Do penze nejpozději v pětašedesáti? Koalice se nakonec na návrhu shodla

Koalice se shodla na ukotvení horní hranice odchodu do důchodu v pětašedesáti letech. Návrh předložila sociální demokracie, nově ho podpořili i lidovci. ANO bylo dosud proti, nyní ale vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš připouští, že se jeho hnutí návrhu přizpůsobí, když ho podporují ostatní dva vládní partneři. ANO teď naopak chce ještě snížit věk odchodu u náročných profesí.

„Pokud dvě koaliční strany říkají pětašedesát, tak my se tomu samozřejmě přizpůsobíme,“ řekl Babiš před jednáním koaliční rady, na které mají být odchody do důchodu jedním z hlavních témat. Šéf státní kasy ale i nadále trvá na tom, že jde o populistický návrh, který souvisí s blížícími se krajskými volbami.

Zdůraznil přitom, že „nás to bude stát 67 miliard“. O tuto částku totiž mají podle analýz ministerstva práce a sociálních věcí vzrůst roční rozpočtové náklady do roku 2060. „Je důležité říct občanům, že zastropování odchodu do důchodu má přímou souvislost i s výší důchodu. Protože čím bude nižší zastropování, tím méně peněz bude na důchody,“ poznamenal Babiš.

Že by na důchody nezbývalo však v Událostech, komentářích zpochybnil poslanec Jaroslav Zavadil (nestr. za ČSSD). Upozornil, že podobné obavy zaznívaly od politiků již v minulosti, ale nenaplnily se. „V roce 2008 byl deficit důchodového účtu kolem 50 miliard, dnes je 13. Je to tím, že klesá nezaměstnanost a stoupají platy. Tehdy se strašilo obrovským deficitem a ukazuje se, že deficit není tak vysoký,“ řekl Zavadil.

Nahrávám video

ANO chce dřívější odchody pro náročné profese

ANO podle místopředsedy Jaroslava Faltýnka ale na koaliční radě přišlo ještě s jedním návrhem na změnu. „Chceme řešit dřívější odchody do důchodu fyzicky náročných profesí, jako jsou sestřičky, řidiči, hasiči, policisté,“ řekl Faltýnek v rozhovoru pro Události s tím, že snížení důchodového věku pro náročné profese podpořily i ostatní strany. MPSV by tedy mělo připravit návrh na další změnu.

V současnosti neexistuje pro růst odchodů do důchodu žádné omezení. Čerstvě narozené děti tak zatím mají vyhlídku na práci do 73 let a ty, které se narodí za deset let, by bez zastropování pracovaly do 75 let. Jak zdůraznila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), „Česká republika je jediná země v Evropě, která nemá daný strop“, což označila za absudrní.

Zvrat přinesli lidovci

Zvrat v názoru ANO přinesla jasná slova od lidovců, kteří až dosud váhali. Místopředseda KDU a ministr zemědělství Marian Jurečka uvedl, že hranici 65 let jeho strana podpoří, zároveň žádá, aby se hranice každých pět let aktualizovala podle průměrné délky dožití. Lidovci by chtěli, aby lidé mohli čtvrtinu svého života strávit v penzi.

Pro zavedení hranice se opět vyjádřila i ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD), která návrh předložila. „Domnívám se, že je jednoznačně fér vůči našim pracujícím lidem, abychom jim řekli a dali jim jasnou perspektivu, v kolika budou od toho určitého věku do důchodu odcházet,“ poznamenala.

Proti stropu jsou ve sněmovně jen ODS a TOP 09

Stanovení maximálního penzijního věku na 65 letech po shodě v koalici téměř jistě do konce roku projde i Poslaneckou sněmovnou. Návrh chtějí podpořit komunisté i hnutí Úsvit. Výhrady má jen pravicová opozice, která se obává, že po zastropování nebude stát schopen lidem zajistit důstojné důchody – jak ostatně varoval i Andrej Babiš.

„Jestli se zastropuje odchod do důchodu, tak musíme vědět, jak jim penzi zajistíme,“ podotkl předseda ODS Petr Fiala. Podle šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska by bylo lepší, kdyby vláda „předložila na stůl systémovou penzijní reformu“.

Podle poslance ODS Vladislava Vilímce současná vláda chybovala, když zrušila druhý pilíř důchodového systému. „Nelze spoléhat na průběžný systém. Nechci se dovolávat autority předsedy vládní důchodové komise prof. Potůčka, ale i on naznačil, že pokud se něco nezmění, tak se počet důchodců pohybujících se na hranici chudoby během patnácti let zdvojnásobí,“ uvedl v Událostech, komentářích.

Návrh se týká lidí, kterým je nyní méně než 51 let a podle současných pravidel by odcházeli do penze ve vyšším věku než 65 let. Naopak starších se zastropování nijak nedotkne a do důchodu půjdou podle současných pravidel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chystaný zákon o předkupním právu podle kritiků přihrává agrokoncernům

Ministerstvo zemědělství podle šéfa resortu Martina Šebestyána (za SPD) předloží návrh zákona o předkupním právu pro zemědělské pozemky. Ve hře jsou teď dvě podoby – jedna z nich by zavedla předkupní právo těch, co na pronajatých pozemcích hospodaří. Podle kritiků jde o prolomení vlastnického práva a pomohlo by to hlavně velkým holdingům.
před 8 hhodinami

USA zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz, Ottawa přijde se stejnými cly

Spojené státy v sobotu ráno zavedly padesátiprocentní clo na kanadský dovoz v hodnotě dvaceti miliard dolarů (413 miliard korun). Kanada plánuje reagovat stejně vysokými cly. Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že se rozhodl obchodní jednání s USA pozastavit, píše agentura AP. Ani na poslední chvíli se nepodařilo dohodnout jiné řešení obchodního sporu.
06:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoBudvar jedná o otevření pivovaru v Ázerbájdžánu

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) potvrdil, že státní podnik Budějovický Budvar jedná o projektu menšího pivovaru s restaurací v ázerbájdžánském hlavním městě Baku. Podle ministra má „propagovat českou pivní kulturu“, a to v místě, kde je spotřeba piva na rozdíl od tuzemska velmi nízká. „Z českého pohledu to není velké, uvažujeme o jednotkách tisíc hektolitrů – v této fázi,“ přiblížil ředitel pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák.
před 9 hhodinami

Počet mladých podnikatelů se v Česku za deset let více než zdvojnásobil

Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) podnikalo na konci roku 2025 celkem 17 270 lidí do dvaceti let, jejich počet se tak od konce roku 2016, kdy jich bylo 8243, více než zdvojnásobil. Nejvíce se mladí podnikatelé věnují oblastem jako stavebnictví, sport, zábava, doprava nebo IT, sdělila ČT Finanční správa ČR.
před 9 hhodinami

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 19 hhodinami

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
včera v 06:01

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.