Dukovany získaly na poslední chvíli povolení, všechny čtyři bloky tak mohou štěpit jádro dál

Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vydal povolení k dalšímu provozu bloků tři a čtyři Jaderné elektrárny Dukovany, u nichž nynější desetileté licence skončí s letošním rokem.

Firma ČEZ tak může další léta provozovat všechny čtyři dukovanské bloky, protože na první dva už povolení dostala. Vydaná byla na dobu neurčitou. Aktuálně vydaná rozhodnutí úřad zveřejní, až nabudou právní moci.

Společnost ČEZ už rozhodnutí dostala do své datové schránky. „Získání povolení neznamená, že máme hotovo a usneme na vavřínech. Čeká nás plnění řady podmínek i periodických kontrol zařízení,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek. 

  • Mezi podmínkami, jež Státní úřad pro jadernou bezpečnost  stanovil provozovateli Dukovan, jsou podle firmy ČEZ administrativní i technická opatření. 
  • K nim patří například aktualizace výpočtů a analýz seismických rizik a revize plánu kontrol zařízení.

Dukovany s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů pokrývají pětinu celkové spotřeby elektrické energie v ČR. Dukovanský blok číslo jedna byl uveden do provozu v roce 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan v roce 1987.

Ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský na listopadovém semináři ve Valči řekl, že jeho cílem je zajistit u dukovanských bloků provoz minimálně na dalších 20 let.

U prvního bloku Dukovan má ČEZ nové povolení k provozu od loňského března a pro druhý blok této elektrárny ho získal letos v červnu. Také u nich původní licence končily s kalendářním rokem. Firma ČEZ ale v obou případech požádala státní úřad o prodloužení původního povolení o několik měsíců kvůli zpoždění způsobeném nutností opakovaně zkontrolovat svary. Kontroly svarů si vynutilo to, že v dokumentaci byly nalezeny jejich nekvalitní rentgenové snímky. Kontroly byly dokončeny letos.

Energetická společnost ČEZ zvýšila za tři čtvrtletí letošního roku meziročně čistý zisk o 13 procent na 16,6 miliardy korun. Za samotné třetí čtvrtletí byl ČEZ ve ztrátě 66 milionů korun, zatímco loni za stejné období vykázal čistý zisk 0,9 miliardy. Čísla byla pod odhady analytiků.

„Výsledky hospodaření za třetí čtvrtletí zaostaly za očekáváními, a to zejména na úrovni provozní i čisté ziskovosti. Na úrovni (provozního zisku) EBITDA se negativně podepsaly nižší realizační ceny a vyšší náklady na emisní povolenky,“ uvedl analytik Komerční banky Miroslav Frayer. Za devět měsíců analytici očekávali čistý zisk až 17,8 miliardy korun.

Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš řekl, že třetí čtvrtletí je tradičně, co se týče výsledků, nejslabším z celého roku. Připomněl, že ČEZ potvrdil odhad celoročního zisku, očištěného o mimořádné vlivy, na 19 miliardách korun. Příští rok bude podle něj z hlediska hospodářských výsledků pro firmu ještě náročnější. „Od roku 2019 dál už budou čísla zase vyšší a vyšší,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 19 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
včera v 09:09

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...