Dobrá kondice ekonomiky drží nezaměstnanost nízko. Volných pracovních míst je rekordní počet

Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,1 procenta. Bez práce bylo 230 499 lidí, což je nejnižší srpnová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 313 tisíc. Oznámil to v pondělí Úřad práce. Analytici se domnívají, že trh práce již dosáhl dna a případný další pokles nezaměstnanosti pod tři procenta bude dočasnou záležitostí před koncem letošních sezonních prací.

Podle Úřadu práce trh práce nadále ovlivňuje dobrá kondice české ekonomiky a sezonní práce, které jsou stále v plném proudu. Týká se to zejména stavebnictví, lesnictví, zemědělství, rostlinné výroby, cestovního ruchu a gastronomie.

Nejnižší, dvouprocentní míra nezaměstnanosti je v krajích Jihočeském a Pardubickém. Naopak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji je to shodně 4,7 procenta, což je nejvíce v ČR.

Vývoj nezaměstanosti
Zdroj: MPSV

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda uvedl, že pokles míry nezaměstnanosti mezi červencem a srpnem o jednu desetinu procentního bodu byl pro poslední léta typický, nastával soustavně každým rokem počínaje létem roku 2015. Letos však nikoli. „To svědčí o tom, že míra nezaměstnanosti už opravdu naráží na své dno,“ dodal.

 Podobný názor má i analytik ČSOB Petr Dufek. Dalším důvodem, proč nezaměstnanost nebude dál už viditelněji klesat, je podle něj fakt, že ekonomika zpomaluje. S tím lze očekávat zmenšení přetlaku na trhu práce. Navíc se začínají postupně projevovat investice podniků, v rámci kterých firmy nahrazují manuální práce.

Situace na pracovním trhu je nadále velmi napjatá, což kromě jiného urychluje absorpci čerstvých absolventů. Přesto však je zřejmé, že další pokles míry nezaměstnanosti bude již jen velmi pozvolný.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Míra nezaměstnanosti tak podle Kovandy nejpozději v listopadu patrně dosáhne svého více než 22letého minima. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 3,2 procenta. Z objektivně srovnatelných ekonomik celého světa se tak s Českou republikou může níží své míry nezaměstnanosti rovnat jediná – Japonsko. Počet volných pracovních míst překonal v srpnu další rekord, přesahuje 313 tisíc pozic.

Na negativní souvislosti současné situace na trhu práce upozornil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „I přes rostoucí počet neobsazených pracovních míst si můžeme všimnout, že desetitisíce lidí odmítají pracovat a raději preferují život na sociálních dávkách. Dlouhodobě nepracující skupiny osob zatěžují sociální systém a přenášejí škodlivé vzorce chování při výchově dětí. Je proto nutné, aby se na tento problém zaměřili terénní pracovníci a postupně začlenili dlouhodobě nezaměstnané zpět do pracovního procesu,“ uvedl.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák se pak domnívá, že jedním z důvodů, proč nezaměstnanost v srpnu výrazněji neklesla, může být fakt, že někteří lidé využili současných podmínek na pracovním trhu a rozhodli se přes léto setrvat v pozici nezaměstnaných. „Jinak na pracovním trhu zůstává vše v zajetých kolejích. Většina firem napříč celou ČR bojuje s akutním nedostatkem zaměstnanců, když převažuje poptávka po méně kvalifikovaných pracovnících jako jsou montážní dělníci či pomocní pracovníci ve výrobě a ve stavebnictví,“ uvedl.

Kde je nízká a kde vysoká nezaměstnanost

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly podle Úřadu práce ČR ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,1 %), Jindřichův Hradec (1,2 %), Praha-východ (1,3 %), Prachatice a Písek (oba 1,5 %), Pelhřimov, Benešov a Plzeň-jih (shodně 1,6 %).

Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů.

Nejvyšší byl v okresech Karviná (7,1 %), Most (6,4 %), Ostrava město (5,8 %), Chomutov a Ústí nad Labem (oba 5,3 %), Bruntál (5,1 %), Znojmo (5 %) a Hodonín (4,8 %).

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 313 224 volných pracovních míst, což je o 3 228 více než v červenci a o 113 951 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (62 903), ve Středočeském (42 180), v Pardubickém (32 903), Plzeňském (32 446), a Jihomoravském (24 665) kraji.

Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 8 726 pozic na dohodu o provedení práce a 7 920 míst na dohodu o pracovní činnosti.

Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,8), Ústí nad Labem (4,2), Most (3,5), Jeseník (3), Bruntál a Znojmo (oba 2,5), Hodonín (2,3), Děčín a Ostrava (shodně 2).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 11 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 18 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...