Deutsche Bank zaplatí za manipulaci s úroky 2,5 miliardy dolarů

Washington – Největší německá bankovní skupina Deutsche Bank zaplatí úřadům ve Spojených státech a Británii rekordních 2,5 miliardy dolarů (téměř 64 miliard Kč) za urovnání obvinění z manipulace s klíčovými úrokovými sazbami. Oznámilo to dnes Oddělení finančních služeb (DFS) státu New York. Banka rovněž musí propustit sedm zaměstnanců, kteří se na těchto manipulacích podíleli.

4 minuty
Za machinace zaplatí Deutsche Bank miliardy
Zdroj: ČT24

Deutsche Bank v rámci dohody o urovnání přiznala, že její zaměstnanci manipulovali s klíčovou londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a jejími obdobami EURIBOR a TIBOR. Pokuty za manipulace s úrokovými sazbami již dostala i řada dalších bank.

Nejvíce peněz doposud musela zaplatit švýcarská banka UBS, které úřady v USA, Británii a Švýcarsku vyměřily pokutu ve výši 1,5 miliardy dolarů.

Americké úřady od Deutsche Bank obdrží 2,175 miliardy dolarů (přes 55 miliard
Kč), zatímco britské úřady získají 227 milionů liber (téměř devět miliard Kč). Celkový objem pokut vyměřených bankám za manipulace s úrokovými sazbami tak nyní přesahuje 8,5 miliardy dolarů.

Britský finanční úřad FCA uvedl, že na manipulacích se v Deutsche Bank podílelo nejméně 29 lidí, včetně manažerů a obchodníků. Podle agentury Bloomberg banka v rámci dohody o urovnání musí propustit šest zaměstnanců v Londýně a jednoho ve Frankfurtu nad Mohanem.

  • „Pro Deutsche Bank pokuta nepředstavuje nějaký zásadní problém. Vyšetřování trvalo delší dobu, bylo tady několik precedentních rozhodnutí, některé se týkaly jiných bank, takže se s nějakou pokutou počítalo,“ komentuje portfolio manažer Pioneer Investments Petr Zajíc.

Podle portfolio manažera Pioneer Investments Petra Zajíce již pověst banky, respektive šesti bank, které jsou v tomto skandálu namočeny, utrpěla, takže tohle vyústění do podoby konkrétní pokuty už na tom nic nezmění.

Jak se manipuluje s klíčovými úrokovými sazbami

Klíčové úrokové sazby bývají nastavované tak, že své úrokové sazby poskytne do sytému několik dodavatelů a ten je pak automaticky počítá. „A tím, že nejen Deutsche Bank, ale i ostatní banky měly své zájmy, které upřednostňovaly před zájmy ostatních klientů, s těmi úrokovými sazbami manipulovaly směrem, který jim vyhovoval. Díky tomu snižovaly průměrnou úroveň, což se pak mohlo projevit v některých cenách hypoték, spotřebitelských úvěrů a dalších instrumentů, které jsou navázány na výši úrokových sazeb,“ vysvětluje portfolio manažer Pioneer Investments Petr Zajíc.

Londýnská mezibankovní nabízená sazba (LIBOR) je globálně využívanou sazbou, od níž se odvozují úroky pro značné množství soukromých i veřejných transakcí. Dříve ji denně vytvářela Britská bankovní asociace na základě informací, které obdržela od bank. V důsledku skandálu kolem manipulací však loni agenda související s tvorbou sazby přešla na burzovní společnost NYSE Euronext.

Česká kauza kolem sazby PRIBOR

V Česku se stále prověřují detaily kauzy kolem úrokové sazby PRIBOR. Vše začalo zhruba před dvěmi týdny dopisem, ve kterém náměstek ministra financí za ČSSD Martin Pros jménem resortu požádal Českou národní banku, aby prověřila podezření na manipulaci s pražskou mezibankovní sazbou PRIBOR. ČNB odpověděla, že o podezřeních nemá žádné informace, a požádala Prose, aby blíže vysvětlil, o co svá tvrzení opírá, a také je konkrétně doložil.  „Dopis obsahuje pouze domněnky, které jsou postaveny na neznalostech. Nejsou tam žádné relevantní údaje. To, co je v dopise napsáno, je opřeno o jeden novinový článek,“ konstatoval rozhořčeně viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík v Otázkách Václava Moravce.

Zmíněný článek vyšel na konci března v Hospodářských novinách. „Srovnává vývoj u nás a na eurotrhu. Tyto dva trhy jsou nesrovnatelné, protože my stahujeme likviditu z trhu, zatímco na eurovém trhu se likvidita dodává,“ vysvětlil Tomšík. Deník v textu rovněž tvrdí, že výše sazby PRIBOR neodpovídá tržním podmínkám a je příliš vzdálená od sazeb ČNB. Podle Tomšíka to ale není pravda – rozdíl mezi oběma sazbami se prý dlouhodobě snižuje. Pros na svou obhajobu následně uvedl, že vycházel z veřejných informací a srovnání dat zveřejněných ČNB a že nikoho neobviňuje. „Jenom jsem podal podnět, aby ČNB vykonávala svoji úlohu - účinný a objektivní výkon dohledu,“ uvedl.

Deutsche Bank je největší bankou v Německu. Firma loni více než zdvojnásobila zisk na 1,691 miliardy eur (46 miliard Kč) z 681 milionů eur v předchozím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 3 hhodinami

Bloomberg: Zelenskyj s USA vyjednává možnou dohodu o volném obchodu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom v pátek hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg.
před 18 hhodinami

O těžbě ropy ve Venezuele budou rozhodovat USA, prohlásil Trump

O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy, řekl v pátek večer na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem americký prezident Donald Trump. Podle něj Caracas již předal Spojeným státům třicet milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.
včeraAktualizovánovčera v 14:57

Alkoholu v lihovinách ubývá. Sráží ho vyšší daň i snižování spotřeby

Některé destiláty nově obsahují méně alkoholu. Jejich výrobci se tak snaží udržet prodejní cenu poté, co od ledna došlo ke zvýšení daně z lihu. Její sazba vzrostla o pět procent. Desetiprocentním tempem přitom rostla už loni a předloni, což zhoršuje konkurenceschopnost vůči zahraničním výrobkům. Producenti lihovin zároveň uvádějí, že tím vycházejí vstříc zákazníkům, protože dlouhodobým trendem je odklon od konzumace alkoholu. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR pak soudí, že „zákazník jako takový to nepozná, protože snížení obsahu alkoholu je velice nízké, jedná se o jednotky procent". A Asociace hotelů a restaurací ČR upozorňuje, že spotřeba alkoholu v restauracích mírně klesá posledních deset let.
včera v 06:29

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
8. 1. 2026Aktualizováno8. 1. 2026

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026
Načítání...