V České republice za dva roky od spuštění vládního programu Ukrajina pracuje 13 300 lidí z této země. Hospodářská komora, která během téže doby vyřídila 3110 žádostí o 17 367 kvalifikovaných pracovníků, chce jejich počet zvýšit. Informoval o tom prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle něho jsou tito lidé přínosem pro firmy i společnost. Nastavení projektu Ukrajina umožňuje firmám získat nejvýše 19 600 osob ročně.
Českým firmám se nyní nedaří obsadit tři sta tisíc pracovních míst. Podíl nezaměstnaných klesl v červnu na nejnižší úroveň od června 1996. Rekordně nízká nezaměstnanost je podle analytiků největší překážkou dalšího růstu ekonomiky.
Komora za poslední rok vyřídila přes dva tisíce žádostí firem o jedenáct tisíc zaměstnanců. „Počet žádostí se zdvojnásobil a očekáváme, že to bude trend i nadále,“ konstatoval Dlouhý.
„Oceňujeme, že vláda letos v lednu zvýšila kapacity pro přijímání pracovních sil z Ukrajiny. Ale stále je to jen kapka v moři, když zaměstnavatelé potřebují obsadit přes tři sta tisíc volných pozic. Zaměstnávání cizinců není dlouhodobé řešení situace na českém trhu práce, ale krátkodobě pomáhá překlenout problémy, kdy firmy nemají dostatek rukou,“ uvedl Dlouhý.
- Režim byl vytvořen za účelem dosažení časových úspor při přijímání a vyřizování žádostí o zaměstnanecké karty pro občany Ukrajiny, kteří budou na území ČR vykonávat kvalifikovanou práci.
- Je určen jen přímým zaměstnavatelům působícím v ČR v oblasti výroby, služeb nebo ve veřejném sektoru, kteří zaměstnávají alespoň 10 zaměstnanců a nemohou dlouhodobě obsadit volné pracovní místo z českých zdrojů trhu práce.
- Zařazení do Režimu Ukrajina umožňuje uchazečům získat termín pro podání žádosti o zaměstnaneckou kartu na Generálním konzulátě ČR ve Lvově a v případě hromadných žádostí na zastupitelském úřadě ČR v Kyjevě.
- Zaměstnavatelská karta je vydána na 2 roky.
Ukrajinci jsou podle analýzy komory pro Čechy i státní pokladnu přínosem. „Proto chceme s vládou otevřít jednání o zdvojnásobení ročních kvót,“ dodal Dlouhý.
Výhodou vládního programu je podle něj to, že zrychluje přímé zaměstnávání pracovníků, kteří se stávají kmenovými zaměstnanci podniků a mají na stejných pozicích totožné mzdové podmínky jako Češi. Program podle Dlouhého také zabraňuje tomu, aby se na jednom místě koncentrovaly vysoké počty cizinců, a eliminuje také mafiánské struktury na trhu práce.
Odboráři se ale proti zaměstnávání Ukrajinců v Česku dlouhodobě staví s tím, že zaměstnavatelům jde o levnou pracovní sílu. Podle odborů o pozice obsazované lidmi zpoza Karpat není mezi Čechy zájem, protože jsou špatně placená.
Z přímých a nepřímých daní a odvodů navázaných na zaměstnávání pracovníků zařazených do Režimu Ukrajina navíc přitečou podle analýzy komory více než dvě miliardy korun za rok. Jen na důchodovém pojištění, z kterého se hradí současné důchody, spolu se zaměstnavateli přispívají kolem miliardy ročně. Každý Ukrajinec, který dosud získal práci přes tento režim, přispěje na českého důchodce 440 korunami za rok, upozornil Dlouhý.
Tři pětiny podnikatelů plánují Ukrajincům pracovní poměr prodloužit
Letos v srpnu prvním pracovníkům vyprší platnost zaměstnanecké karty. Ta je vydávána až na dva roky a je vázána na konkrétní pracovní poměr, takže pokud zaměstnanci zanikne pracovní smlouva, ztratí i nárok pobývat na českém území.
Podle šetření komory tři pětiny podnikatelů plánují zaměstnancům prodloužit pracovní poměr po uplynutí platnosti zaměstnanecké karty.
Zaměstnavatelé jsou podle komory se zaměstnanci z Ukrajiny spokojeni, oceňují hlavně jejich pracovitost (82 procent), vstřícnost (41 procent) a snadnou integraci do pracovního týmu (33 procent).
Proces se vleče přibližně půl roku
„Největší poptávka zaměstnavatelů je po technicky zaměřených pracovnících, jako jsou kovodělníci, strojírenští dělníci, a po řemeslnících,“ konstatoval Dlouhý. „Firmy samozřejmě postrádají spoustu dalších profesí od pekařů a skladníků až po řidiče.“
Největší problém projektu je podle Dlouhého délka procesu. Nalezení pracovníka a vyřízení pracovního povolení totiž trvá přibližně půl roku.
„Režim Ukrajina jsme začali využívat v prosinci 2016. Oslovili jsme zhruba sto šedesát uchazečů. Z toho devadesát hned na začátku nevyhovovalo našim představám. Ze sedmdesáti zbývajících nastoupilo do dnešního dne dvacet řidičů. Z nich nyní zaměstnáváme už jen 15,“ popsal svou zkušenost s Režimem Ukrajina Robert Kuchar ze společnosti MD Logistika.
„Naším největším problémem je i to, že pokud si najdeme na Ukrajině řidiče, tak strašně dlouho trvá, než přijde k nám na základě pracovního povolení.“ Podle Kuchara se ale začalo v poslední době dařit dobu vyřizování pracovního povolení zkrátit. „Naši uchazeči čekali 3 měsíce po podání žádosti ve Lvově. Nyní podal náš zaměstnanec žádost v polovině června a nyní povolení získal,“ uvedl.
Přesto některé pracovní agentury Režim Ukrajina obcházejí a vozí do Česka Ukrajince třeba s polským pracovním vízem, které ale standardně v Česku neplatí. Kolik takových lidí v Česku není jasné. Cizinecká policie zadržela loni 8 krát víc ilegálních zahraničních pracovníků než před čtyřmi lety. Nejvíc jich bylo právě z Ukrajiny.
