Co přinese znovuprosazená penzijní reforma?

Praha - Koalice podle očekávání znovu prosadila ve sněmovně všechny tři zákony vládní důchodové reformy, které počítají se zavedením druhého pilíře penzijního systému. Jedna z novel počítá s tím, že stát už nebude dorovnávat nižší slovenské penze novým českým důchodcům, kteří v době společného státu pracovali pro slovenské podniky či na Slovensku. Ti, kteří dorovnání penze už mají, o ně ale nepřijdou. Sněmovna se reformou zabývala opětovně kvůli odmítavému postoji Senátu, v němž má většinu levice. Zákony nyní ještě dostane k podpisu prezident Václav Klaus.

Petr Dufek, ekonom ČSOB

„Asi by jiná cesta moc nebyla, protože každá další nabízí jen dolévání peněz do systému a ty peníze tady prostě nejsou, pokud nechceme výrazně zvyšovat daně.“

Dobrovolné individuální účty

Podstatou penzijní reformy je to, že si lidé od roku 2013 budou moci část peněz, které nyní odvádějí na státní důchodový účet, ze kterého se platí důchody současných důchodců, spořit na individuální účty u transformovaných penzijních společností. Ze státního pilíře do druhého pilíře si budou moci lidé takto vyvést 3 procenta ze sociálního pojištění, které nyní činí zhruba 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou však je, že si další 2 procenta ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění budou muset přidat ze svého.

Zapojení do druhého pilíře bude dobrovolné. Lidé se pro ně budou moci rozhodnout do 35 let věku. Lidé, kterým bude v době startu reformy už více než 35 let, se budou moci rozhodnout, že se zapojí do nového důchodového pilíře jen do 31. prosince 2012. Základní výměra ze státního pilíře zůstane stejná, jako kdyby se do něj člověk nezapojil.

Čtyři různé varianty spoření

Rozhodovat se nebudeme jen o tom, zda si spořit na individuální penzijní účty, vybrat si budeme moci také ze čtyř různých variant spoření. Spořit budeme moci ve fondu státních dluhopisů, konzervativním fondu, vyváženém nebo dynamickém fondu. Fondy se budou lišit výnosem, ale i mírou rizika možné ztráty. Nejbezpečnější by mělo podle představ vlády být spoření ve fondu státních dluhopisů, to však bude slibovat nižší výnos.

Pro koho mají individuální účty smysl?

Podle ministerstva práce a sociálních věcí může každý, kdo vydělává alespoň průměrnou mzdu, získat díky spoření ve druhém pilíři vyšší důchod, než by mu nabídl stávající systém. Pokud se ale do systému zapojí lidé v předdůchodovém věku, musí počítat s tím, že jim to příliš peněz nevynese.

Čerpání peněz z individuálních účtů

Po dosažení důchodového věku si lidé, kteří si spořili na individuální účty, mohou vybrat ze tří možností čerpání naspořených prostředků. Vyplácet se jim budou buď formou doživotní renty, nebo jako doživotní renta s pozůstalostní penzí na tři roky nebo si mohou zvolit výplatu po dobu 20 let. V případě, že střadatel bude žít déle, bude se pak muset spolehnout už jen na důchod ze státního pilíře. V případě dřívějšího úmrtí střadatele bude naspořená částka předmětem dědictví.

Penzijní připojištění zůstává, dozná ale změn

Současní účastníci systému penzijního připojištění se převedou do transformovaných fondů, které budou novým zájemcům uzavřené. Ti budou moci vstoupit do účastnických fondů, jež budou mít na rozdíl od současnosti větší možnosti investování. Mohou tak v nich být vyšší výnosy, ale i vyšší riziko.

Změny se dotknou i státního příspěvku. Jeho maximální výše se zvedne z 1 800 na 2 760 korun ročně. Lidé, kteří si budou spořit každý měsíc aspoň 300 korun, nově dostanou od státu měsíčně 90 korun. Nad třistakorunové úspory obdrží 90 korun a 20 procent ze spořené částky. Pokud si budou měsíčně spořit 1 000 a více korun, dostanou 230 korun.

Z čeho stát reformu zaplatí?

Reforma penzí s sebou přinese transakční náklady. Ty chce vláda pokrýt zvýšením nižší sazby daně z přidané hodnoty. V příštím roce má vzrůst z 10 na 14 procent. O rok později se má nižší sazba s tou vyšší – 20procentní – sjednotit na 17,5 procenta. Zvýšení DPH vynese podle propočtů ministerstva financí asi 22 miliard korun.

„Pokud máme někdy začít šetřit, tak teď nebo příští rok na to bude ta nejlepší doba“ tvrdí analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěKoalice má dostatek důvodů pro přehlasování veta stavební novely, řekla Mrázová

Poslanci se vrátili k rozsáhlé koaliční novele stavebního zákona, jež má podle předkladatelů zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Předlohu vetoval Senát. Opakovaně projednají také předlohu o opětovném zavedení elektronické evidence tržeb (EET), kterou jim horní komora vrátila s úpravami. Vládní koalice prosadila, že sněmovna bude moci projednávat a schvalovat zákony až do noci.
08:59Aktualizovánopřed 6 mminutami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 1 hhodinou

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
04:35Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
před 22 hhodinami

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
včera v 17:06

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
včeraAktualizovánovčera v 16:28

VideoSchodek rozpočtu je třeba snížit, shodli se Hrnčíř s Kovářovou

Navrhovaný schodek rozpočtu ve výši 389 miliard korun je podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) příliš vysoký. „Budeme hledat úspory,“ sdělil v Událostech, komentářích s tím, že na vyjednání změn má koalice dva týdny. Rozpočet má podle něj ukázat, že vláda chce skutečně šetřit. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) souhlasila, že je třeba mít odvahu schodek výrazně snížit. Pozastavila se ale nad Hrnčířovým tvrzením, že lze škrtat zbytné výdaje, když návrh podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje vše, co stát musí vydat. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 09:11

Koalice směřuje ke snížení schodku i dalším úsporám, řekl Šťastný

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.