Dluhopisy od ministerstva financí mají zelenou, postačila novela

Praha - Ministerstvo financí bude moci vydávat státní dluhopisy jen na základě novely zákona o rozpočtových pravidlech. Dnes ji podepsal prezident Miloš Zeman. Parlament tedy nemusí schvalovat zvláštní zákon. Ten minulý týden neprošel sněmovnou kvůli nízké účasti poslanců. Dluhopisy mají sloužit ke krytí schodku státního rozpočtu.

Schvalování dluhopisů na základě zvláštního zákona je podle vlády nadbytečné. Speciální zákon, zákon o vydání státních dluhopisů (v celkovém objemu 674 miliard korun), byl přitom připravený a v pátek o něm poslanci hlasovali. K jeho schválení chyběly čtyři hlasy, ve sněmovně totiž nebyl dostatečný počet poslanců. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) došlo k chybě ze strany místopředsedkyně sněmovny Jaroslavy Jermanové. Před hlasováním je například nutné poslance upozornit gongem, k čemuž nedošlo.

„Je to otázka profesionality a dobré taktiky ze strany vládních poslanců, vládní koalice by si měla tyto věci osvojit, aby zbytečně nedocházelo k hlasovacím nehodám. To, že zákon neprošel, není důsledek toho, že by byl rozpor v koalici, všechny tři koaliční strany hlasovaly stejně, nebo že by někteří poslanci hlasovat nechtěli, prostě to jen někteří nestihli nebo nevěděli,“ konstatoval Sobotka. Místopředsedkyně sněmovny kritiku odmítla.

Dluhopisy jsou určené bankám

Dluhopisy mají sloužit k úhradě loňského a předloňského schodku rozpočtu a na úhradu dluhů, které bude nutné splatit v letošním a příštím roce. Dluhopisy za několik stovek miliard ale nebudou nabízeny občanům. „Jedná se o velké dluhopisy, které se nabízejí přímo bankám,“ vysvětlil makléř společnosti Conseq David Kufa. Občany na pomoc státnímu rozpočtu poprvé povolal tehdejší šéf státní kasy Miroslav Kalousek. Zájem o ně byl tehdy veliký. Na podzim roku 2011 tak stát získal přes 20 miliard korun. 

Novela kromě toho také zpřesňuje sankce za špatné nakládání s dotacemi ze státního rozpočtu nebo z evropských peněz. U dotací z rozpočtu, jejichž součástí jsou peníze z EU, se rozšíří možnost udělovat sankci v procentech z objemu dotace. Nová pravidla mají platit i pro dotace, které neobsahují evropské peníze. Zákon počítá s tím, že poskytovatel dotace bude moci žádat o vrácení celé sumy nebo její části, pokud se na základě kontroly domnívá, že příjemce porušil pravidla pro nakládání s penězi nebo dotaci využil mimo stanovený účel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...