ČSOB: Druhý penzijní pilíř přitáhne zhruba 15 procent Čechů

Praha - Při současném nastavení systému individuálního spoření na důchod v rámci druhého pilíře penzijní reformy by o tyto fondy mělo zájem zhruba 15 procent potenciálních klientů, předpokládají analytici ČSOB. Třetí pilíř penzijní reformy, tedy dobrovolné spoření, využívá už nyní přes 4,5 milionu občanů, přičemž ze současného průběžného systému by podle ČSOB do nově vzniklých fondů přešlo necelých 900 tisíc obyvatel.

„Například pokud by se snížila doba výplaty penze z druhého pilíře z 20 let na polovinu, pak by byl tento systém výhodný pro většinu občanů. Doba potřebná pro spoření by se u lidí se středním příjmem zkrátila z 25 na 13 let,“ uvedl člen představenstva a vrchní ředitel Distribuce ČSOB Petr Hutla. Zájem o druhý pilíř by zvýšil podíl prostředků přesměrovaných z průběžného systému, nižší požadavek na vlastní příspěvek účastníka nebo možnost zvolit kratší dobu vyplácení důchodu.

Vzhledem k vysokým počátečním nákladům a velmi regulovaným příjmům v případě spoření ve druhém pilíři se kumulativně příjmy a náklady vyrovnají až po zhruba deseti letech provozu. „To samo o sobě není špatné – do systému budou vstupovat takové společnosti, které chtějí mít s klientem dlouhodobý vztah,“ poznamenal Petr Hutla. 

Druhý pilíř se vyplatí zejména lidem s vyššími příjmy

Při porovnání s průběžným systémem se druhý pilíř vyplatí spíše pro vysoko příjmové občany nebo středně příjmové skupiny při minimální době spoření 25 let, konkrétně lidem s platem nad 25 tisíc korun. Těch je okolo 30 procent. Záležet však bude i na volbě profilu fondu a zejména na jeho skutečném výnosu.

Češi ovšem i nadále ve velké míře spoléhají na silnou roli státu a měsíčně si ukládají méně než dvě procenta mzdy. „Průměrná úložka činí 420 korun. To je ale nedostačující. Ideální by bylo, kdyby si Češi ukládali stranou 1 000 korun. Tím by dosáhli na maximum státní podpory od roku 2013. Nově nastavený systém jde podle nás správným směrem – motivuje lidi k tomu, aby si spořili více. Zvýšení příspěvku je také v souladu s naším očekáváním,“ dodal generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita Karel Svoboda.  

Asociace penzijních fondů chce změnu v novém pilíři 

Asociace penzijních fondů  (APF) ČR prosazuje, aby se zkrátila minimální doba, po kterou si lidé budou moci nechat vyplácet peníze z nového pilíře penzijní reformy, a to z 20 let na deset. Zatraktivnilo by to prý penzijní reformu většímu množství lidí. O plánu chce jednat s ministerstvem financí, uvedl viceprezident asociace Karel Svoboda.

„My jsme se dívali na možnosti, jakým způsobem zatraktivnit ten druhý pilíř, aby měl potenciál, že by do něj mohlo vstoupit více lidí,“ dodal. Toto je prý jeden z nich. Návrh již APF předložila a chce ho prosazovat. Jakou má naději na úspěch, si však netroufal Svoboda odhadnout.

Penzijní reforma začne platit v roce 2013, změny ale přicházejí už teď. Jen do 28. února mohou lidé přejít od jednoho penzijní fondu k jinému, aniž by přišli o výhody, které nabízí současný systém. Třeba záruku, že na konci roku bude mít klient na účtu alespoň tolik, kolik naspořil. Noví klienti ale mohou smlouvy za stejných podmínek uzavírat až do listopadu.

Lidé si od roku 2013 budou moci převést tři procenta ze sociálního pojištění namísto do státního systému na individuální účty u soukromých penzijních společností. Podmínkou je, že přidají další dvě procenta ze svého. Dalším procentem pak lidé budou moct přispět na důchod rodičům. 

Lidé se rozhodnou změnit fond nejčastěji proto, že nejsou spokojení s jeho ročním výnosem. Rozdíly mezi fondy jsou ale zatím podle asociace jen malé. Změna se tak může skutečně vyplatit jen tomu, kdo spoří výrazně víc než průměrných 420 korun měsíčně. „Zákon velmi striktně definuje produkt, který je v penzijním připojištění k mání, takže vlastně všechny fondy nabízejí totéž. Z hlediska zhodnocení vidíme, že rozdíly jsou v řádech desetin procent,“ říká prezident asociace Jiří Rusnok.

11 minut
Penzijní reforma
Zdroj: ČT24

Například po pěti letech spoření pěti set korun měsíčně je rozdíl mezi fondem s úrokem přes 1,5 procenta a s úrokem přes 2,5 procenta jen asi pětistovka. „V současné době se vyplatí změnit fond pouze tomu, kdo je nespokojený se svým fondem. Nemá smysl měnit fond jenom proto, že je poslední možnost tak učinit,“ uzavírá šéfredaktor portálu Investujeme.cz Petr Zámečník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...