ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv. Nejvyšší sazba 0,3 procenta by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Informoval o tom v úterý premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Pravicová opozice návrh kritizuje. Podle bank opatření postrádá logiku.
Sobotka upozornil na to, že speciální daň pro banky má 15 zemí Evropské unie, včetně Německa, Francie, Švédska nebo Británie. Speciální daň pro finanční sektor mají podle něj i všechny sousední země Česka.
Podle Sobotky od roku 2000 odplynulo z bankovních firem do zahraničí 460 miliard korun ve formě dividend. „Dalších minimálně 20 miliard korun banky navíc ušetřily na daních po snížení daně pro právnické osoby,“ dodal. Daň pro firmy v roce 2007 činila 24 procent a od roku 2010 je 19 procent.
Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky v daném roce. Rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně.
- První sazbu daně navrhuje ČSSD 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun.
- Od 50 do 100 miliard korun aktiv by daň byla 0,1 procenta, od 100 do 300 miliard korun pak 0,2 procenta a od 300 miliard korun daň ČSSD navrhuje na 0,3 procenta.
- V Česku bylo ke konci loňského září podle statistik České národní banky 45 bank a poboček zahraničních bank. Aktiva nad 300 miliard korun mají podle dostupných údajů Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB a UniCredit Bank.
„Zavedení progresivní bankovní daně by se přitom občanů nemělo nijak negativně dotknout. S možným přenesením daně na klienty by si měl poradit konkurenční boj. Cílem zdanění finančního sektoru není pokřivení, ale naopak narovnání trhu,“ uvedl předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).
Příští týden chce ČSSD podle Sobotky představit další část návrhů na změnu daňového systému. „Jsme pro radikální změnu daňového systému, která podpoří občany s průměrnými příjmy, a naopak velkou část daňového břímě převede na ty bohatší,“ uvedl.
Komunisté návrh chválí. „I KSČM je názoru, že by se bankovní sektor a nadnárodní korporace, které mimochodem pravidelně vyvádí příjmy do zahraničí a okrádají tak český stát a jeho občany, měl konečně podílet na financování veřejných statků. Ptám se ale, co sociální demokraté dělali více než tři roky ve vládě?“ uvedla europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná.
„KSČM dává přednost korporátní dani, tedy většímu zdanění příjmů, ale jsme připraveni diskutovat i o jiných řešeních,“ dodává místopředseda komunistů a člen sněmovního podvýboru pro bankovnictví Jiří Dolejš.
Ostatní politické strany a banky záměr kritizují
„Vyšší daňová zátěž se promítne do bankovních produktů, to znamená dražší služby pro české občany, obzvláště to zasáhne drobné podnikatele, “ uvedl k návrhu ČSSD pro ČT předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Považuje to za další krok, který nemůže sloužit ekonomickému rozvoji a férovým rovným podmínkám pro všechny. „Zcela určitě to nepodpoříme,“ řekl Kalousek. I jeho strana je podle něj proti odlivů zisků do zahraničí, vytvořila by proto atraktivní investiční prostředí pro rozvoj finančních služeb a pro investiční fondy, aby peníze byly realizovány v ČR. „Zisky patří vlastníkům, to je princip podnikání,“ zdůraznil Kalousek.
„Tři roky neustálých daňových změn ČSSD evidentně nestačily a už plánuje změny další. Český daňový systém však potřebuje pravý opak - více zjednodušení a hlavně stability,“ uvedl předseda opoziční ODS Petr Fiala.
Místo zavádění nových daní navrhuje jeho strana snížení a zjednodušení DPH ze tří na dvě sazby a postupně snížit odvody na sociální a zdravotní pojištění. „To jsou návrhy moderní daňové politiky. Plány ČSSD jdou ale úplně opačným směrem. Ještě více chce danit úspěšné, odrazovat lidi od práce a dál komplikovat daňový systém. Pro Českou republiku jsou návrhy ČSSD škodlivé,“ uvedl.
Návrh na Twitteru kritizovali i europoslanec hnutí ANO Pavel Telička a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
„Zavedení progresivní bankovní daně by se přitom občanů nemělo nijak negativně dotknout. S možným přenesením daně na klienty by si měl poradit konkurenční boj. Cílem zdanění finančního sektoru není pokřivení, ale naopak narovnání trhu,“ hájil návrh předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).
Například Polsko zavedlo bankovní daň loni. Sazba daně je 0,44 procenta pro banky s aktivy nad 25 miliard korun. Slovensko má daň 0,2 procenta z bankovních vkladů. Německo má šest sazeb daně, nulová je pro finanční instituce do 300 milionů eur aktiv. Nejvyšší je 0,06 procenta pro instituce s aktivy nad 300 miliard eur.
- Česká spořitelna: 959,6
- ČSOB: 930,8
- Komerční banka: 891,6
- UniCredit Bank: 570,3
- Raiffeisenbank: 250,0
- Moneta Money Bank: 140,5
- Poznámka: Stav ke konci roku 2015
- Zdroj: ČTK, Prodata
Logicky se návrhu vzpouzejí i zástupci bank. Zaznívají slova o diskriminaci nebo odrazování od investic.
„Stabilní a výkonný bankovní sektor představuje dlouhodobou konkurenční výhodu pro Českou republiku. Bylo by neprozíravé tuto výhodu a oporu ekonomiky jakkoliv oslabovat, a proto je třeba nezaujatě zvažovat návrhy na dodatečné zdanění bank a vést debatu o jejich možných důsledcích pro financování ekonomiky a hlavně ekonomický růst a udržování zaměstnanosti,“ uvedl prezident České bankovní asociace Pavel Kavánek. Vážit je podle něj třeba také dopady na stabilitu podnikatelského prostředí a rovnost podmínek pro podnikání.
Příklad pokřivení trhu po zavedení sektorové daně je podle mluvčí Raiffeisenbank Petry Kopecké vidět na Slovensku, kde chtěli tímto způsobem „zalepit“ díru v rozpočtu.
„Bankovnictví prochází obtížným obdobím, protože kvůli nízkým úrokovým sazbám obtížně zhodnocuje peníze, které si klienti ukládají. Regulace je pojmem, který už v bankách prakticky zdomácněl a zavedení sektorové daně by k rozvoji finančního sektoru rozhodně nepřispělo,“ dodal tiskový mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.
Analytici: Zaplatí to klienti
Oslovení analytici se domnívají, že speciální bankovní daň by dopadla na klienty bank zdražením služeb.
„Bankovní daň nebude mít jiný dopad než zdražení služeb bank a logicky to bude český občan, který to zaplatí. Proto by si měla ČSSD uvědomit veškeré dopady svých kroků a nevytahovat populistické králíky z klobouku pár měsíců před volbami,“ uvedl například analytik společnosti Chytrý Honza František Bostl.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka sektorové daně jen zbytečně pokřivují podnikatelské prostředí. „Banky mohou část dodatečných nákladů přenést na klienty, anebo přesunout část aktivit či výnosů do jiných zemí, čímž se vyhnou nejen placení sektorové daně, ale i základní daně z příjmu právnických osob v České republice,“ uvedl.
Také analytička Finlord Eva Mahdalová se domnívá, že by zavedení bankovní daně mohlo v konečné fázi vést například ke skrytým poplatkům, na což by doplatil klient.
