Praha - Vlastnit účet v bance je dnes již naprostou samozřejmostí a vlastně i nutností. Většina zaměstnavatelů jej vyžaduje pro zasílání vaší výplaty. Mít běžný účet má také své nesporné výhody. Vaše finance jsou v bezpečí a díky moderním technologiím je dokonce můžete spravovat z pohodlí domova – prostřednictvím telefonu nebo internetu. Tohle je zajisté všem dobře známé. Víte ale, co se stane s běžným účtem po smrti jeho majitele?
Vztahy mezi bankou a klientem v případě smlouvy o běžném účtu upravují paragrafy 708 až 715 Obchodního zákoníku. Z paragrafu 715 pak bance při smrti majitele účtu vyplývají následující povinnosti:
- Smrtí majitele účtu smlouva o běžném účtu nezaniká. Banka pokračuje v přijímání peněžních prostředků na účet a ve výplatách a platbách z účtu na základě příkazů, které jí dal majitel účtu a osoby jím zmocněné.
- Jestliže se banka hodnověrně dozví, že majitel účtu zemřel, zastaví následujícím dnem ty výplaty a platby z účtu, u kterých majitel účtu stanovil, že se v nich po jeho smrti nemá pokračovat.
- Plná moc udělená majitelem účtu k nakládání s peněžními prostředky na účtu jeho smrtí nezaniká, pokud z jejího obsahu nevyplývá, že má trvat pouze za života majitele účtu.
- Je-li bance prokázáno, že byl ustanoven správce dědictví, který je oprávněn spravovat běžný účet zemřelého majitele účtu, má práva a povinnosti majitele účtu a banka se řídí jeho příkazy.
Úmrtí by měli bance nahlásit pozůstalí
Úmrtí majitele účtu nahlaste prokazatelným způsobem bance, nejlépe předložením originálu nebo úředně ověřené kopie úmrtního listu vystaveného matrikou příslušného obecního úřadu. Běžný účet tím nezaniká, zrušit jej může až dědic po pravomocném skončení dědického řízení. Informace o stavu účtu zůstavitele a o provedených platbách je banka po dobu dědického řízení oprávněna poskytovat pouze soudu nebo pověřenému notáři, nikoli přímo pozůstalým.
„Pokud se stane, že byly z účtu po smrti klienta realizovány platby, které již nemají smysl, například platby za služby, které již zemřelý nečerpal, musí se dědici obrátit s žádostí o vrácení platby na jejího příjemce,“ uvedla mluvčí České spořitelny Pavla Langová.
Kdo může nakládat s účtem zemřelého?
Ovšem i v průběhu dědického řízení lze s peněžními prostředky zemřelého nakládat. Může to činit ale pouze některá z těchto osob:
- správce dědictví
- dědic se svolením soudu
- disponent účtu s oprávněním nakládat s peněžními prostředky i po úmrtí majitele účtu
Během dědického řízení může notář ustanovit takzvaného správce dědictví. Ten má pak stejná práva jako majitel účtu (včetně zrušení účtu). Správce dědictví může určit majitel účtu již za svého života, a to na základě notářského zápisu.
Jsou situace, kdy máte potřebu s běžným účtem nakládat i po dobu dědického řízení. Například v případě, že zemřelý podnikal jako fyzická osoba a vy budete v jeho podnikání dále pokračovat nebo když vám na jeho účet chodí výplata či důchod. „Kromě možnosti ustanovit správce dědictví může notář rozhodnout, že například pozůstalý manžel je oprávněn disponovat s peněžními prostředky na běžném účtu,“ upozornil mluvčí GE Money bank Milan Kříž. „Na základě tohoto rozhodnutí umožní banka pozůstalému s běžným účtem disponovat,“ sděluje dále.
Pokud byl k běžnému účtu již za života majitele veden disponent, ten pak může s peněžními prostředky nakládat až do ukončení dědického řízení, a to v rozsahu dispozice. Důležité ale je, kdy bylo dispoziční právo zřízeno (vzhledem k novele Obchodního zákoníku). „Disponent má přístup k účtu v rozsahu dispozice, pokud se disponentem stal počínaje 1. lednem 2005,“ vysvětlila Langová. „Možnost obsluhovat účet u klientů, kteří se stali disponenty do 31. prosince 2004 včetně, smrtí majitele účtu zaniká,“ dodává.
Zrušit účet lze až po skončení dědického řízení
„Samozřejmě důležité je, aby byla banka včas informována o skončení dědického řízení,“ zdůraznila mluvčí ČSOB Irena Zatloukalová. Teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu je totiž možné účet vypořádat, tedy buď zrušit, nebo převést na dědice, který jej nabyl.
