Do montoven už ne. Investiční pobídky se budou měnit, zaměří se na přidanou hodnotu

Nahrávám video
Investiční pobídky se budou měnit
Zdroj: ČT24

Investiční pobídky české ekonomice momentálně nepomáhají a musejí se změnit. Žádají to podnikatelé. Podporovat by stát měl pouze takové zahraniční investice, které do Česka přinesou přidanou hodnotu. Doteď ale stát podporuje i třeba výstavbu výrobních hal. Změnami zákona o investičních pobídkách se teď bude zabývat legislativní rada vlády. Výrazně omezit je chce i premiér Andrej Babiš (ANO).

„Ministerstvo průmyslu už dávno mělo předložit zákon, který by se zásadně změnil a o investičních pobídkách by nerozhodovali úředníci Czechinvestu, ale ve výjimečných případech vláda,“ říká premiér Andrej Babiš (ANO). Například loni byla ze všech projektů zaměřena na vyšší přidanou hodnotu zhruba třetina.

Hodnotit se bude počet vysokoškoláků nebo výzkumných pracovníků

S novým zákonem by měly pobídky směřovat převážně na podporu investic do technologických center a do center strategických služeb. V ostatních případech bude muset mít příjemce podpory mzdu alespoň u 80 procent svých zaměstnanců ve výši průměrné mzdy v kraji. Současně podíl jeho zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním by měl činit alespoň deset procent, popřípadě podíl výzkumných a vývojových pracovníků by měl být alespoň dvě procenta.

A pobídky by měly být snadněji dostupné pro malé a střední firmy. Stát na podpoře také ušetří, protože o ně nebude žádat tolik výrobních firem. Vyplývá to z předkládací zprávy k novele zákona, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Novela je nyní v připomínkovém řízení a podle dřívějšího vyjádření resortu by nová pravidla pro státní pobídky mohla začít platit od poloviny příštího roku.

„Zůstane zachováno zvýhodnění investic směřujících do hospodářsky problémových regionů za účelem podpory jejich hospodářského rozvoje a do tvorby pracovních míst,“ uvádí předkládací zpráva. Zlepší se také provázanost investičních pobídek s aktuální hospodářskou situací.

obrázek
Zdroj: ČT24

Povinnost tvorby nových pracovních míst pro investiční akce ve výrobě má být podle návrhu z novely zcela odstraněna, protože se jedná o požadavek, který směřuje proti technologickému pokroku ve výrobě. „Podmínka tvorby nových pracovních míst by byla nově omezena pouze na obchodní závod nebo jeho část, kde se investiční akce realizuje, čímž se usnadní dostupnost podpory zejména pro projekty nevýrobních činností,“ uvádí dokument.

Firmy se přetahují o zaměstnance. A systém pobídek vytváří nerovné podmínky

Například firma Technistone, která vyrábí tvrzený kámen pro kuchyňské desky, už rok modernizuje své výrobní linky. Investiční pobídku nikdy nečerpala. I tento podnik, stejně jako většinu českých firem, teď trápí nedostatek pracovních sil. A právě to je hlavním důvodem, proč se podnikatelům nelíbí systém investičních pobídek pro další společnosti. Přetahují se s nimi totiž o zaměstnance. Podle čtyřiceti procent podnikatelů tak tento nástroj pokřivuje trh. 

Vnímání investičních pobídek
Zdroj: ČT24

Jak říká viceprezident Hospodářské komory Bořivoj Minář, jde většina investičních pobídek pro dceřiné firmy zahraničních společností. „Pro které hlavní přidanou hodnotou je hlavně nízká cena a nízká cena práce. A jestli někdo dostane investiční pobídku, tak co udělá? Přijde do regionu, nasadí vyšší mzdy, vytahá dělníky a lidi z našich podniků a naše podniky nedostávají nic – aby řešily fluktuaci nebo zaučování lidí,“ konstatuje Minář.

