Dluhopisy od ministerstva financí mají zelenou, postačila novela

Praha - Ministerstvo financí bude moci vydávat státní dluhopisy jen na základě novely zákona o rozpočtových pravidlech. Dnes ji podepsal prezident Miloš Zeman. Parlament tedy nemusí schvalovat zvláštní zákon. Ten minulý týden neprošel sněmovnou kvůli nízké účasti poslanců. Dluhopisy mají sloužit ke krytí schodku státního rozpočtu.

Schvalování dluhopisů na základě zvláštního zákona je podle vlády nadbytečné. Speciální zákon, zákon o vydání státních dluhopisů (v celkovém objemu 674 miliard korun), byl přitom připravený a v pátek o něm poslanci hlasovali. K jeho schválení chyběly čtyři hlasy, ve sněmovně totiž nebyl dostatečný počet poslanců. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) došlo k chybě ze strany místopředsedkyně sněmovny Jaroslavy Jermanové. Před hlasováním je například nutné poslance upozornit gongem, k čemuž nedošlo.

„Je to otázka profesionality a dobré taktiky ze strany vládních poslanců, vládní koalice by si měla tyto věci osvojit, aby zbytečně nedocházelo k hlasovacím nehodám. To, že zákon neprošel, není důsledek toho, že by byl rozpor v koalici, všechny tři koaliční strany hlasovaly stejně, nebo že by někteří poslanci hlasovat nechtěli, prostě to jen někteří nestihli nebo nevěděli,“ konstatoval Sobotka. Místopředsedkyně sněmovny kritiku odmítla.

Dluhopisy jsou určené bankám

Dluhopisy mají sloužit k úhradě loňského a předloňského schodku rozpočtu a na úhradu dluhů, které bude nutné splatit v letošním a příštím roce. Dluhopisy za několik stovek miliard ale nebudou nabízeny občanům. „Jedná se o velké dluhopisy, které se nabízejí přímo bankám,“ vysvětlil makléř společnosti Conseq David Kufa. Občany na pomoc státnímu rozpočtu poprvé povolal tehdejší šéf státní kasy Miroslav Kalousek. Zájem o ně byl tehdy veliký. Na podzim roku 2011 tak stát získal přes 20 miliard korun. 

Novela kromě toho také zpřesňuje sankce za špatné nakládání s dotacemi ze státního rozpočtu nebo z evropských peněz. U dotací z rozpočtu, jejichž součástí jsou peníze z EU, se rozšíří možnost udělovat sankci v procentech z objemu dotace. Nová pravidla mají platit i pro dotace, které neobsahují evropské peníze. Zákon počítá s tím, že poskytovatel dotace bude moci žádat o vrácení celé sumy nebo její části, pokud se na základě kontroly domnívá, že příjemce porušil pravidla pro nakládání s penězi nebo dotaci využil mimo stanovený účel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...