Dohoda do pátku, jinak OKD ukončí činnost. Jde o brutální nátlak, říká Mládek

Vedení OKD zváží návrh na insolvenci a ukončení hornické činnosti firmy, pokud se do pátku nedohodne se státem na restrukturalizaci černouhelné firmy. Společnost New World Resources (NWR), majitel OKD, to uvedl na svých webových stránkách. Skupina Ad Hoc Group (AHG), která je od února vlastníkem NWR, totiž neprodloužila termín, do kdy se chtěla se státem dohodnout na podmínkách dalšího provozování společnosti. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v reakci uvedl, že jde o brutální nátlak majitelů nebonitních akcií. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) je stanovení termínu vydíráním.

„Vláda neustále přesvědčuje veřejnost, že chce minimalizovat negativní dopad případné insolvence. Tento přístup nás proto udivuje a jsme z něj zklamaní. Chápeme, že rozhodnutí nelze přijmout ze dne na den, ale ministři jsou o krizi informováni již od začátku ledna,“ uvedl mluvčí AHG Roman Pařík. Podotkl, že pokud by skutečně insolvence nastala, vláda se jednání s AHG nezbaví. „Byli bychom hlavním věřitelem, takže stejně s námi jednat musí,“ řekl.

Mládek v reakci označil současné počínání AHG za brutální nátlak. „Je zcela ve stylu, který předvádějí poslední měsíc,“ řekl. Na dotaz, zda je pravděpodobné, že se stát s AHG do pátku domluví, uvedl, že při přístupu, který skupina má, to bude obtížné. To, že stát není připraven vstoupit do OKD ve stavu, v jakém firma je, uvedl i ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Termín daný AHG považuje za vydírání. „Není možné, aby nám někdo dával ultimáta, hlavně ne následníci vlastníků OKD,“ prohlásil Babiš. „Firma (OKD) byla totálně vytunelovaná po všech stránkách. Peníze, majetky, byty, vlečky, vagony, všechno je pryč,“ dodal.

Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík předpokládá, že pokud by vlastníci firmy chtěli vyhlásit insolvenci a ukončit hornickou činnost, zasáhl by stát. Ze dne na den ale podle něj přestat těžit úplně nelze. „Samozřejmě důl je trošku jiná instituce než běžná fabrika. Tam je za prvé povinností toho, kdo měl možnost těžit, zásoby vytěžit. Odpis zásob je možný se souhlasem Českého báňského úřadu, což je institut patřící státu. Z mého pohledu to tak nemůže být,“ řekl Pytlík.

Pondělní schůzka bez Mládka

V pondělí odpoledne se sešli zástupci ministerstev průmyslu a financí s vedením OKD. Jednání se účastnil Babiš, Mládek chyběl, protože je do úterý na pracovní cestě v Egyptě a Jordánsku. „Na jednání byly podány dodatečné informace, které si ministr Babiš vyžádal, šlo se ještě do většího detailu. Zároveň bylo vedení OKD požádáno o další schůzku na téma dovysvětlení nějakého typu uzavřených obchodních smluv,“ řekl po schůzce Pařík. Přijetí nějakého finálního závěru se podle něj jednání netýkalo. Termín dalšího setkání se aktuálně domlouvá.

„Analyzujeme data, která jsme dostali (od AHG). Firma je velice složitá. Pokud vím, tak na trzích se nyní navýšila cena uhlí, a to dokonce až o čtvrtinu. Nevidím proto důvod, aby nám někdo dával nějaká ultimáta,“ uvedl před schůzkou Babiš. Jednání pak nekomentoval.

Skupina Ad Hoc Group (AHG), která je novým vlastníkem New World Resources, majitele OKD, nabídla ve čtvrtek českým ministrům, že státu černouhelnou firmu prodá za méně než 150 milionů eur, tedy méně než čtyři miliardy korun.  Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v reakci na to uvedl, že pro vládu není zajímavé koupit bezcenné akcie firmy za 120 milionů eur. „To bychom byli, upřímně řečeno, pitomci,“ dodal Mládek. 

Možným řešením je podle ministra koupě pohledávky, která by dala státu možnost mít silnou pozici ve věřitelském výboru. O věci rozhodne vláda, zdůraznil Mládek. 

Nedovedu si představit soukromý subjekt, který bude v příštích letech platit náklady na útlum. I kdybychom mluvili jenom o nákladech na útlum, tak jsme na nějakých patnácti, podle některých odhadů téměř až dvaceti miliardách korun.
Zuzana Kubátová
redaktorka MF Dnes

„Ten, kdo teď firmu vlastní, tak má v ruce pokladničku, do které bude muset v příštích letech strkat peníze, ať už to budou soukromníci, stát, nebo insolvenční správce,“ uvedl redaktorka MF Dnes Zuzana Kubátová.