„Přichází velké bohaté korporace často s větším obratem, než je rozpočet České republiky, a ti z vybraných daní od našich malých a středních podnikatelů dotaci získávají,“ doplňuje popis stávající situace poslanec Jan Skopeček (ODS).

Zahraniční investoři dostávají v rámci pobídek především slevu na dani. Na té jim stát za 4 roky poskytl úlevu přes 21 miliard korun. Podporu od státu ale firmy dostávají i na zaměstnance a jejich vzdělávání.

Čerpání investičních pobídek
Zdroj: ČT24

Orientace na technologicky vyspělé firmy

„Česká ekonomika je v jiné situaci, než když zákon vznikl, není schopna absorbovat tradiční typ projektů, které potřebují velký počet pracovníků. Víme, že průměrná míra nezaměstnanosti je téměř nulová, takže i tomu se musíme přizpůsobit a chceme samozřejmě do České republiky lákat víc technologicky vyspělých (firem – pozn. red.), s orientací na digitalizaci, automatizaci, výzkum a vývoj,“ uvedla ředitelka společnosti CzechInvest Silvana Jirotková. 

Investičních pobídek tak nejspíš bude v Česku mnohem méně než teď a zaměřovat se budou jen na některý druh podnikání. „Už nepotřebujeme pobízet zahraniční investory, a hlavně ne montovny, hlavně to musíme dělat s rozmyslem a hlavně o tom musíme přemýšlet, aby ta investice byla na správném místě,“ konstatuje premiér Babiš.

Investice pomohly při vývoji elektromotorů v Mohelnici

S investičními pobídkami mají zkušenost třeba v závodu Siemens NST Trutnov. Čerpali ji na vývojové pracoviště pro elektromotory v Mohelnici. Dnes už ale vše financují z vlastních zdrojů.

„Počítá se s dalšími projekty, s dalším rozjezdem nových projektů, a samozřejmě abychom byli schopni vyrábět, budeme investovat do technologií,“ říká ředitel závodu Siemens NST Trutnov Eduard Tannhäuser.

obrázek
Zdroj: ČT24

Právě podobné projekty budou těmi, které by na pobídky měly dosáhnout i poté, co se změní zákon. Novela má posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, sníží se ale rovněž nároky na státní rozpočet.

  • MPO očekává pokles počtu žádostí o investiční pobídky v oblasti výroby s nižší přidanou hodnotou. Výše nároků na státní rozpočet by měla klesnout na 3,13 miliardy korun ze současných 4,35 miliardy.
  • U podpory strategických investičních akcí má dojít ke snížení minimálního počtu nových pracovních míst u technologických center na 70 při zachování minimální investice do majetku 200 milionů korun.

Změny v systému investičních pobídek mohou být provedeny až po schválení Evropskou komisí. Novelu chce ministerstvo průmyslu a obchodu předložit vládě ještě před začátkem prázdnin. Příslib investiční pobídky od státu získalo loni 74 investorských projektů a celková výše pobídek činila 10,7 miliardy korun.

Pobídky mají nyní formu slevy na dani z příjmů firem, hmotné podpory na pracovní místo, hmotné podpory na školení a rekvalifikaci či hmotné podpory na pořízení dlouhodobého majetku. Mezi podporované oblasti patří zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb.

Od července 2014 je podle rozhodnutí Evropské komise maximální míra veřejné podpory v českých regionech pro velké podniky 25 procent, u středních firem 35 procent a u malých 45 procent. 

  • Investiční pobídky (1. pol. r. 2018): 44 projektů; výše přislíbených investic 19,6 mld. Kč 
  • Investiční pobídky (2017): 106 projektů; výše přislíbených investic 65,6 mld. Kč; výše pobídek 10,7 mld. Kč
  • Vývoj výše pobídek poskytnutých státem: 2014 – 25,5 mld. Kč; 2015 – 5 mld. Kč; 2016 – 12,5 mld. Kč; 2017 – 10,7 mld. Kč

  • Zdroj: Czechinvest

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 30 mminutami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 15 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026
Načítání...