Atény – Konečná dohoda o pomoci Řecku je znovu odložena. Šéfové koaličních stran, kteří mají schválit podmínky záchranného úvěru, se nad ní sejdou až ve středu. Evropě i finančním trhům už ale dochází trpělivost a nabádají Řecko k rychlému jednání. Eurozóna i Mezinárodní měnový fond požadují za další půjčku 130 miliard eur tvrdé reformy a další škrty. S nimi nesouhlasí odbory, které na dnešek vyhlásily 24hodinovou generální stávku. Při protestech v centru Atén demonstranti dokonce spálili německou vlajku.
Lhůtu na uzavření dohody Řecko znovu propáslo. Brusel varoval, že už včera bylo pozdě. Reagoval tak na neustálé odkládání zásadních kroků. Přitom je to právě Řecko, komu se krátí čas. Nejistota se navíc odráží na trzích, které už v konečné řešení ani nevěří.
Řecké politiky to ale zřejmě nechává klidné. Vláda sice dnes podle dobře informovaných zdrojů dokončuje finální text dohody s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem, plánovaná schůzka lídrů stran, která ji měla posvětit, se ale dnes konat nebude. „Důvodem (odkladu) je, že političtí předáci nebudou mít čas na vyhodnocení návrhu opatření,“ upozornil stranický činitel. Původně se měli šéfové stran sejít k diskusi o podmínkách dohody již v pondělí.
Evangelos Venizelos, řecký ministr financí
„Pokaždé, když zavřete jednu kapitolu, jiná se otevře. Je to jako Hydra. A protože nikdo není Hercules, který by ji přemohl, musíme tomu čelit všichni společně. Musíme vybojovat tuhle bitvu, přesvědčit občany a postupovat k řešení, pro které jsme se rozhodli. A sice zůstat v eurozóně.“
Aby Řecko peníze dostalo, musí být splněny striktní podmínky inspektorů EU a MMF. Tedy například snížit platy, důchody i minimální mzdy a propustit 15 tisíc státních zaměstnanců. Za to je Aténám přislíbeno 130 miliard eur, jež by pomohly zemi z nejhoršího.
Partneři Řecka v eurozóně jsou z neustálých odkladů už nervózní a německá kancléřka Angela Merkelová do Atén v pondělí vzkázala, že na další rozmýšlení už není čas. Přistoupit na takovou dohodu se ale zdráhají opoziční politické strany. V dubnu totiž Řecko čekají parlamentní volby a nepopulární opatření by je mohla připravit o přízeň voličů. Proti dalším škrtům ostře vystupují i odbory.
Marián Tupý, ekonom
„Podle mého názoru, ať už Řekové slíbí cokoliv, budou vždy provádět minimální reformy. Mnoho lidí a finanční trhy vlastně řeckým reformám nevěří a myslím si, že za takových podmínek bude velmi těžké, aby se Řecko vyhnulo bankrotu.“
Řecko bankrotem ztratí méně než západ
„Západ nejspíš nepochopil, že Řecko bankrotem ztrácí méně než Západ. Řeckým bankrotem se totiž Řecko zbaví dluhů, své zátěže, zatímco Západ přijde o své peníze, které do Řecka nasypal. A krátce před volbami “přece„ nebudou řečtí politici podepisovat snižování mezd a nepříjemné reformy na trhu práce,“ komentoval situaci Vladimír Pikora z Next finance.
Z Řecka se ale postupně začaly ozývat signály, že země na některý z požadavků předem kývla. Podle ministra pro administrativní reformy se Atény dohodly na propouštění státních zaměstnanců. Podle plánu by jich do roku 2015 mělo o práci přijít na 150 tisíc.
Kroesová: Eurozóna se obejde i bez Řecka
„Když jeden člen odejde, neznamená to 'muž přes palubu'. Možná, že volím nešťastná slova. Co to znamená muž přes palubu? Zatím všichni říkali, že když bude muset nějaká země odejít anebo požádá o vystoupení, celá stavba se zhroutí. To ale není pravda,“ říká komisařka Evropské unie pro digitalizaci a nové technologie Neelie Kroesová.
Zaměstnanci v Řecku zřejmě o 13. a 14. platy nepřijdou
Zaměstnanci v Řecku možná o třinácté a čtrnácté platy nepřijdou. Šéfové vládních stran, kteří dnes budou jednat o reformách nutných k získání záchranného úvěru ve výši 130 miliard eur, to navrhují výměnou za svůj souhlas se snížením minimální mzdy, která v současnosti činí 751 eur hrubého měsíčně a kterou pobírá 300 tisíc Řeků. Podle současného návrhu by měla klesnout o 20 až 22 procent. Kritici ale připomínají, že po seškrtání minimální mzdy by se státu snížily příjmy z daní a z příspěvků na sociální pojištění. Vláda by tak musela tento propad nějak kompenzovat.
Mezinárodní věřitelé po představitelích řecké vládní koalice také chtějí, aby souhlasili s tím, že do koše poletí současný zákon, podle kterého podmínky kolektivní smlouvy platí i po jejím vypršení. To by znamenalo, že zaměstnavatelé by s každým zaměstnancem mohli individuálně vyjednávat o tom, za jakých podmínek bude pracovat.
Demonstranti v Aténách spálili německou vlajku
Řekové dnes na protest proti snižování platů i stávkovali. Po celé zemi demonstrovalo na 20 tisíc lidí. Rozhořčení manifestanti v centru Atén spálili německou vlajku a se stejným cílem se pokusili rovinout i nacistickou zástavu, ale nakonec jim v tom zabránila policie. Jeden z demonstrantů třímal také velký řecký prapor se starořeckým nápisem: „Se štítem nebo na štítu“ (Vítězství nebo smrt). Manifestanti také křičeli: „Zloději, zloději!“
Giorgos Mathiopoulos, zdravotnické odbory
„Reagujeme na úsporná opatření a platy, co nás umoří hladem.“
Themis Kotsifakis, šéf učitelské unie v Řecku
„Dostáváme zprávy, že děti omdlévají hladem.“
Podle policie se protestu před parlamentem zúčastnilo asi 8 tisíc lidí. Policie proti demonstrantům, kteří se snažili prolomit kordon u budovy parlamentu, použila slzný plyn. Nikdo však při zásahu pořádkových sil nebyl zraněn. Dalších přibližně 6 tisíc lidí se vydalo na poklidnou demonstraci, kterou uspořádali komunisté. V největším řeckém přístavu Pireus se kvůli generální stávce už ráno zastavil provoz. Z přístavu nevypluly žádné lodě," řekl příslušník pobřežní stráže. Atény hlásily problémy v městské hromadné dopravě, také například nemocnice omezily provoz a turisté se nedostanou na Akropoli.
