Děláme neobvyklé věci, vysvětluje rošády v rozpočtu ministr Babiš

Nahrávám video

Místo plánovaného schodku 70 miliard nakonec v kase za rok 2016 zbylo téměř 62 miliard korun. Opozice však vládu kritizuje za to, že vysokého plusu dosáhla i na úkor nižších investic. „Všude se staví a opravuje, takže vše, co bylo připraveno, jsme dali,“ oponoval v Událostech ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Ke konci roku 2016 v kase zbylo téměř 62 miliard. Nicméně, v listopadu byl přebytek kolem padesáti miliard a za prosinec ještě vzrostl, což nebývá obvyklé, protože většinou sklouzne do minusu. Čím to bylo? Stalo se něco neobvyklého?

My určitě děláme neobvyklé věci. V prosinci jsme měli rekordní výběr DHP, ve výši 34 miliard, takže meziročně o šest miliard více. Povedlo se nám i to, že jsme dotlačili z Evropské unie všechny peníze, které nám dlužila – začátkem roku 2016  šlo o dluh ve výši 31,4 miliardy za rok 2015. Takže v prosinci jsme měli inkaso 4,5 miliardy z EU, což mělo vliv na rozpočet. Dále jsme meziročně vybrali na daních a odvodech o 103,4 miliardy korun více. Jednoznačně tedy výběr daní přispěl hlavním způsobem k dobrému výsledku. A taky jsme snížili dluh o 70 miliard. Tedy od nástupu naší koaliční vlády jsme absolutně snížili dluh každého občana naší země o 6620 korun.

  • Na příjmové stránce vznikl největší rozdíl v penězích z EU, Česko čerpalo o skoro 65 miliard více, než předpokládalo a o deset miliard více zaplatily právnické osoby na daních z příjmu.
  • U DPH naopak stát vybral o dvě miliardy méně, než bylo v plánu.
  • V případě výdajů nejvíce stát ušetřil na těch neinvestičních, pod které spadá například obsluha státního dluhu. Na sociálních dávkách, které tvoří téměř polovinu státních výdajů, pak uspořil téměř tři miliardy. Více než stát plánoval, pak vynaložil na kapitálové výdaje, kam se řadí třeba investice. I tak to bylo prakticky dvakrát méně než v roce 2015.

Ekonomové ale v souvislosti s rozpočtem upozorňují na špatné finanční plánování kabinetu. Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda tvrdí, že takhle velká chyba, rozdíl  ve výši zhruba 130 miliard korun mezi tím, co bylo plánováno a co nastalo, by zřejmě neprošla žádnému finančnímu řediteli z firemní sféry. Jak je to možné, nebyl to z vaší strany nakonec záměr?

Hlavní problém je v metodice plánování evropských peněz, tedy výdajů a příjmů. Podle Bruselu a naší metodiky plánujeme vyrovnaný výdaj i příjem, tedy nulu. Jenže my jsme získali 65 miliard navíc nad plán rozpočtu, protože jak jsem říkal, EU nám dlužila v lednu 2016 částku 31,4 miliardy a ty jsme dostali do plnění rozpočtu 2016 a zároveň se nám podařilo dotlačit do rozpočtu veškeré peníze z EU v tomto roce, takže nám nedluží nic.

A jak je to s těmi investicemi? Ekonomové uvádějí, že na kladném loňském výsledku se podílely i nižší investiční výdaje státu, což negativně ovlivní budoucí vývoj.

To jsou velké dezinformace. My jsme plánovali menší investice, přeplnili jsme je o šest miliard. A když si vezmeme, že jsme investovali a dali výdaje do dopravní infrastruktury v roce 2016 ve výši 78,4 miliardy, tak tenhle výdaj je vyšší než investice a výdaje do dopravní infrastruktury za léta 2014, 2013, 2012, 2011 a 2010. Takže to, co říká opozice a kritici, že se neinvestuje, není pravda.

Ale i vaši koaliční partneři připouštějí, že objem investic mohl být vyšší, mluvím o KDU-ČSL. Tedy nepovedlo se připravit něco lépe, že by se dalo investovat o něco více?

Když jsem nastoupil do funkce, řekl jsem, že se nemůže stát, aby nějaká dopravní infrastruktura neměla peníze, jak tomu bylo v minulosti. Takže my jsme ještě z ušetřeného státního dluhu ve výši 11,6 miliardy převáděli v prosinci panu ministrovi dopravy Danu Ťokovi (nestr. za ANO) tři miliardy korun, takže má pokryté veškeré investice, kdy tento rok má začínat se 145 kilometry nových dálnic. Všude se staví a opravuje, takže vše, co bylo připraveno, jsme dali. Samozřejmě jsme také snížili provozní náklady státu o 15,5 miliardy, což je také důležitý údaj. A investovali jsme více než jiné roky. Nelze to ale porovnávat s rokem 2015, kdy jsme úspěšně dočerpali velkou část ohrožených evropských dotací. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 9 hhodinami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 9 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 14 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.