Dobrý zvuk biopotravin se dál topí v maržích, varuje ministr

Praha – Jejich produkce v Česku stále stoupá. Aktuálně se honosí s označením bio zhruba 4 000 tuzemských farem. I když větší nabídce odpovídá také poptávka, mají tuzemské potraviny stále nálepku drahého jídla. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky přitom zbytečně: například biomaso je do obchodů dodáváno za téměř stejnou cenu jako běžně nabízené, exkluzivní zboží z něj dělají obchodníci svými maržemi - v některých případech až více než 100 procent.

Nahrávám video
Český trh si v maržích biopotravin libuje
Zdroj: ČT24

Praxi nakládání s biopotravinami dokládá farmář Josef Sklenář, který se ČT svěřil se svými zkušenostmi. Zatímco kančí salám ze svého dvora prodává za sto korun, v supermarketu ho viděl i za trojnásobek. Rozhodl se proto spolupráci s obchodními řetězci přerušit a raději prodává na vlastní pěst. Ne každý farmář se ale rozhodne stejně. Zařazení do nabídky supermarketů totiž zajišťuje přístup k většímu množství zákazníků.

Do světa vyšponovaných marží se nyní rozhodl vstoupit i ministr Jurečka, když upozornil na chování, o kterém několik let mezi spotřebiteli kolovaly jen domněnky. „Využívají té značky bio, která opravdu má dobrý zvuk mezi spotřebiteli, a snaží se mít tu marži zásadně vyšší a mít z toho tak vyšší zisk,“ uvedl šéf resortu.

V očích mnohých znalců či zasvěcených spotřebitelů nejde v zásadě o nic nového – resort ale upozorňuje na čím dál větší bezbřehost, s jakou obchodníci marže nasazují. Podle Jurečky se nadsazované ceny nejvíce projevují právě u masných výrobků a pohybují se i okolo sta či více procent. Kilogram předního bio hovězího se tak v supermarketu může vyšplhat až na 500 korun. U farmáře se dá stejný výrobek koupit za dvě stovky.

Zástupci supermarketů při snaze redakce o vyjádření příliš sdělní nebyli. Několik z nich se omezilo spíše na obecnější prohlášení. „Naše společnost má takovou marži, která umožňuje rozumné hospodaření a kryje naše provozní náklady,“ reagoval mluvčí Kauflandu Michael Sperl.

Dagmar Krausová, mluvčí, Albert: „Ceny BIO potravin jsou vyšší z toho důvodu, že i jejich produkce je nákladnější. Neznamená to, že bychom měli na BIO potravinách vyšší marže. Naopak, na některých jsou marže dokonce nižší, než je průměr, aby byly pro zákazníky cenově dostupné.“

Trh mají podle Jurečky rozhýbat sami zákazníci tím, že budou častěji nakupovat přímo na farmách nebo si biopotraviny opatřovat přes internet. Pomoci tomu má i nová kampaň s názvem "Září - měsíc biopotravin", do které podle informací ČT úřad investoval 400 tisíc korun.

Úsek s biopotravinami v supermarketu
Zdroj: ČT24

Tuzemské obchody jsou v maržích vysoko, BIO berou stále jako „extra“ zboží

Jak vysoké marže na biopotravinách skutečně jsou, vědí jen samotní obchodníci. Optimisté tvrdí, že kolem dvaceti procent, ale třeba společnost Pro-bio se v praxi setkává i se 150procentní přirážkou.

Právě v nastavení marží je Česko výjimečné. Mnohem střídmější jsou obchodníci například v Německu nebo Rakousku. Marže na biopotraviny tam tvoří 10 až 30 procent z ceny. K biopotravinám se tak z hlediska přirážky přistupuje stejně jako ke konvenčním výrobkům.

Velký obrat v biopotravinách se totiž obchodníkům vyplatí a navíc tím podporují tamní tuzemský trh a místní farmáře. České řetězce k ekologickým produktům stále většinově přistupují jako k „doplnění sortimentu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 2 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 20 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026
Načítání...