Do montoven už ne. Investiční pobídky se budou měnit, zaměří se na přidanou hodnotu

Nahrávám video

Investiční pobídky české ekonomice momentálně nepomáhají a musejí se změnit. Žádají to podnikatelé. Podporovat by stát měl pouze takové zahraniční investice, které do Česka přinesou přidanou hodnotu. Doteď ale stát podporuje i třeba výstavbu výrobních hal. Změnami zákona o investičních pobídkách se teď bude zabývat legislativní rada vlády. Výrazně omezit je chce i premiér Andrej Babiš (ANO).

„Ministerstvo průmyslu už dávno mělo předložit zákon, který by se zásadně změnil a o investičních pobídkách by nerozhodovali úředníci Czechinvestu, ale ve výjimečných případech vláda,“ říká premiér Andrej Babiš (ANO). Například loni byla ze všech projektů zaměřena na vyšší přidanou hodnotu zhruba třetina.

Hodnotit se bude počet vysokoškoláků nebo výzkumných pracovníků

S novým zákonem by měly pobídky směřovat převážně na podporu investic do technologických center a do center strategických služeb. V ostatních případech bude muset mít příjemce podpory mzdu alespoň u 80 procent svých zaměstnanců ve výši průměrné mzdy v kraji. Současně podíl jeho zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním by měl činit alespoň deset procent, popřípadě podíl výzkumných a vývojových pracovníků by měl být alespoň dvě procenta.

A pobídky by měly být snadněji dostupné pro malé a střední firmy. Stát na podpoře také ušetří, protože o ně nebude žádat tolik výrobních firem. Vyplývá to z předkládací zprávy k novele zákona, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Novela je nyní v připomínkovém řízení a podle dřívějšího vyjádření resortu by nová pravidla pro státní pobídky mohla začít platit od poloviny příštího roku.

„Zůstane zachováno zvýhodnění investic směřujících do hospodářsky problémových regionů za účelem podpory jejich hospodářského rozvoje a do tvorby pracovních míst,“ uvádí předkládací zpráva. Zlepší se také provázanost investičních pobídek s aktuální hospodářskou situací.

obrázek
Zdroj: ČT24

Povinnost tvorby nových pracovních míst pro investiční akce ve výrobě má být podle návrhu z novely zcela odstraněna, protože se jedná o požadavek, který směřuje proti technologickému pokroku ve výrobě. „Podmínka tvorby nových pracovních míst by byla nově omezena pouze na obchodní závod nebo jeho část, kde se investiční akce realizuje, čímž se usnadní dostupnost podpory zejména pro projekty nevýrobních činností,“ uvádí dokument.

Firmy se přetahují o zaměstnance. A systém pobídek vytváří nerovné podmínky

Například firma Technistone, která vyrábí tvrzený kámen pro kuchyňské desky, už rok modernizuje své výrobní linky. Investiční pobídku nikdy nečerpala. I tento podnik, stejně jako většinu českých firem, teď trápí nedostatek pracovních sil. A právě to je hlavním důvodem, proč se podnikatelům nelíbí systém investičních pobídek pro další společnosti. Přetahují se s nimi totiž o zaměstnance. Podle čtyřiceti procent podnikatelů tak tento nástroj pokřivuje trh. 

Vnímání investičních pobídek
Zdroj: ČT24

Jak říká viceprezident Hospodářské komory Bořivoj Minář, jde většina investičních pobídek pro dceřiné firmy zahraničních společností. „Pro které hlavní přidanou hodnotou je hlavně nízká cena a nízká cena práce. A jestli někdo dostane investiční pobídku, tak co udělá? Přijde do regionu, nasadí vyšší mzdy, vytahá dělníky a lidi z našich podniků a naše podniky nedostávají nic – aby řešily fluktuaci nebo zaučování lidí,“ konstatuje Minář.

