Frankfurt - Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi vybídl evropské země, aby co v nejkratší době zprovoznily evropský záchranný fond. Podle něj se celý proces příliš táhne, i když času není nazbyt. V mezidobí ECB odolává tlakům, aby začala masivně nakupovat dluhopisy ohrožených zemí eurozóny. Státní dluhopisy sice nakupuje, činí tak ale jen v rámci dočasného programu. Naopak například Německo je proti tomuto kroku.
Mario Draghi, šéf ECB:
„Kde je realizace těch rozhodnutí, která byla přijata už tak dávno? Déle už bychom čekat neměli.“
Podle Draghiho se lídři Evropské unie rozhodli záchranný fond založit už před více než rokem a půl. Poté se dohodli, že poskytnou za fond garance, a letos v říjnu odsouhlasili, že efektivní kapacitu fondu pomocí finančních nástrojů několikanásobně zvýší. Záchranný fond má vládám pomoci bojovat proti dluhové krizi.
Politici se dohodli, že zvýšení efektivity záchranného fondu by mělo být vyřešeno do konce roku, jejich úsilí ale podkopává zpoždění klíčových rozhodnutí. Na trhu ale mezitím roste nervozita, která se projevuje růstem výnosů státních dluhopisů nejohroženějších zemí. To je teď hlavně Itálie a Španělsko.
ECB i nadále povede boj proti dluhové krizi
Z vyjádření Institutu Mezinárodních financí vyplývá, že Evropská centrální banka odvedla v boji proti šíření dluhové krizi dobrou práci. Měla by proto i nadále hrát klíčovou roli ve snaze o obnovení finanční stability v eurozóně. Tam se ale v současné době vedou bouřlivé diskuse o dalších krocích banky. Největší rozepře se týkají toho, zda má ECB svoje protikrizové zásahy v podobě nákupů dluhopisů ještě zesílit, nebo naopak od nich začít ustupovat.
To, že by měla banka i nadále hrát prim v boji proti dluhové krizi, tvrdí hlavně šéf Institutu Mezinárodních financí Charles Dallara. „Myslím, že za tři roky ECB své kroky skutečně vystupňovala. Když se podíváme na první dny finančních tlaků v roce 2007, tak jsou efektivní. Nadále považujeme aktivní roli ECB za nezbytný faktor stabilizace výhledu ekonomiky eurozóny,“ podotkl.
Dvě největší ekonomiky v Evropě, Německo a Francie, se na postupu ohledně nákupu dluhopisů zadlužených států nemůžou dohodnout. Zatímco Berlín říká dost, Paříž si naopak přeje od banky ještě důraznější zásahy. ECB zahájila program nákupů státních dluhopisů loni kvůli bankrotujícímu Řecku, letos v létě je rozšířily ty italské a španělské.
