Do montoven už ne. Investiční pobídky se budou měnit, zaměří se na přidanou hodnotu

Nahrávám video
Investiční pobídky se budou měnit
Zdroj: ČT24

Investiční pobídky české ekonomice momentálně nepomáhají a musejí se změnit. Žádají to podnikatelé. Podporovat by stát měl pouze takové zahraniční investice, které do Česka přinesou přidanou hodnotu. Doteď ale stát podporuje i třeba výstavbu výrobních hal. Změnami zákona o investičních pobídkách se teď bude zabývat legislativní rada vlády. Výrazně omezit je chce i premiér Andrej Babiš (ANO).

„Ministerstvo průmyslu už dávno mělo předložit zákon, který by se zásadně změnil a o investičních pobídkách by nerozhodovali úředníci Czechinvestu, ale ve výjimečných případech vláda,“ říká premiér Andrej Babiš (ANO). Například loni byla ze všech projektů zaměřena na vyšší přidanou hodnotu zhruba třetina.

Hodnotit se bude počet vysokoškoláků nebo výzkumných pracovníků

S novým zákonem by měly pobídky směřovat převážně na podporu investic do technologických center a do center strategických služeb. V ostatních případech bude muset mít příjemce podpory mzdu alespoň u 80 procent svých zaměstnanců ve výši průměrné mzdy v kraji. Současně podíl jeho zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním by měl činit alespoň deset procent, popřípadě podíl výzkumných a vývojových pracovníků by měl být alespoň dvě procenta.

A pobídky by měly být snadněji dostupné pro malé a střední firmy. Stát na podpoře také ušetří, protože o ně nebude žádat tolik výrobních firem. Vyplývá to z předkládací zprávy k novele zákona, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Novela je nyní v připomínkovém řízení a podle dřívějšího vyjádření resortu by nová pravidla pro státní pobídky mohla začít platit od poloviny příštího roku.

„Zůstane zachováno zvýhodnění investic směřujících do hospodářsky problémových regionů za účelem podpory jejich hospodářského rozvoje a do tvorby pracovních míst,“ uvádí předkládací zpráva. Zlepší se také provázanost investičních pobídek s aktuální hospodářskou situací.

obrázek
Zdroj: ČT24

Povinnost tvorby nových pracovních míst pro investiční akce ve výrobě má být podle návrhu z novely zcela odstraněna, protože se jedná o požadavek, který směřuje proti technologickému pokroku ve výrobě. „Podmínka tvorby nových pracovních míst by byla nově omezena pouze na obchodní závod nebo jeho část, kde se investiční akce realizuje, čímž se usnadní dostupnost podpory zejména pro projekty nevýrobních činností,“ uvádí dokument.

Firmy se přetahují o zaměstnance. A systém pobídek vytváří nerovné podmínky

Například firma Technistone, která vyrábí tvrzený kámen pro kuchyňské desky, už rok modernizuje své výrobní linky. Investiční pobídku nikdy nečerpala. I tento podnik, stejně jako většinu českých firem, teď trápí nedostatek pracovních sil. A právě to je hlavním důvodem, proč se podnikatelům nelíbí systém investičních pobídek pro další společnosti. Přetahují se s nimi totiž o zaměstnance. Podle čtyřiceti procent podnikatelů tak tento nástroj pokřivuje trh. 

Vnímání investičních pobídek
Zdroj: ČT24

Jak říká viceprezident Hospodářské komory Bořivoj Minář, jde většina investičních pobídek pro dceřiné firmy zahraničních společností. „Pro které hlavní přidanou hodnotou je hlavně nízká cena a nízká cena práce. A jestli někdo dostane investiční pobídku, tak co udělá? Přijde do regionu, nasadí vyšší mzdy, vytahá dělníky a lidi z našich podniků a naše podniky nedostávají nic – aby řešily fluktuaci nebo zaučování lidí,“ konstatuje Minář.

„Přichází velké bohaté korporace často s větším obratem, než je rozpočet České republiky, a ti z vybraných daní od našich malých a středních podnikatelů dotaci získávají,“ doplňuje popis stávající situace poslanec Jan Skopeček (ODS).

Zahraniční investoři dostávají v rámci pobídek především slevu na dani. Na té jim stát za 4 roky poskytl úlevu přes 21 miliard korun. Podporu od státu ale firmy dostávají i na zaměstnance a jejich vzdělávání.

Čerpání investičních pobídek
Zdroj: ČT24

Orientace na technologicky vyspělé firmy

„Česká ekonomika je v jiné situaci, než když zákon vznikl, není schopna absorbovat tradiční typ projektů, které potřebují velký počet pracovníků. Víme, že průměrná míra nezaměstnanosti je téměř nulová, takže i tomu se musíme přizpůsobit a chceme samozřejmě do České republiky lákat víc technologicky vyspělých (firem – pozn. red.), s orientací na digitalizaci, automatizaci, výzkum a vývoj,“ uvedla ředitelka společnosti CzechInvest Silvana Jirotková. 

Investičních pobídek tak nejspíš bude v Česku mnohem méně než teď a zaměřovat se budou jen na některý druh podnikání. „Už nepotřebujeme pobízet zahraniční investory, a hlavně ne montovny, hlavně to musíme dělat s rozmyslem a hlavně o tom musíme přemýšlet, aby ta investice byla na správném místě,“ konstatuje premiér Babiš.

