Brusel - Evropská unie a zejména eurozóna chce na summitu EU, který se uskuteční během dneška a zítřka v Bruselu, definitivně přesvědčit finanční trhy, že má situaci v zemích platících eurem pod kontrolou. Premiéři a prezidenti členských států by měli schválit balík opatření, která přibližují eurozónu blíže k představám o měnové unii a naopak prohlubují propast mezi státy, jež platí evropskou jednotnou měnou, a těmi, které zůstávají mimo eurozónu. K dohodě je ovšem stále daleko. Lídry členských států čekají náročná jednání. Na summitu zřejmě přijmou tvrdá opatření pro jadernou bezpečnost. Vytěžit by z toho mohla Francie se svou pokročilou technologií.
Pilířem „nové“ eurozóny se má stát Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který má v polovině roku 2013 nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF). Vznik nové instituce, která se do značné míry blíží původním představám o evropském měnovém fondu, schválili se všemi podrobnostmi již v pondělí ministři financí eurozóny.
Kompromis, který počítá s tím, že země eurozóny přispějí do ESM celkem 700 miliardami eur (téměř 17 bilionů korun), z nichž 200 miliard (zhruba pět bilionů korun) bude použito jako rezerva, však přežil pouze jediný den. Podle dnešního vydání německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung chce německá kancléřka Angela Merkelová dohodu šéfů státních pokladen změnit. Původní kompromis počítal s tím, že státy v roce 2013 zaplatí do ESM 40 miliard eur (téměř jeden bilion korun) v hotovosti a dalších 40 miliard eur doplatí ve třech splátkách během tří let.
Merkelová, jejíž vláda se bude na této sumě podílet 22 miliardami eur (zhruba 530 miliard korun), chce ovšem nyní celých 80 miliard eur rozdělit do pěti rovnoměrných splátek i navzdory upozorněním ekonomů, že ve stabilizačním mechanismu pak nebude dostatečný objem finančních prostředků pro případ, že se některá země ocitne v problémech podobně jako Řecko, Irsko či Portugalsko.
Velmi podobný problém potkal i chystané navýšení úvěrové kapacity v případě současného záchranného fondu. Do něj sice již země eurozóny přispěly 440 miliardami eur, ale 190 miliard eur je vyčleněných jako rezerva kvůli udržení nejlepšího možného ratingu AAA. Země platící evropskou jednotnou měnou tak měly podle původních předpokladů přislíbit pro EFSF další finanční prostředky, aby úvěry mohly dosáhnout až 440 miliard eur. Snahu eurozóny však v současnosti blokuje Finsko, které čekají parlamentní volby a současná vláda už nechce podobná rozhodnutí přijímat. O EFSF tak evropští státníci zřejmě vůbec nebudou jednat a pokusí se dohodnout až v červnu, kdy by Finsko mělo již mít novou vládu.
Z chystaného ohromení trhů, jak o něm někteří diplomaté hovoří, by tak nakonec po summitu nemuselo být vůbec nic a reakce by mohla být negativní. Nedůvěru trhů totiž posilují i snahy eurozóny upřednostnit v případě bankrotu některého ze členských států splatnost úvěrů z ESM před uhrazením státních dluhopisů, které drží soukromí investoři. Někteří obchodníci dokonce pohrozili bojkotem dluhopisů zemí, které bojují s obrovskými dluhy, tedy především Řecka, Irska či Portugalska. Pro tyto země by bojkot investorů mohl mít fatální následky. Jejich situace se totiž příliš nelepší.
Řekové sice získali od eurozóny nižší úroky a delší splatnost úvěrů, ale Irové, kteří mohou mít se splácením finanční pomoci velké problémy, o stejné rozhodnutí usilují marně. Francie s Německem totiž Dublin nutí, aby výměnou za levnější úvěry zvýšil podnikové daně, což ovšem Irové razantně odmítají. Není pochyb, že toto téma se ale na summitu objeví, přestože se nedá předvídat výsledek jednání. Otazníky visí nad situací v Portugalsku, které si v současnosti půjčuje na trhu za daleko vyšší úroky, než by získalo v případě žádosti o finanční pomoc. Dá se očekávat, že portugalská vláda bude ve čtvrtek a v pátek v Bruselu znovu čelit tlaku, aby pomoc přijala.
Pakt pro euro by měl být bezproblémovým bodem
Jediným bezproblémovým bodem jednání o ekonomických záležitostech by tak mohl být takzvaný Pakt pro euro, který vychází z německo-francouzského návrhu pojmenovaného Pakt pro konkurenceschopnost. Ten obsahuje několik opatření, která mají zvýšit konkurenceschopnost eurozóny a EU, ale řada z nich je poměrně kontroverzních. Pakt počítá například se sjednocením daňového základu pro firmy či dohledem z Bruselu nad vývojem mezd a penzí v jednotlivých členských státech. Česko se zatím k paktu připojovat nechce, byť konečnou pozici vlády přiveze na summit až premiér Petr Nečas. Spolu s Prahou tak nejspíš učiní jen Švédové. Zatím váhají i Britové.
Politologové upozorňují na rostoucí propast mezi eurozónou, která se pomalu blíží představám o měnové unii, a zbytkem EU. Podle některých z nich se tak v praxi pozvolna realizují teorie o dvourychlostní Evropě. „Musím říct, že jednání v eurozóně a mezi státy stojícími mimo eurozónu jsou častější. A my, kteří stojíme mimo eurozónu, někdy postrádáme dostatek přesných a jasných informací z jednání,“ uvedla česká velvyslankyně. Rozpory se přitom dají očekávat i v případě jiných než hospodářských témat.
Evropská sedmadvacítka je rozdělená i v názoru na situaci v Libyi a její vojenské řešení. Nedá se čekat, že by se unie jakkoliv společně vojensky v severní Africe angažovala. Summit by měl zdůraznit, že podobné kroky jsou zcela v režii NATO a EU se chce naopak zaměřit na ochranu civilistů a humanitární pomoc. Kromě Libye se budou lídři členských států zabývat i situací v Japonsku, které postihly hned tři katastrofy najednou - zemětřesení, tsunami a nehoda v jaderné elektrárně Fukušima.
Začátek summitu provázejí protesty, došlo i na vodní děla
Na protest proti úsporným opatřením evropských vlád se dnes v Bruselu sešlo několik tisíc demonstrantů. Došlo také na potyčky s policií, která proti protestujícím nasadila i vodní děla. Čtyři policisté byli zraněni po zásazích dlažebními kostkami. Příslušníci policie už před samotnou demonstrací dávali najevo, že očekávají násilné střety. V bruselské čtvrti, kde se jednání odehrávají, tak zcela zastavili dopravu a rozsáhlé okolí budovy Rady EU včetně dvou stanic metra zcela uzavřeli. Do protestů se dnes zapojilo hned několik odborových svazů - ty tvrdí, že kroky ministrů financí mají mířit na zdanění finančních institucí, a ne být útokem na peněženky občanů unie.
