Byl zvyklý zasedat v honosných sálech bank. V Rize i ve frankfurtském sídle Evropské centrální banky. O minulém víkendu strávil 48 hodin ve strohé policejní cele, pak byl propuštěn na kauci. Ani po týdnu zatím není jasné, co vše stojí za pádem šéfa lotyšské centrální banky Ilmarse Rimšévičse, který byl obviněn z korupce. Teorií je ale více.
On sám po svém propuštění přišel s teorií bankovního spiknutí. Řekl, že se stal cílem některým lotyšských komerčních bank, které chtějí zničit pověst Lotyšska. Všechna nařčení odmítl. Připustil ale, že mu kdosi naznačoval možnost dostat se k úplatkům a že to úřadům nenahlásil.
Vyšetřování pokračuje, obvinění vzneseno nebylo. Rimšévičs, který vedl centrální banku od roku 2001, byl dočasně zbaven funkce.
Korupční stopa
Také lotyšský premiér Máris Kučinskis prohlásil, že nemůže vyloučit, že obvinění je snahou o poškození pověsti země. Reagoval tak na stížnost majitelů banky Norvik, podle kterých vedení centrální banky porušovalo zákony a guvernér po nich chtěl opakovaně úplatky. Uvedl, že důkazy by měly být předány protikorupčním úřadům, ale zatím se tak nestalo. „Přinejmenším v tuto chvíli nemohu vyloučit, že příslušné bankovní prohlášení je třeba považovat pouze za pokus o zničení pověsti Lotyšska,“ uvedl Kučinskis.
Proti již bývalému guvernérovi však stojí vyjádření šéfa úřadu pro vyšetřování korupce Jékabse Straumeho. Ten zmínil podezření, že šéf centrální banky požadoval nebo obdržel úplatky nejméně sto tisíc eur (2,5 milionu korun).
Zahraniční stopa
Vedle teorií konkurenční bankovní kauzy či korupční kauzy pak přišlo se svou teorií i lotyšské ministerstvo obrany. Obvinění guvernéra Rimšévičse může prý být součástí dezinformační kampaně, která má oslabit důvěru ve vládu a ovlivnit říjnové parlamentní volby.
„Existuje vysoká pravděpodobnost, že probíhá masivní informační operace (řízená) ze zahraničí,“ uvedlo v prohlášení ministerstvo. Kampaň je údajně strukturou a provedením stejná, jako byly informační operace zjištěné před volbami ve Francii, Německu a USA. Za ty bývá viněno Rusko. Ministr obrany Leonīds Kalniņš však podle agentury Reuters přímo nejmenoval, kdo by za současnou kampaní mohl být.
V každém případě znamená kauza pro Lotyšsko těžký zásah. Ve světě se totiž prezentuje jako bankovní most mezi Východem a Západem. A ten vyžaduje důvěru.
„Je to nepříjemnost. Tenhle sektor je postavený na důvěře. Přitahuje seriózní bankéře. Tím ale byl i Ilmars Ramšivičs. Byl velmi úspěšný,“ podotl bývalý zastupující guvernér České národní banky Pavel Kysilka.
Záchrana ABLV Bank není ve veřejném zájmu
Navíc pro Lotyšsko je to už druhá špatná bankovní zpráva během několika dnů. Spojené státy totiž obvinily finanční ústav ABLV Bank, který je třetí největší bankou v zemi, z porušení sankcí uvalených na Severní Koreu a z praní špinavých peněz. Tento krok nezůstal bez odezvy: lidé začali vybírat vklady. Banka přitom spravuje depozita většinou cizinců včetně Rusů a Ukrajinců.
Ve čtvrtek banka požádala lotyšskou centrální banku o mimořádnou půjčku 480 milionů eur (12,2 miliardy korun), která by umožnila obnovit činnost poté, co jí Evropská centrální banka (ECB) nařídila zastavit veškeré platby. ECB však v sobotu oznámila, že záchrana lotyšské banky není ve veřejném zájmu.
Agentura Reuters navíc připomněla dlouhodobější obavy o transparentnost lotyšského bankovního sektoru. Největší banky jsou pobočkami velkých skandinávských finančních ústavů jako Swedbank nebo SEB a zaměřují se na půjčky obyvatelům země (má necelé dva miliony obyvatel, z toho 30 procent tvoři Rusové). Je zde však také mnoho malých bank, které se zaměřují především na peníze zámořských klientů.
Mezinárodní měnový fond pak podle Reuters opakovaně varoval Lotyšsko, aby bylo obezřetné vůči zahraničním vkladům. Ty většinou patří Rusům a obyvatelům ze zemí Společenství nezávislých států (zahrnuje většinu bývalých svazových republik Sovětského svazu). Fond také doporučoval posílit kontrolní mechanismy v boji proti financování terorismu a praní špinavých peněz.
