. To znamená co nejméně cestování,  co nejméně času stráveného v prodejně, jednoduchý výběr; nákupy dělají ve chvíli, kdy něco konkrétně potřebují, ne do zásoby, přibližuje analytik. 

„Široký sortiment tedy není pro mladší nakupující tak zásadní, spíš vyžadují, aby byly prodejny moderní, čisté, příjemné a samozřejmě umožňovaly rychlý nákup. Zejména v Praze jsou z uvedeného důvodu úspěšné specializované formáty jako pekařství a řeznictví. Jejich obliba trvale stoupá, přes relativně vyšší ceny výrobků,“ dodal Skála.

V průměru tedy roste obliba menších prodejen, diskontů a supermarketů. Naopak ztrácejí velkoplošné prodejny, jako hypermarkety, které jsou preferované hlavně určitými skupinami nakupujících. Především velkými rodinami, které potřebují dělat velký nákup do zásoby.  

Umělá inteligence v kamenných prodejnách

Světu maloobchodu se pravidelně věnuje rovněž poradenská společnost KPMG. Letos v březnu a dubnu uskutečnila tradiční průzkum, tentokrát mezi 530 manažery z 28 zemí. Šest z deseti představitelů maloobchodu se domnívá, že kamenné obchody se do roku 2020 výrazně změní, napsala pro RetailNews marketingová a komunikační manažerka KPMG Slovensko Beata Dubeňová.

Zdůraznila také posílení vztahu mezi zákazníky a značkou, tedy budování loajality. Například tím, že zákazník může hovořit s přátelským, dobře vyškoleným personálem, když má otázku nebo stížnost. Proto 46 procent respondentů průzkumu považuje za svou prioritou udržování kontaktu se zákazníky 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

Očekávané změny v kamenných obchodech pociťují nejvíce respondenti ze Severní Ameriky. Více než třetina se jich vyjádřila, že v následujících dvou letech uzavře své obchody, uvedla Dubeňová. 

Jedním ze sílících trendů je v současném maloobchodu digitalizace (revoluce 4.0). 

Podle Thomase Erwina z KPMG již nyní robotizace a umělá inteligence přeměňují maloobchod. Obchodníci se tak musí naučit pracovat s těmito technologiemi – zejména umělou inteligencí – a rozpoznat budoucí kulturní změny a výzvy. „Za deset až patnáct let by mohla umělá inteligence dělat v byznysu hlavní provozní rozhodnutí,“ soudí Erwin. 

David J. Evans ze stejné firmy pak upozorňuje, že digitalní transformace firem musí spočívat v užití technologií se zřetelem na zákazníka, ne pouze na vnitřní efektivitu firmy. 

Každoročně dělaný průzkum poradenské firmy mezi šéfy obchodních společností zároveň ukázal, jak velké změny se nyní očekávají. Šedesát až sedmdesát procent dotázaných šéfů věří, že následující dva až tři roky přinesou více změn než uplynulých padesát let. V této souvislosti zmínili, že obchod je uprostřed tří revolucí – geografické, demografické a technologické, které spolu navzájem kolidují a převracejí svět vzhůru nohama. A firmy na to nejsou zvyklé. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...