Praha – Majitelé domů s regulovaným nájemným mají od Nového roku již druhou možnost jednostranného zvýšení poplatků za bydlení. Podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného mohou ceny vzrůst v průměru až o 20 procent, v některých lokalitách se ale obyvatelé mohou setkat s více než třicetiprocentním navýšením.
„Prostoru pro jednostranné zvyšování využívá většina majitelů,“ konstatovala v rozhovoru pro Českou televizi Daniela Grabmüllerová, ředitelka odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj. Konkrétní navýšení poplatků záleží na dispozicích jednotlivých bytů. Přírůstek nesmí být vyšší než maximální povolené navýšení měsíčního nájemného ve vztahu k odpovídající cílové hodnotě měsíční taxy.
Cílová sazba představuje podle Grabmüllerové 5 procent z cen bytů, které vycházejí ze skutečně realizovaných prodejů a jsou odvozeny ze statistiky, kterou spravuje ministerstvo financí. Na tuto hodnotu by se měly poplatky za bydlení v bytě s regulovaným nájmem vyšplhat do 31. prosince 2010. Poté skončí řízená deregulace a majitelé bytů již nebudou mít možnost jejich výši jednostranně měnit. Na dalších korekcích se pak již budou muset dohodnout s nájemníky. Pokud se tak nestane, skončí případný spor u soudu.
Pozvolným průběhem deregulace nejsou příliš nadšeni majitelé domů, kteří se přikláněli spíše k okamžitému jednorázovému zvýšení nájmů. „My chceme dosáhnout toho, abychom měli normální tržní ceny, protože stavební firmy apod. mají také tržní ceny. To znamená, že někde bude nájemné 30 korun a někde bude třeba 130 korun, to záleží na lokalitě, protože cena bytu se také pohybuje podle lokality,“ zdůraznil místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Robert Axamit.
Grabmüllerová se ale s jeho postojem zcela neztotožňuje. Domnívá se, že konečné navýšení poplatků na tržní cenu by mělo být výsledkem jednání mezi nájemci a pronajímateli, tedy otázkou nabídky bytů a poptávky po nich. „Cílem toho zákona nebylo vytáhnout regulované nájemné na tržní ceny, protože tržní ceny jsou výsledkem jednání dvou stran. Cílem bylo přiblížit ceny směrem k trhu a připravit prostředí, aby trh mohl začít fungovat,“ zdůvodnila své stanovisko.
Deregulace se týká většiny nájemních bytů, z celkového počtu jednoho milionu jednotek tohoto typu bydlení se vztahuje přibližně na 760 tisíc, což představuje necelou pětinu bytového fondu České republiky. Žije v nich tedy asi 17 procent obyvatel země.
Ztráta majitelů domů s regulovaným nájemným dosahuje podle kalkulace serveru Patria Online 21,6 miliardy korun. Majitelé se proto rozhodli k podání žaloby na Českou republiku k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V případě, že ten rozhodne o jejich poškození pomalou deregulací, budou od ČR požadovat náhradu až ve výši 50 miliard korun.
