Vysoký Chlumec - Díky milionům z Evropské unie se podařilo zachránit čtyři historické roubené stavby: vodní mlýn, seník, obytný dům z poloviny osmnáctého století a stodolu dokonce už ze století sedmnáctého. Na svém původním místě by zanikly, teď si je mohou návštěvníci prohlížet ve skanzenu ve Vysokém Chlumci na Příbramsku. Dnes se skanzen může pochlubit už 14 historickými objekty – ze středního Povltaví a Podbrdska.
„Je to malebná krajina spjatá v minulosti, ale dá se říci i do současnosti s těžbou a zpracováním kamene, tolik na vysvětlenou, proč hornické muzeum Příbram buduje skanzen ve Vysokém Chlumci,“ řekl ředitel Hornického muzea v Příbrami Josef Velfl. Nejvíc se vesnický skanzen rozrostl vloni – hornickému muzeu se totiž podařilo dosáhnout na peníze z regionálního operačního programu Střední Čechy. Díky 28 milionům tak bylo možné přemístit hned 4 historická stavení. Proces, který by jinak trval několik let, byl hotový za 14 měsíců.
Tomáš Novotný, ředitel Úřadu regionální rady regionu soudržnosti:
„Sleduje se přínos, originalita, ale i tradice a typ služby, který už v dané oblasti má určitou historii a je o něj zájem. Zde je dlouhodobě zájem veřejnosti i cizinců, takže z toho důvodu jsme se ten projekt rozhodli podpořit.“
Nejatraktivnější technickou památkou je roubený vodní mlýn z Radešic u Petrovic. Na jednom z trámů je vytesán letopočet 1722. Mlýn bude návštěvníkům oficiálně zpřístupněn až příští rok. Poprvé takto při práci ho ale lidé budou moci vidět už 21. srpna, kdy Hornické muzeum Příbram organizuje tradiční akci – den řemesel.
V sousedství mlýna je další jedinečné stále funkční zařízení: takzvaný katr neboli pila - rovněž na vodní pohon. „Je unikátní polohou listu, který je v horizontální poloze, jedná se o zařízení z poloviny 19. století. Pily tohoto typu jsou na území Česka pouze dvě,“ konstatoval Velfl. Přízemní celoroubený dům z Jiví u Heřmaniček bude v budoucna sloužit jako expozice o vzniku a budování skanzenu. V seníku přemístěném z vojenského prostoru Brdy by měl být zase depozitář větších zemědělských strojů a nářadí. Čtyřboká roubená stodola z Mašova je zatím nejstarším objektem muzea – pochází přibližně už z roku 1670.
Aby stavby ve skanzenu vypadaly přesně tak, jako předtím na svém původním místě, při rozebírání je nutné velmi pečlivě všechny stavební části označit a zdokumentovat. Ne vždy ale materiál vydrží a ne všechny prvky se proto dochovají. „Spodní rámy, ty zakládající, nejsou úplně dobré a ty se většinou nahrazují. Máme tesaře, kteří umějí pracovat s tradičními nástroji, jako je hlavatka a širočina,“ řekl Jiří Barták ze stavební firmy S-B s.r.o. Sedlčany.
Pracovníci Hornického muzea Příbram už mají vytipovaných dalších 11 středočeských objektů, které by do skanzenu mohly přibýt. Pokud se ale opět nepodaří získat větší objem peněz jako teď z evropských fondů, bude i nadále reálný pouze model co rok, to jedna stavba.
