Dva ekonomové zkoumali „pavučiny smluv a dohod“. Dostali Nobelovu cenu

Nahrávám video

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali britsko-americký ekonom Oliver Hart a Fin působící rovněž v Americe Bengt Holmström. Ocenění dostali za svůj příspěvek k teorii kontraktu, tedy způsobům, jímž ekonomičtí aktéři uzavírají vzájemné smlouvy. Jejich práce vrhá světlo na to, jak se mohou aktéři s rozdílnými zájmy dohodnout na vzájemně prospěšném řešení, oznámila Královská švédská akademie věd.

„Jejich práce pokládá intelektuální základy pro tvorbu politiky a institucí v celé řadě oblastí, od zákonů o bankrotech po politické zřízení,“ zaznělo při vyhlášení ceny.

Teorie kontraktu se zabývá například tím, zda by školy, nemocnice, věznice či další provozovatelé veřejných služeb měli být v soukromých či veřejných rukách. Nebo zda učitelé, zdravotníci či dozorci ve věznicích mají pobírat fixní nebo na výkonu založené platy.

Oba ekonomové podle akademie vytvořili nové teoretické nástroje, které slouží lepšímu pochopení kontraktů v ekonomice a v životě a umožňují vyhnout se nástrahám v podobě smlouvy. Moderní ekonomika je založena na nespočetném množství smluv, mezi něž patří například smluvní vztahy mezi akcionáři a vedením firmy, mezi pojišťovnou a klientem nebo mezi státními subjekty a jejich dodavateli, uvádí se ve sdělení.

Oliver Hart
Zdroj: Jon Chase/ČTK/AP

Oba letošní laureáti rozpracovali všeobecný rámec pro analýzu řady různých problémů v návrzích smluvních vztahů. Jde například o to, jak svázat plat šéfa firmy s výkonem nebo jak efektivně privatizovat činnosti veřejného sektoru.

Bengt Holmström
Zdroj: Lehtikuva Lehtikuva/Reuters

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek letošní vítěze, kteří se věnují teorii řízení korporací a jevů s tím souvisejících, včetně morálního hazardu, vidí stále jako určitou reflexi finanční krize roku 2009. Regulátoři učinili nebo dosud činí mnohdy kontroverzní kroky, které mají zabránit opakování této krize. Je žádoucí podívat se na takové kroky očima ekonomické teorie a oddělit je od čistě politické objednávky, dodal.

Analytik poradenské společnosti Deloitte David Marek připomněl, že za podobnou problematiku v roce 1972 bral Nobelovu cenu Kenneth Arrow. V příbuzných oblastech pátrali také držitelé Nobelových cen z let 2007 a 2009, Eric Maskin a Elinor Ostromová.

Hart a Holmström se podle analytika skupiny Roklen Lukáše Kovandy v každoročních tipech na vítěze se objevují řadu let. Nejde ale o všeobecně známá jména. Hart například v době vrcholící finanční krize v duchu teorie kontraktu varoval před přímými sanacemi velkých finančních institucí typu pojišťovny AIG. Vládní sanace soukromého ekonomického subjektu je podle něj potenciálně nebezpečná, protože ozdravný proces bankrotu znemožňuje nebo oddaluje.

Ve čtvrtek je na řadě udělení ceny za literaturu

Vyhlášením Nobelovy ceny za ekonomii pokračuje každoroční seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895 a uděluje ji až od roku 1968 na Nobelovu památku švédská centrální banka.

Naprostou většinu nositelů tohoto ocenění tvoří američtí ekonomové. Loni toto ocenění ale dostal britský ekonom Angus Deaton za analýzu spotřeby, chudoby a blahobytu a předloni francouzský ekonom Jean Tirole za analýzu tržní síly a regulace trhu.

Seznam možných vítězů každým rokem sestavuje agentura Thomson Reuters na základě toho, jak často jsou články jednotlivých ekonomů citovány. Letos agentuře vyšli jako kandidáti bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu a makroekonom Olivier Blanchard, dále hlavní ekonomický poradce bývalého amerického prezidenta George Bushe a zakladatel takzvané personální ekonomie Edward Lazear a americký výzkumník na poli obchodu Marc Melitz.

Minulý týden byli postupně oznámeni laureáti Nobelových cen za medicínu, fyziku, chemii a za mír, ve čtvrtek je na řadě cena za literaturu. Ocenění se budou předávat 10. prosince, v den výročí úmrtí Alfreda Nobela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
před 5 mminutami

Paliva v Česku v uplynulém týdnu výrazně zdražila

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 1 hhodinou

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 18 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.