Investice pomohly při vývoji elektromotorů v Mohelnici

S investičními pobídkami mají zkušenost třeba v závodu Siemens NST Trutnov. Čerpali ji na vývojové pracoviště pro elektromotory v Mohelnici. Dnes už ale vše financují z vlastních zdrojů.

„Počítá se s dalšími projekty, s dalším rozjezdem nových projektů, a samozřejmě abychom byli schopni vyrábět, budeme investovat do technologií,“ říká ředitel závodu Siemens NST Trutnov Eduard Tannhäuser.

obrázek
Zdroj: ČT24

Právě podobné projekty budou těmi, které by na pobídky měly dosáhnout i poté, co se změní zákon. Novela má posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, sníží se ale rovněž nároky na státní rozpočet.

  • MPO očekává pokles počtu žádostí o investiční pobídky v oblasti výroby s nižší přidanou hodnotou. Výše nároků na státní rozpočet by měla klesnout na 3,13 miliardy korun ze současných 4,35 miliardy.
  • U podpory strategických investičních akcí má dojít ke snížení minimálního počtu nových pracovních míst u technologických center na 70 při zachování minimální investice do majetku 200 milionů korun.

Změny v systému investičních pobídek mohou být provedeny až po schválení Evropskou komisí. Novelu chce ministerstvo průmyslu a obchodu předložit vládě ještě před začátkem prázdnin. Příslib investiční pobídky od státu získalo loni 74 investorských projektů a celková výše pobídek činila 10,7 miliardy korun.

Pobídky mají nyní formu slevy na dani z příjmů firem, hmotné podpory na pracovní místo, hmotné podpory na školení a rekvalifikaci či hmotné podpory na pořízení dlouhodobého majetku. Mezi podporované oblasti patří zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb.

Od července 2014 je podle rozhodnutí Evropské komise maximální míra veřejné podpory v českých regionech pro velké podniky 25 procent, u středních firem 35 procent a u malých 45 procent. 

  • Investiční pobídky (1. pol. r. 2018): 44 projektů; výše přislíbených investic 19,6 mld. Kč 
  • Investiční pobídky (2017): 106 projektů; výše přislíbených investic 65,6 mld. Kč; výše pobídek 10,7 mld. Kč
  • Vývoj výše pobídek poskytnutých státem: 2014 – 25,5 mld. Kč; 2015 – 5 mld. Kč; 2016 – 12,5 mld. Kč; 2017 – 10,7 mld. Kč

  • Zdroj: Czechinvest

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americký přepravní gigant žádá po zrušení Trumpových cel „plnou refundaci“

Americký přepravce zásilek FedEx v pondělí podal žalobu požadující kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která minulý týden zrušil Nejvyšší soud USA. Podle agentury Reuters jde o zatím jeden z nejvýznamnějších pokusů o získání náhrady za tato cla a předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob.
před 14 hhodinami

Nejistota ohledně Trumpových cel dopadá i na české firmy

Spojené státy přestanou v úterý vybírat cla, která koncem minulého týdne zrušil americký Nejvyšší soud. Ten je označil za nezákonná. Místo toho ale mají začít platit nová cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na základě jiné právní úpravy v reakci na rozhodnutí soudu. Nepřehledná celní politika dopadá i na české firmy.
před 20 hhodinami

USA přestanou v úterý vybírat cla, která soud označil za nezákonná

Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). Vyplývá to z oznámení zveřejněného v systému CSMS, což je oficiální komunikační platforma americké celní správy. V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

Za protispotřebitelské praktiky rozdal loni ERÚ rekordní pokuty

Energetický regulační úřad (ERÚ) uložil vloni obchodníkům za praktiky, které poškozují spotřebitele, pokuty za 18,5 milionu korun. Jde o rekordní částku za více než dvacetileté fungování úřadu. Za poslední dva roky se objem pokut více než zdvojnásobil. Součástí loňských sankcí byla i zatím nejvyšší samostatná pokuta šest milionů korun pro společnost Elgas Energy. Roste i počet případů takzvaných energošmejdů, informoval v pondělí ERÚ.
23. 2. 2026

Prezident Pavel nebude vetovat rozpočet

Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru pro server denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Premiér Andrej Babiš (ANO) prezidentův krok ocenil.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

VideoPapajanovský rozpočtu vytýká nezákonnost, Mach ho chce vyrovnat bez vyšších daní

Vláda chce postupně vyrovnat státní rozpočet bez navyšování daní, uvedl v Duelu ČT24 náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Pomoci by v tom měly podle něj škrty v byrokracii státu, lepší výběr daní a hospodářský růst. „Představa, že bychom to dělali jenom seškrtáním výdajů, to by šlo proti hospodářskému růstu,“ podotkl Mach. „Rozpočet, který předložila (ministryně financí) Alena Schillerová (ANO) porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, jde proti trendu snižování schodků. Je to rozpočet, který meziročně zvýší schodek,“ varoval poslanec Jan Papajanovský (STAN). „To je za nás velká chyba a velký rozdíl proti tomu trendu, který jsme tady měli v letech předcházejících,“ dodal. Tématem Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem byla také obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a systém obchodování s emisními povolenkami ETS2.
23. 2. 2026

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
22. 2. 2026

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
22. 2. 2026Aktualizováno22. 2. 2026
Načítání...