Praha – Česká republika by měla odvážněji než doposud prosazovat v rámci Evropské unie své zájmy v oblasti energetiky. Myslí si to alespoň prezident Miloš Zeman. Bojovat by přitom měla hlavně za budoucnost jaderné energetiky místo, aby se pouštěla do budování solárních či větrných zdrojů, které mohou být hrozbou pro stabilitu distribuční sítě. Jádro je prioritou také pro vládu. Kromě rozšíření Temelína chce ale kabinet zvážit také výstavbu nových reaktorů v Dukovanech.
„Pokud jde o Temelín, měl by být vypsán nový tendr, do kterého by se přihlásila kromě dvou dosavadních uchazečů Areva a jeden jihokorejský uchazeč, který soudě podle předběžných rozhovorů má o tento tendr zájem,“ uvedl prezident na dnešním Žofínském fóru.
Své zájmy v oblasti energetiky musí Česko prosazovat také na půdě EU bez obav z toho, že by se tak mohlo v Unii, kde v posledních letech sílí protijaderné nálady, zdiskreditovat. „Pevnou součástí EU není eurohujer, ale ten, kdo v diskusi s ostatními a na základě výměny racionálních argumentů hájí své skutečné národní zájmy,“ podotkl Zeman.
Zaslepená podpora „zelených“ zdrojů energie, která se podle českého prezidenta v rámci EU stále častěji dostává ke slovu, by mohla být hrozbou jak pro Unii samotnou, tak pro Česko. „Jsem jednoznačným odpůrcem úsilí EU o maximalizaci podílu obnovitelných zdrojů v naší energetické bilanci. Nemám nic proti snižování emisí CO2, ale přesně tomu odpovídá právě atomová energetika,“ prohlásil prezident.
Návrh energetické politiky EU do roku 2030 přitom počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na 27 %. V Česku se však podle údajů Eurostatu podílí na spotřebě jen zhruba 10 %. „Přijme-li EU návrh Evropské komise tak, jak je dnes prezentován, tak se odsuzuje k budoucí zaostalosti,“ bije na poplach Zeman.
Jenže s prosazováním zájmů Česka na půdě Evropské unie to není vůbec jednoduché. Myslí si to alespoň bývalá hlava státu Václav Klaus. „Vliv v EU máme nulový. Evropská unie zejména svou Lisabonskou smlouvou dala obří vliv evropským velmocem a významně ponížila roli malých evropských zemí, což je náš osud,“ varoval.
Podporu obnovitelných zdrojů, jako jsou solární či větrné elektrárny, na úkor jaderné energetiky přitom v posledních letech hlásá mimo jiné Německo, které bývá považováno za tahouna a lídra EU. Veškeré své jaderné elektrárny chce uzavřít do roku 2022. K odklonu od jádra Němce přiměla havárie atomové elektrárny ve Fukušimě.
Pro Českou vládu zůstává jádro klíčové
Česká vláda se však jádra vzdát nehodlá, a to ani přesto, že polostátní gigant ČEZ prozatím odpískal tendr na dostavbu dvou reaktorů v Temelíně. „My od jádra ustupovat nechceme. Je důležité, jak z hlediska energetické bezpečnosti státu, tak z hlediska snižování emisí CO2. My vnímáme využití jaderné energetiky jako něco, co pomáhá v boji s oteplováním,“ zdůraznil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Ekologové namítají, že jaderná energie je drahá. „Objevují se návrhy na další reaktory v našich jaderných elektrárnách. Elektřina z nich by ale byla minimálně dvakrát až třikrát dražší, než aby byla konkurenceschopná. Každý spotřebitel by tak musel doplatit ročně rozdíl v řádu tisíců korun,“ spočítala ekologická sdružení Jihočeské matky, Calla a Hnutí Duha, podle kterých by jaderná energetika neexistovala bez dlouholeté státní podpory.
„Za desítky let získala mnohonásobně více peněz než nové čisté zdroje, které jsou nyní na komerčním startu a již se prakticky obejdou bez podpory. Jaderná energie se bez ní neobejde dodnes,“ tvrdí aktivisté.
Kromě dostavby Temelína je ale podle premiéra ve hře také rozšíření elektrárny v Dukovanech. Dosavadním reaktorům, které tam vyrábějí elektřinu už od 80. let, totiž v roce 2035 skončí životnost. Jasněji v tom, na kterou ze dvou českých jaderných elektráren Česko nakonec vsadí, by mohlo být koncem letošního roku. Právě tehdy by totiž měla být hotová nová energetická koncepce Česka.
