Brusel - Summit o krizi skončil dohodou, která má zabránit dalšímu šíření dluhové krize. Eurozóna se shodla, že výrazně zvýší efektivitu záchranného fondu EFSF. Dohodla se také s bankami na odpisech řeckých dluhů o přibližně 50 procent i na rekapitalizaci evropských bank. To by představovalo mnohem výraznější zapojení soukromého sektoru do pomoci Řecku než 21 procent dohodnutých v červenci. Dohoda podle analytického serveru Eurointelligence ale nebude stačit k vyřešení řecké krize. Ani 50procentní odpis prý dluh nestabilizuje.
Díky odpisům řeckých dluhopisů by se dluh Atén měl snížit o 100 miliard eur, řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy kolem čtvrté hodiny ráno, když summit skončil. Za dohodami stojí podle něj i Evropská centrální banka (ECB) a podpořily je i Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská komise.
Dluh Řecka by se měl do roku 2020 snížit na 120 % HDP
„Máme dohodu, na kterou zástupci soukromého sektoru dobrovolně přistoupili. Vyloučili jsme možnost řeckého bankrotu, jak Francie žádala od začátku. Soukromý sektor se zřekl poloviny řeckého dluhu, soukromí věřitelé si dobrovolně odepíší 50 procent,“ řekl Sarkozy před novináři. Unijní prezident Herman Van Rompuy uvedl, že evropský plán by měl zredukovat řecký dluh do roku 2020 na zhruba 120 procent řeckého hrubého domácího produktu. „Je to maraton, ne sprint,“ podotkl k dohodám předseda Evropské komise José Barroso s tím, že v příštích týdnech se ještě budou dolaďovat detaily vyplývající z nočních dohod.
Během doby jednání oznámili zástupci soukromého sektoru, že není v otázce seškrtání dluhů žádná dohoda. Následně se pak ale sešli s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeovou.
Van Rompuy podotkl, že kvůli posílení ekonomického vládnutí v Evropě bude unie zvažovat omezenou změnu smluv. Lídři EU se k tomu vrátí na summitu v prosinci a následně pak i na jaře příštího roku.
Řecký premiér Jorgos Papandreu v reakci na seškrtání řeckého dluhu hovořil o novém začátku. „Nová epocha, nová éra, který se otevírá před Řeckem,“ řekl ministerský předseda o dohodě s privátním sektorem.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové bude Řecko více monitorováno v tom, jak plní dohodnutá pravidla.
Slovensko si na summitu dojednalo výjimku
Slovensko si na summitu eurozóny podle dnešních slov premiérky Ivety Radičové dojednalo výjimku. Jako jediná země se nebude účastnit navýšení účasti veřejných financí na pomoci Řecku. Podrobnosti hodlá premiérka vysvětlit později na tiskové konferenci. „Slovenská republika má výjimku a bude se zúčastňovat tohoto programu jen v těch intencích, jako se původně zavázala, a o nic víc,“ dodala premiérka. Odkazovala tím zřejmě na dohodu z mimořádného summitu eurozóny z 21. července, na kterém se dohodl druhý záchranný balík pro Řecko ve výši 109 miliard eur.
Eurozóna přifoukne záchranný fond
Záchranný fond eurozóny by měl pomocí pákového efektu získat „palebnou sílu“ ve výši zhruba jednoho bilionu eur, aniž by se ale navyšovaly současné garance od členských zemí. Ty dosahují výše 780 miliard eur a EFSF díky nim má reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur.
Státy eurozóny také chtějí zapracovat do svých právních systémů takzvané zlaté pravidlo, tedy povinnost respektovat vyrovnanost rozpočtu. Tím by v podstatě stanovily limity pro možné schodky či dluh země.
Do Bruselu se dnes upíraly zraky finančních trhů i zbytku světa. Zatímco eurozóna se bojí možnosti dalšího šíření dluhové krize do zemí jako Itálie či Španělsko, tak svět se obává případných dopadů prohloubení krize na celosvětovou ekonomiku. Právě i kvůli tomu evropští lídři na dnešek slibovali komplexní strategii, jak z krize vybřednout.
Jiří Schwarz, člen NERVu
„To, o co se snaží eurozóna, je pochopitelné, nicméně ukazuje se, že politický projekt předběhl svou ekonomickou základnu. Ten projekt je ambicióznější, než si eurozóna v tu chvíli mohla dovolit.“
Už na summitu EU, který předcházel vrcholné schůzce eurozóny, se evropští lídři dohodli na rekapitalizaci evropských bank. Kapitálová přiměřenost finančních domů se má zvednout na devět procent. Na splnění požadavku dostaly banky čas do půlky roku 2012. „Chci zdůraznit, že pro české banky to není problém, protože kapitálová přiměřenost se v průměru pohybuje u českých bank dokonce nad touto hranicí, někde na úrovni 13 procent,“ uvedl český premiér Petr Nečas.
Premiér se neobává ani toho, že by zahraniční matky českých bank svým dcerám odčerpaly likviditu nebo se do nich pokusily uklidit špatná aktiva. To podle něj dostatečně reguluje Česká národní banka.
Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér ČNB
„Já bych řekl, že to pokračuje v těch tradicích, jak Evropa ten problém vždycky řeší. Ta řešení nejsou elegantní, postupují velmi pomalu. Vždycky to vypadá, že ty kroky jsou o jedno pozadu za tím, co trh očekává.“
Jessica Hoversenová, MF Global
„Jde to správným směrem, ale trh z toho bude zklamaný. Především kvůli tomu, jak velký důraz na ten summit politici kladli.“
V minulých dnech se v souvislosti s rekapitalizací evropských bank hovořilo o tom, že na splnění zmiňovaného devítiprocentního poměru bude třeba něco přes 100 miliard eur. „Konkrétní číslo tam není, mimo jiné proto, že jsem přesvědčený, že ho v tuto chvíli nikdo nezná,“ dodal český premiér.
V prvních reakcích ekonomů a odborníků je proto už znát skepse a zklamání. „To řešení, které bylo dnes oznámeno, není řešení,“ podotkl v Událostech, komenářích investiční bankéř Ondřej Jonáš. „S každým měsícem odkladu rázného řešení se infekce šíří. Před rokem bychom nemluvili o Itálii, před šesti měsíci bychom nemluvili o problému Španělska,“ dodal.
