Do Řecka se vrátili inspektoři, odjedou opět zklamaní?

Atény - Do řecké metropole se vrátili zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu, aby posoudili, zda Řecko plní cíle úsporného programu. Poslední mise tzv. trojky skončila 9. července. Inspektoři tehdy konstatovali, že Atény cíle programu neplní a měly by přidat v reformním úsilí. Podobné konstatování možná přijde i tentokrát, nasvědčuje tomu alespoň dnešní prohlášení řeckého premiéra Antonise Samarase. Ten dnes přiznal, že v implementaci letošního programu nabírá zpoždění.

Finanční trhy soudí, že výsledek současné návštěvy zástupců Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky bude mít pro budoucnost Řecka zásadní význam. Inspektoři musí rozhodnout, zda se Řecko dál poveze na vlnách mezinárodní pomoci nebo ho zahraniční partneři nechají zbankrotovat.

Vyhlídky Řecka přitom nejsou nijak růžové. Samaras dnes přiznal, že hospodářská recese bude letos hlubší, než se čekalo. Hospodářství by mohlo propadnout o 7 procent. Doposud se ale počítalo s 5procentním poklesem HDP.

Problémy má Řecko také s prosazováním reforem. „V letos dohodnutém programu jsou jistá zpoždění a musíme je rychle dohnat,“ upozornil premiér. „Ve veřejném sektoru se stále hodně plýtvá, a to musí přestat,“ dodal. Řecko selhává v plnění cílů mimo jiné kvůli tříměsíčnímu politickému bezvládí, během kterého se lídři předních řeckých partají zoufale snažili sestavit vládu. Volby se nakonec musely opakovat. Reformy a škrty ale také nemají podporu u veřejnosti a odborů. Proto musí vláda počítat při jejich prosazování také s demonstracemi, stávkami a nepokoji. Samaras musí čelit také tlakům socialistů a dalších levicových stran, které usilují o zmírnění podmínek dohodnutého záchranného programu.

Antonis Samaras, řecký premiér

„Nejprve musíme ukázat, že naše země respektuje dohodnuté cíle. Pak se teprve budeme snažit o rozšíření programu.“

Samaras: Řecku nepomáhají ani vyjádření zahraničních politiků

Samaras před členy své strany ostře napadl ty, kteří podle jeho názoru sabotují snahu Řecka vážné finanční problémy řešit, a to zejména z řad zahraničních politiků. Ti se podle něj často nevhodně vyjadřují, což může navazovat dojem, že Řecko své potíže nezvládne. Samaras sice nikoho nejmenoval, jeho slova by se nicméně mohla týkat nedělního vyjádření německého ministra hospodářství Philippa Röslera, který prohlásil, že neočekává, že zadlužené Řecko splní požadavky mezinárodních institucí. „Říkám to otevřeně a veřejně, oni podkopávají naši národní snahu. Děláme všechno, co je v našich silách, aby se země mohla znovu sama financovat, a oni dělají všechno pro to, abychom selhali,“ zdůraznil Samaras.

Samaras neřekl, koho má na mysli, v posledních dnech se ale hodně mluví o slovech německého ministra hospodářství Philippa Röslera. Ten řekl, že neočekává, že bude Řecko schopno splnit požadavky. To prý bude znamenat, že Atény se další části finanční pomoci nedočkají. 

Jenže pochybnosti o snaze Řecka dostat se z krize mají zřejmě i samotní inspektoři. „Program doposud nemohl přinést kýžené výsledky, protože nebyl implementován. Musíme nejprve vidět, že vláda plní závazky a pak teprve můžeme rozhodnout, jestli program funguje nebo jestli potřebuje poupravit,“ řekl agentuře Reuters zdroj z trojky, který si nepřál být jmenován.

Řecké euro
Zdroj: ISIFA/EPA/Oliver Berg

Za Samarasem se chystá také Barroso

Samaras se setká se zástupci trojky v pátek. První návštěvu Atén od roku 2009 ale plánuje také sám šéf Evropské komise José Manuel Barroso. „Cílem cesty je setkání s panem Samarasem a celkové jednání o situaci v Evropě a především v Řecku,“ uvedl Barrosův mluvčí.

Řecko si o finanční injekci řeklo svým zahraničním partnerům jako první země eurozóny už v roce 2010. Tehdy mu eurozóna a Mezinárodní měnový fond přikleply 110 miliard eur. To mělo Řecku pomoci překlenout období prohibitivně vysokých úroků do doby, než se bude moci vrátit na finanční trhy. Peníze ale nestačily, a tak muselo zadlužené Řecko požádat o další balík pomoci – tentokrát šlo o 130 miliard eur. Součástí balíku byl i odpis velké části řeckých dluhů. Věřitelé ovšem nyní váhají s poskytnutím další dávky pomoci, chtějí, aby Atény změnily svůj přístup k reformám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejméně dvě obchodní lodě zasáhla palba ve znovu uzavřeném Hormuzském průlivu

Teherán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem je pokračující americká námořní blokáda jeho přístavů, uvedlo podle agentury AFP velitelství íránských ozbrojených sil. Následně se nejméně dvě obchodní lodě dostaly pod palbu, když se pokusily průlivem proplout, napsala agentura Reuters s odkazem na bezpečnostní zdroje. Teherán průliv dočasně otevřel v pátek. Americký prezident Donald Trump v noci na sobotu řekl, že blokádu ponechá, pokud nebude s Íránem uzavřena mírová dohoda.
08:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA o měsíc prodloužily výjimku na nákup sankcionované ruské ropy na tankerech

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek prodloužila výjimku, která zemím na přibližně jeden měsíc umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu a ropné produkty naložené na tankerech. Stalo se tak dva dny poté, co prohlásila, že tak neplánuje učinit. V sobotu to napsala agentura Reuters, podle níž se vláda snaží udržet pod kontrolou světové ceny energií, které kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu zahájené na konci února prudce vzrostly.
05:07Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny ropy prudce klesly, akcie posílily

Ceny ropy na světových trzích prudce klesly poté, co Írán oznámil, že Hormuzský průliv je zcela otevřen plavbě obchodních lodí. Klíčovou úžinou za normálních okolností proudí zhruba pětina světových dodávek ropy. Její blokáda ze strany Teheránu po americko-izraelském útoku na Írán vedla k citelnému zdražení, kdy ceny opakovaně překročily sto amerických dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Soud zrušil vítěznou arbitráž Česka proti Synotu a zároveň zakázal další

Nizozemský soud zrušil arbitrážní rozhodnutí z roku 2023, podle kterého Česko uspělo ve sporu o 3,6 miliardy korun proti kyperským firmám ze skupiny Synot. Zároveň jim ale zakázal znovu vést proti Česku arbitráž, uvedlo ministerstvo financí, které považuje rozsudek za příznivý pro Česko. Spor s firmami WCV Capital Ventures Cyprus Limited a Channel Crossings Limited se týkal zrušení povolení pro provozování videoloterijních terminálů. Synot se seznamuje s rozhodnutím a konzultuje jej s právníky.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

O víkendu nejvyšší ceny paliv opět mírně klesnou

Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku sníží o 23 haléřů na 43,13 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,33 koruny za litr, tedy o tři haléře levněji. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 14:57

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Cheb schválil vstup Daimler Truck do svého průmyslového parku

Chebští zastupitelé schválili memorandum o spolupráci a vstup německé automobilky Daimler Truck do Strategického podnikatelského parku (SPP) v Chebu. Vyrábět má bezemisní a dieselové nákladní tahače. Podle současných plánů by nová továrna mohla začít vyrábět v roce 2029.
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026
Načítání...