Do penze nejpozději v pětašedesáti? Koalice se nakonec na návrhu shodla

Koalice se shodla na ukotvení horní hranice odchodu do důchodu v pětašedesáti letech. Návrh předložila sociální demokracie, nově ho podpořili i lidovci. ANO bylo dosud proti, nyní ale vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš připouští, že se jeho hnutí návrhu přizpůsobí, když ho podporují ostatní dva vládní partneři. ANO teď naopak chce ještě snížit věk odchodu u náročných profesí.

„Pokud dvě koaliční strany říkají pětašedesát, tak my se tomu samozřejmě přizpůsobíme,“ řekl Babiš před jednáním koaliční rady, na které mají být odchody do důchodu jedním z hlavních témat. Šéf státní kasy ale i nadále trvá na tom, že jde o populistický návrh, který souvisí s blížícími se krajskými volbami.

Zdůraznil přitom, že „nás to bude stát 67 miliard“. O tuto částku totiž mají podle analýz ministerstva práce a sociálních věcí vzrůst roční rozpočtové náklady do roku 2060. „Je důležité říct občanům, že zastropování odchodu do důchodu má přímou souvislost i s výší důchodu. Protože čím bude nižší zastropování, tím méně peněz bude na důchody,“ poznamenal Babiš.

Že by na důchody nezbývalo však v Událostech, komentářích zpochybnil poslanec Jaroslav Zavadil (nestr. za ČSSD). Upozornil, že podobné obavy zaznívaly od politiků již v minulosti, ale nenaplnily se. „V roce 2008 byl deficit důchodového účtu kolem 50 miliard, dnes je 13. Je to tím, že klesá nezaměstnanost a stoupají platy. Tehdy se strašilo obrovským deficitem a ukazuje se, že deficit není tak vysoký,“ řekl Zavadil.

Nahrávám video
Události, komentáře: Spor o věk odchodu do důchodu
Zdroj: ČT24

ANO chce dřívější odchody pro náročné profese

ANO podle místopředsedy Jaroslava Faltýnka ale na koaliční radě přišlo ještě s jedním návrhem na změnu. „Chceme řešit dřívější odchody do důchodu fyzicky náročných profesí, jako jsou sestřičky, řidiči, hasiči, policisté,“ řekl Faltýnek v rozhovoru pro Události s tím, že snížení důchodového věku pro náročné profese podpořily i ostatní strany. MPSV by tedy mělo připravit návrh na další změnu.

V současnosti neexistuje pro růst odchodů do důchodu žádné omezení. Čerstvě narozené děti tak zatím mají vyhlídku na práci do 73 let a ty, které se narodí za deset let, by bez zastropování pracovaly do 75 let. Jak zdůraznila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), „Česká republika je jediná země v Evropě, která nemá daný strop“, což označila za absudrní.

Zvrat přinesli lidovci

Zvrat v názoru ANO přinesla jasná slova od lidovců, kteří až dosud váhali. Místopředseda KDU a ministr zemědělství Marian Jurečka uvedl, že hranici 65 let jeho strana podpoří, zároveň žádá, aby se hranice každých pět let aktualizovala podle průměrné délky dožití. Lidovci by chtěli, aby lidé mohli čtvrtinu svého života strávit v penzi.

Pro zavedení hranice se opět vyjádřila i ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD), která návrh předložila. „Domnívám se, že je jednoznačně fér vůči našim pracujícím lidem, abychom jim řekli a dali jim jasnou perspektivu, v kolika budou od toho určitého věku do důchodu odcházet,“ poznamenala.

Proti stropu jsou ve sněmovně jen ODS a TOP 09

Stanovení maximálního penzijního věku na 65 letech po shodě v koalici téměř jistě do konce roku projde i Poslaneckou sněmovnou. Návrh chtějí podpořit komunisté i hnutí Úsvit. Výhrady má jen pravicová opozice, která se obává, že po zastropování nebude stát schopen lidem zajistit důstojné důchody – jak ostatně varoval i Andrej Babiš.

„Jestli se zastropuje odchod do důchodu, tak musíme vědět, jak jim penzi zajistíme,“ podotkl předseda ODS Petr Fiala. Podle šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska by bylo lepší, kdyby vláda „předložila na stůl systémovou penzijní reformu“.

Podle poslance ODS Vladislava Vilímce současná vláda chybovala, když zrušila druhý pilíř důchodového systému. „Nelze spoléhat na průběžný systém. Nechci se dovolávat autority předsedy vládní důchodové komise prof. Potůčka, ale i on naznačil, že pokud se něco nezmění, tak se počet důchodců pohybujících se na hranici chudoby během patnácti let zdvojnásobí,“ uvedl v Událostech, komentářích.

Návrh se týká lidí, kterým je nyní méně než 51 let a podle současných pravidel by odcházeli do penze ve vyšším věku než 65 let. Naopak starších se zastropování nijak nedotkne a do důchodu půjdou podle současných pravidel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...