Doprava má plán proti krizi. Zachrání silnici R6?

Praha - Ministerstvo dopravy dnes představilo vlastní protikrizový plán, který by měl přes očekávaný výpadek příjmů zamezit zastavení výstavby důležitých silnic. Podle ministra dopravy Gustáva Slamečky bude na budování nových komunikací chybět 23 miliard korun, 20 na dálnice a 3 na železnice. Zároveň ministerstvo představilo takzvané cenové normativy, které mají zprůhlednit ceny silnic a dálnic. Mají především zabránit tomu, aby ceny projektů během výstavby rostly.

Normativy cen a přísnější kontrola změny cen mají přinést značné úspory. „Pro první rok, kdy provedeme kontroly na rozestavěných stavbách, počítáme s tím, že na jednotlivých stavbách by ty úspory mohly být až do deseti procent. Celkově ten vliv bude vyčíslitelný kolem 1 až 1,5 miliardy,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfréd Brunclík. 

Dopravní stavby by měly být úspornější

Ministerstvo financí na dopravní stavby přidat peníze nechce. „V tuto chvíli neuvažujeme o navýšení prostředků na dopravní infrastrukturu, protože ta je v současné době rekordní,“ zdůvodnil mluvčí ministerstva financí Jakub Haas.

K tomu, aby ministerstvo dopravy sehnalo chybějící miliardy, by měl proto pomoci nový finanční režim stavby silnic a dálnic a zpřísnění cenových limitů jednotlivých projektů. Nově bude mít ministerstvo možnost stavbu zastavit, pokud náklady projektu či samotné stavby poskočí o 10 procent. „Největší úspory se realizují v období dvou až pěti let, ale my už i pro příští rok plánujeme, že bychom se mohli dostat na bázi portfoliové k úsporám okolo jedné miliardy korun,“ myslí si Slamečka.

Dopravní stavby by měly být úspornější

Ministerstvo financí na dopravní stavby přidat peníze nechce. „V tuto chvíli neuvažujeme o navýšení prostředků na dopravní infrastrukturu, protože ta je v současné době rekordní,“ zdůvodnil mluvčí ministerstva financí Jakub Haas.

K tomu, aby ministerstvo dopravy sehnalo chybějící miliardy, by měl proto pomoci nový finanční režim stavby silnic a dálnic a zpřísnění cenových limitů jednotlivých projektů. Nově bude mít ministerstvo možnost stavbu zastavit, pokud náklady projektu či samotné stavby poskočí o 10 procent. „Největší úspory se realizují v období dvou až pěti let, ale my už i pro příští rok plánujeme, že bychom se mohli dostat na bázi portfoliové k úsporám okolo jedné miliardy korun,“ myslí si Slamečka.

Ministr zároveň vyloučil, že by rozvoj infrastruktury mohla zbrzdit současná povodňová kalamita, a popřel také, že by se nedostatek prostředků na nové silnice projevil v jejich kvalitě.

Další peníze by mohly ušetřit nové tabulky, které určí, za kolik se daný úsek dá postavit. „Odhadujeme to hrubě, že bychom v průběhu normativů dosáhli úspor 10 až 15 procent,“ řekl České televizi děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos.

Boj o záchranu strategické R6

Zástupci ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic a hejtmani Středočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje se dnes shodli, že aktuálně je ohrožena dostavba rychlostní silnice R6 z Prahy do Karlových Varů, jejíž dokončení bylo plánováno na rok 2015. Podle nedávného vyjádření ministerstva byla přitom R6 jednou ze staveb, které by se omezování výdajů na dopravní infrastrukturu nemělo dotknout.

Zástupci tří dotčených krajů se dohodli, že v rámci asociace krajů vyvinou tlak na ministerstvo dopravy i ŘSD a zároveň připraví memorandum k dokončení R6, které předají novému ministrovi dopravy po podzimních volbách.

Rychlostní silnice R6 je nyní hotova mezi Prahou a Novým Strašecím. Podle náměstka hejtmana Středočeského kraje Marcela Chládka je prioritou vybudování úseku z Nového Strašecí do Lubence. „Stavby jsou připraveny pro roky 2011 až 2015, ale nejsou na ně peníze,“ dodal.

Jihočeši si dostavbu vyvzdorovali 

Jednou ze silnic, které byly naopak vedeny v kategorii „zakonzervovaných“, byla jihočeská dálnice D3 s propojkou obchvatu Českých Budějovic. Českobudějovický magistrát ovšem pohrozil, že pokud ministerstvo nedá peníze na propojku, nedovolí stavět železniční koridor. Jak koridor, tak dálnici přitom částečně financuje Evropská unie, a pokud by se nedodržely termíny, stát by musel miliardy vrátit.

Svaz měst a obcí navíc po vládě požaduje, aby garantovala i termíny klíčových dopravních staveb v jižních Čechách, pokud rozhodne o dostavbě Temelína. Ministerstvo nakonec extrémnímu tlaku podlehlo a potřebné prostředky v rozpočtu našlo. Peníze jsou ovšem pouze na letošní dostavbu úseku D3 mezi Táborem a Soběslaví; na stavbu propojky na příští rok ale ještě rozhodnuto není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...