Dobrá kondice ekonomiky drží nezaměstnanost nízko. Volných pracovních míst je rekordní počet

Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,1 procenta. Bez práce bylo 230 499 lidí, což je nejnižší srpnová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 313 tisíc. Oznámil to v pondělí Úřad práce. Analytici se domnívají, že trh práce již dosáhl dna a případný další pokles nezaměstnanosti pod tři procenta bude dočasnou záležitostí před koncem letošních sezonních prací.

Podle Úřadu práce trh práce nadále ovlivňuje dobrá kondice české ekonomiky a sezonní práce, které jsou stále v plném proudu. Týká se to zejména stavebnictví, lesnictví, zemědělství, rostlinné výroby, cestovního ruchu a gastronomie.

Nejnižší, dvouprocentní míra nezaměstnanosti je v krajích Jihočeském a Pardubickém. Naopak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji je to shodně 4,7 procenta, což je nejvíce v ČR.

Vývoj nezaměstanosti
Zdroj: MPSV

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda uvedl, že pokles míry nezaměstnanosti mezi červencem a srpnem o jednu desetinu procentního bodu byl pro poslední léta typický, nastával soustavně každým rokem počínaje létem roku 2015. Letos však nikoli. „To svědčí o tom, že míra nezaměstnanosti už opravdu naráží na své dno,“ dodal.

 Podobný názor má i analytik ČSOB Petr Dufek. Dalším důvodem, proč nezaměstnanost nebude dál už viditelněji klesat, je podle něj fakt, že ekonomika zpomaluje. S tím lze očekávat zmenšení přetlaku na trhu práce. Navíc se začínají postupně projevovat investice podniků, v rámci kterých firmy nahrazují manuální práce.

Situace na pracovním trhu je nadále velmi napjatá, což kromě jiného urychluje absorpci čerstvých absolventů. Přesto však je zřejmé, že další pokles míry nezaměstnanosti bude již jen velmi pozvolný.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Míra nezaměstnanosti tak podle Kovandy nejpozději v listopadu patrně dosáhne svého více než 22letého minima. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 3,2 procenta. Z objektivně srovnatelných ekonomik celého světa se tak s Českou republikou může níží své míry nezaměstnanosti rovnat jediná – Japonsko. Počet volných pracovních míst překonal v srpnu další rekord, přesahuje 313 tisíc pozic.

Na negativní souvislosti současné situace na trhu práce upozornil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „I přes rostoucí počet neobsazených pracovních míst si můžeme všimnout, že desetitisíce lidí odmítají pracovat a raději preferují život na sociálních dávkách. Dlouhodobě nepracující skupiny osob zatěžují sociální systém a přenášejí škodlivé vzorce chování při výchově dětí. Je proto nutné, aby se na tento problém zaměřili terénní pracovníci a postupně začlenili dlouhodobě nezaměstnané zpět do pracovního procesu,“ uvedl.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák se pak domnívá, že jedním z důvodů, proč nezaměstnanost v srpnu výrazněji neklesla, může být fakt, že někteří lidé využili současných podmínek na pracovním trhu a rozhodli se přes léto setrvat v pozici nezaměstnaných. „Jinak na pracovním trhu zůstává vše v zajetých kolejích. Většina firem napříč celou ČR bojuje s akutním nedostatkem zaměstnanců, když převažuje poptávka po méně kvalifikovaných pracovnících jako jsou montážní dělníci či pomocní pracovníci ve výrobě a ve stavebnictví,“ uvedl.

Kde je nízká a kde vysoká nezaměstnanost

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly podle Úřadu práce ČR ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,1 %), Jindřichův Hradec (1,2 %), Praha-východ (1,3 %), Prachatice a Písek (oba 1,5 %), Pelhřimov, Benešov a Plzeň-jih (shodně 1,6 %).

Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů.

Nejvyšší byl v okresech Karviná (7,1 %), Most (6,4 %), Ostrava město (5,8 %), Chomutov a Ústí nad Labem (oba 5,3 %), Bruntál (5,1 %), Znojmo (5 %) a Hodonín (4,8 %).

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 313 224 volných pracovních míst, což je o 3 228 více než v červenci a o 113 951 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (62 903), ve Středočeském (42 180), v Pardubickém (32 903), Plzeňském (32 446), a Jihomoravském (24 665) kraji.

Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 8 726 pozic na dohodu o provedení práce a 7 920 míst na dohodu o pracovní činnosti.

Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,8), Ústí nad Labem (4,2), Most (3,5), Jeseník (3), Bruntál a Znojmo (oba 2,5), Hodonín (2,3), Děčín a Ostrava (shodně 2).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...