Co přinese znovuprosazená penzijní reforma?

Praha - Koalice podle očekávání znovu prosadila ve sněmovně všechny tři zákony vládní důchodové reformy, které počítají se zavedením druhého pilíře penzijního systému. Jedna z novel počítá s tím, že stát už nebude dorovnávat nižší slovenské penze novým českým důchodcům, kteří v době společného státu pracovali pro slovenské podniky či na Slovensku. Ti, kteří dorovnání penze už mají, o ně ale nepřijdou. Sněmovna se reformou zabývala opětovně kvůli odmítavému postoji Senátu, v němž má většinu levice. Zákony nyní ještě dostane k podpisu prezident Václav Klaus.

Petr Dufek, ekonom ČSOB

„Asi by jiná cesta moc nebyla, protože každá další nabízí jen dolévání peněz do systému a ty peníze tady prostě nejsou, pokud nechceme výrazně zvyšovat daně.“

Dobrovolné individuální účty

Podstatou penzijní reformy je to, že si lidé od roku 2013 budou moci část peněz, které nyní odvádějí na státní důchodový účet, ze kterého se platí důchody současných důchodců, spořit na individuální účty u transformovaných penzijních společností. Ze státního pilíře do druhého pilíře si budou moci lidé takto vyvést 3 procenta ze sociálního pojištění, které nyní činí zhruba 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou však je, že si další 2 procenta ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění budou muset přidat ze svého.

Zapojení do druhého pilíře bude dobrovolné. Lidé se pro ně budou moci rozhodnout do 35 let věku. Lidé, kterým bude v době startu reformy už více než 35 let, se budou moci rozhodnout, že se zapojí do nového důchodového pilíře jen do 31. prosince 2012. Základní výměra ze státního pilíře zůstane stejná, jako kdyby se do něj člověk nezapojil.

Čtyři různé varianty spoření

Rozhodovat se nebudeme jen o tom, zda si spořit na individuální penzijní účty, vybrat si budeme moci také ze čtyř různých variant spoření. Spořit budeme moci ve fondu státních dluhopisů, konzervativním fondu, vyváženém nebo dynamickém fondu. Fondy se budou lišit výnosem, ale i mírou rizika možné ztráty. Nejbezpečnější by mělo podle představ vlády být spoření ve fondu státních dluhopisů, to však bude slibovat nižší výnos.

Pro koho mají individuální účty smysl?

Podle ministerstva práce a sociálních věcí může každý, kdo vydělává alespoň průměrnou mzdu, získat díky spoření ve druhém pilíři vyšší důchod, než by mu nabídl stávající systém. Pokud se ale do systému zapojí lidé v předdůchodovém věku, musí počítat s tím, že jim to příliš peněz nevynese.

Čerpání peněz z individuálních účtů

Po dosažení důchodového věku si lidé, kteří si spořili na individuální účty, mohou vybrat ze tří možností čerpání naspořených prostředků. Vyplácet se jim budou buď formou doživotní renty, nebo jako doživotní renta s pozůstalostní penzí na tři roky nebo si mohou zvolit výplatu po dobu 20 let. V případě, že střadatel bude žít déle, bude se pak muset spolehnout už jen na důchod ze státního pilíře. V případě dřívějšího úmrtí střadatele bude naspořená částka předmětem dědictví.

Penzijní připojištění zůstává, dozná ale změn

Současní účastníci systému penzijního připojištění se převedou do transformovaných fondů, které budou novým zájemcům uzavřené. Ti budou moci vstoupit do účastnických fondů, jež budou mít na rozdíl od současnosti větší možnosti investování. Mohou tak v nich být vyšší výnosy, ale i vyšší riziko.

Změny se dotknou i státního příspěvku. Jeho maximální výše se zvedne z 1 800 na 2 760 korun ročně. Lidé, kteří si budou spořit každý měsíc aspoň 300 korun, nově dostanou od státu měsíčně 90 korun. Nad třistakorunové úspory obdrží 90 korun a 20 procent ze spořené částky. Pokud si budou měsíčně spořit 1 000 a více korun, dostanou 230 korun.

Z čeho stát reformu zaplatí?

Reforma penzí s sebou přinese transakční náklady. Ty chce vláda pokrýt zvýšením nižší sazby daně z přidané hodnoty. V příštím roce má vzrůst z 10 na 14 procent. O rok později se má nižší sazba s tou vyšší – 20procentní – sjednotit na 17,5 procenta. Zvýšení DPH vynese podle propočtů ministerstva financí asi 22 miliard korun.

„Pokud máme někdy začít šetřit, tak teď nebo příští rok na to bude ta nejlepší doba“ tvrdí analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 22 hhodinami

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:14‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.