Zájemci o doly by ale byli. Petr Paukner uvedl, že spolu s dalšími podnikateli Petrem Otavou a Martinem Ulčákem nabízí státu, že budou OKD provozovat. Svou investici ale podmiňují insolvencí podniku. „Nabízejí vládě, že budou části OKD, které ještě mají nějakou šanci na udržení, provozovat co nejdéle, aby se útlum rozložil na delší dobu. Zároveň předpokládají, že z toho budou něco mít, ale nechtějí platit ani útlum, který by se správně v civilizované společnosti měl platit z nějakých rezerv, které si firma měla vytvořit v tučných letech, a nechtějí samozřejmě platit ani náklady na starý dluh,“ přiblížila Kubátová.

OKD je ztrátová i přes úsporná opatření. Ve firmě nyní pracuje zhruba 9800 kmenových zaměstnanců, 2500 dodavatelských a 200 agenturních. Ohrožena jsou i místa tisíců lidí v navazujících profesích. NWR loni meziročně prohloubila ztrátu zhruba na šest miliard korun z 567 milionů korun o rok dříve. Spolu s poklesem cen uhlí jsou za tím podle analytiků dopady vysokého zadlužení firmy.

Insolvence – konec těžby, nebo ne?

Vyhlášení insolvence na OKD by zřejmě znamenalo ukončení činnosti uhelné společnosti, shodli se analytici. Insolvence by znamenala, že věřitelé by museli přihlásit své pohledávky. Insolvenční správce by pak navrhl jejich postupné uspokojování. Provozní činnost firmy by postupně upadla na minimum. „Insolvence je nepříjemná v tom, že v ní prakticky nastane rozprodej majetku, což může znamenat ukončení provozu,“ řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

„Insolvence nemusí nezbytně znamenat konec těžby. Firma tím oznamuje, že není schopna proplácet faktury, mzdy, úroky, splátky. Nicméně asi všichni tušíme, že pokud těžba neskončí vyhlášením insolvence, na jejím konci se přestane těžit určitě,“ doplnil analytik společnosti Chytrý Honza František Bostl. Při insolvenci společnosti horníci neztratí nárok na mzdu či například na proplacení nevyčerpané dovolené. Vše mohou nárokovat u insolvenčního správce, případně u úřadu práce. Zde jim stát může garantovat ihned výplatu až tří měsíčních mezd.

„Vyhlášením insolvence oznamuje firma neschopnost dostát svým závazkům vůči věřitelům, akcionářům, obchodním partnerům, ale i zaměstnancům. V momentě, kdy soud rozhodne o úpadku, začíná se s likvidací firmy ve prospěch zúčastněných stran. Celý proces může trvat i několik let,“ upozornil Bostl.

Zajímavé je, že AHG chce, aby stát odkoupil podnik za čtyři miliardy korun. Tak by se podařilo hornická místa udržet. Když tyto čtyři miliardy rozpočítáme, tak na jednoho vychází 400 tisíc. Možná by stálo za zvážení nechat OKD zbankrotovat a nezaměstnaným horníkům dát těchto 400 tisíc korun buď přímo, nebo ve formě rekvalifikačního kurzu.
Boris Tomčiak
analytik společnosti Finlord

Prvními na řadě při vyrovnání jsou věřitelé, tedy banky, které poskytly firmě úvěry, nebo držitelé dluhopisů. Vzhledem k tomu, že se OKD topí v dluzích, je pravděpodobné, že k uspokojení všech pohledávek nedojde, dodal. Insolvence se podle Tomčiaka může táhnout i několik měsíců až let v závislosti na majetku a velikosti firmy. V důsledku insolvence by mnoho horníků přišlo o zaměstnání. 

„Soud současně s prohlášením úpadku jmenuje insolvenčního správce a určí způsob  řešení úpadku, konkurzem nebo reorganizací,“ upozornil analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Zatímco konkurz většinou vede k zániku zaměstnavatele a k propuštění zaměstnanců (po zrušení zaměstnavatele a tedy s odstupným), při reorganizaci je šance na ozdravení a zachování pracovních míst. Pro samotné zaměstnance je podstatné, že zahájení insolvenčního řízení ani jeho další průběh nemá až do případného rozhodnutí o zrušení zaměstnavatele žádný bezprostřední důsledek pro jejich pracovní poměr, vysvětlil Kovanda.

Pařík řekl, že návrh na insolvenci může podat jenom vedení OKD. Uvedl, že AHG (vlastník 60 procent hlasovacích práv v NWR) nalila v roce 2014 do OKD 9,35 miliardy korun. A to kapitalizací dluhopisů firmy NWR a finanční injekcí - v době, kdy bylo podle něho sporné, že by jí někdo jiný půjčil. Řekl, že neřízenou insolvencí OKD by stát na daních přišel o 33 miliard, navíc by se zhoršil technický stav dolů do té míry, že by už nešlo pokračovat v těžbě. Takový proces může podle Paříka začít, pokud nedojde do pátku k dohodě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 1 hhodinou

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 4 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 21 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026
Načítání...