Praha - Vyvedení části pojistného ze státního pilíře na individuální účty u soukromých penzijních společností se vyplatí především lidem s vyššími příjmy. Naopak lidé s příjmy do 15 tisíc korun měsíčně spíše vydělají na tom, pokud zůstanou pouze ve státním průběžném pilíři. Vyjádřil se tak generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita Karel Svoboda. Vycházel přitom z propočtů, které jeho fond provedl na základě vládních plánů penzijní reformy.
Podle fondu bude pro středně příjmové kategorie, kde se plat pohybuje v rozmezí 20 tisíc až 40 tisíc korun měsíčně, záležet především na tom, jak dlouho si budou na individuálních účtech ve druhém pilíři spořit. Výhodné začíná být vyvedení peněz při minimálně patnácti letech spoření. Závisí přitom také na míře výnosu. Například lidem s průměrným příjmem okolo 23 tisíc korun měsíčně se při čistém výnosu jedno procento vyvedení peněz ze státního pilíře, takzvaný opt-out, vyplatí až po přibližně 27 letech spoření. Tato doba se zkrátí na 15 let při čtyřprocentním výnosu.
„Čistým výnosem míníme výnos nad poplatky a inflaci,“ řekl Svoboda. Čistý výnos ve výši čtyř procent přitom podle něj znamená, že by se vložené prostředky zhodnotily ve skutečnosti o sedm procent, což se očekávat v mnoha případech nedá.
Lidé si podle důchodové reformy plánované vládou budou moci od roku 2013 převádět ze státního průběžného systému do soukromých účtů tři procentní body ze sociálního pojištění, což nyní činí 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou pro vlastní spoření části odvodů bude, že si k nim lidé přidají ještě částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.
Výběr ze čtyř možností penzijního investování
Češi přitom budou mít na výběr ze čtyř možností investování peněz s různým rizikem. Penzijní společnosti tak budou spravovat jejich peníze ve čtyřech fondech - všeobecném, který má investovat do státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v penzijní kalkulačce předpokládá, že fondy budou mít následující výnosy: fond státních dluhopisů dvě až tři procenta, konzervativní fond tři až čtyři procenta, vyvážený fond čtyři až sedm procent a dynamický fond pět až sedm procent. Lidé si budou moci zvolit, zda si chtějí penzi nechat vyplácet doživotně, nebo po dobu 20 let s možností dědit na ni nárok.
ČSOB Penzijní fond Stabilita provedl několik modelových výpočtů, aby zjistil, za jakých podmínek bude spoření výhodné. Při čistém výnosu jedno procento a 20 letech, po které by byla penze vyplácena, se opt-out vyplatí lidem s vyššími příjmy nebo lidem se středními příjmy, kteří budou spořit minimálně 25 let. Pro nízkopříjmové občany může být nejistá výhodnost spoření i při dlouhém horizontu.
V případě, že by čistý výnos činil dvě procenta, dojde ke zkrácení potřebné doby spoření zhruba o pět let. Opt-out může být výhodný i pro lidi s nízkými příjmy, ale při minimální době spoření 30 let.
Lidé s nižšími příjmy spíše uvítají spoření ve státním průběžném pilíři
Podle Svobody je pro nízkopříjmové občany výhodnější, pokud si ponechají všechny prostředky ve státním průběžném pilíři a své peníze si budou spořit ve třetím pilíři, tedy nynějším systému penzijního připojištění. Budou tak mít vyšší penzi. Naopak pro lidi s vysokými příjmy je výhodnější využít vyvedení prostředků do druhého pilíře než spořit si svá dvě procenta v pilíři třetím.
Svoboda dodal, že navrhovaná doba 20 let výplaty penze je příliš dlouhá: „U dvacetileté penze bychom nemohli lidem s čistým svědomím doporučit, aby do opt-outu šli.“ Navrhuje, aby se minimální doba výplaty penze zkrátila aspoň na 15 let. Spoření ve druhém pilíři při čistém výnosu jedno procento by bylo při 32 letech spoření výhodnější i pro lidi s nízkými příjmy.
„Druhá věc ke zvážení je nezůstávat u systému tři plus dvě procenta,“ dodal ředitel fondu ČSOB. Pokud by si lidé mohli ze státního průběžného pilíře vyvést na individuální účty vyšší částku, druhý pilíř by to zatraktivnilo.