„Přichází velké bohaté korporace často s větším obratem, než je rozpočet České republiky, a ti z vybraných daní od našich malých a středních podnikatelů dotaci získávají,“ doplňuje popis stávající situace poslanec Jan Skopeček (ODS).

Zahraniční investoři dostávají v rámci pobídek především slevu na dani. Na té jim stát za 4 roky poskytl úlevu přes 21 miliard korun. Podporu od státu ale firmy dostávají i na zaměstnance a jejich vzdělávání.

Čerpání investičních pobídek
Zdroj: ČT24

Orientace na technologicky vyspělé firmy

„Česká ekonomika je v jiné situaci, než když zákon vznikl, není schopna absorbovat tradiční typ projektů, které potřebují velký počet pracovníků. Víme, že průměrná míra nezaměstnanosti je téměř nulová, takže i tomu se musíme přizpůsobit a chceme samozřejmě do České republiky lákat víc technologicky vyspělých (firem – pozn. red.), s orientací na digitalizaci, automatizaci, výzkum a vývoj,“ uvedla ředitelka společnosti CzechInvest Silvana Jirotková. 

Investičních pobídek tak nejspíš bude v Česku mnohem méně než teď a zaměřovat se budou jen na některý druh podnikání. „Už nepotřebujeme pobízet zahraniční investory, a hlavně ne montovny, hlavně to musíme dělat s rozmyslem a hlavně o tom musíme přemýšlet, aby ta investice byla na správném místě,“ konstatuje premiér Babiš.

Investice pomohly při vývoji elektromotorů v Mohelnici

S investičními pobídkami mají zkušenost třeba v závodu Siemens NST Trutnov. Čerpali ji na vývojové pracoviště pro elektromotory v Mohelnici. Dnes už ale vše financují z vlastních zdrojů.

„Počítá se s dalšími projekty, s dalším rozjezdem nových projektů, a samozřejmě abychom byli schopni vyrábět, budeme investovat do technologií,“ říká ředitel závodu Siemens NST Trutnov Eduard Tannhäuser.

obrázek
Zdroj: ČT24

Právě podobné projekty budou těmi, které by na pobídky měly dosáhnout i poté, co se změní zákon. Novela má posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, sníží se ale rovněž nároky na státní rozpočet.

  • MPO očekává pokles počtu žádostí o investiční pobídky v oblasti výroby s nižší přidanou hodnotou. Výše nároků na státní rozpočet by měla klesnout na 3,13 miliardy korun ze současných 4,35 miliardy.
  • U podpory strategických investičních akcí má dojít ke snížení minimálního počtu nových pracovních míst u technologických center na 70 při zachování minimální investice do majetku 200 milionů korun.

Změny v systému investičních pobídek mohou být provedeny až po schválení Evropskou komisí. Novelu chce ministerstvo průmyslu a obchodu předložit vládě ještě před začátkem prázdnin. Příslib investiční pobídky od státu získalo loni 74 investorských projektů a celková výše pobídek činila 10,7 miliardy korun.

Pobídky mají nyní formu slevy na dani z příjmů firem, hmotné podpory na pracovní místo, hmotné podpory na školení a rekvalifikaci či hmotné podpory na pořízení dlouhodobého majetku. Mezi podporované oblasti patří zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb.

Od července 2014 je podle rozhodnutí Evropské komise maximální míra veřejné podpory v českých regionech pro velké podniky 25 procent, u středních firem 35 procent a u malých 45 procent. 

  • Investiční pobídky (1. pol. r. 2018): 44 projektů; výše přislíbených investic 19,6 mld. Kč 
  • Investiční pobídky (2017): 106 projektů; výše přislíbených investic 65,6 mld. Kč; výše pobídek 10,7 mld. Kč
  • Vývoj výše pobídek poskytnutých státem: 2014 – 25,5 mld. Kč; 2015 – 5 mld. Kč; 2016 – 12,5 mld. Kč; 2017 – 10,7 mld. Kč

  • Zdroj: Czechinvest

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
08:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:28

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
17. 6. 2026

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026
Načítání...