Co přinese znovuprosazená penzijní reforma?

Praha - Koalice podle očekávání znovu prosadila ve sněmovně všechny tři zákony vládní důchodové reformy, které počítají se zavedením druhého pilíře penzijního systému. Jedna z novel počítá s tím, že stát už nebude dorovnávat nižší slovenské penze novým českým důchodcům, kteří v době společného státu pracovali pro slovenské podniky či na Slovensku. Ti, kteří dorovnání penze už mají, o ně ale nepřijdou. Sněmovna se reformou zabývala opětovně kvůli odmítavému postoji Senátu, v němž má většinu levice. Zákony nyní ještě dostane k podpisu prezident Václav Klaus.

Petr Dufek, ekonom ČSOB

„Asi by jiná cesta moc nebyla, protože každá další nabízí jen dolévání peněz do systému a ty peníze tady prostě nejsou, pokud nechceme výrazně zvyšovat daně.“

Dobrovolné individuální účty

Podstatou penzijní reformy je to, že si lidé od roku 2013 budou moci část peněz, které nyní odvádějí na státní důchodový účet, ze kterého se platí důchody současných důchodců, spořit na individuální účty u transformovaných penzijních společností. Ze státního pilíře do druhého pilíře si budou moci lidé takto vyvést 3 procenta ze sociálního pojištění, které nyní činí zhruba 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou však je, že si další 2 procenta ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění budou muset přidat ze svého.

Zapojení do druhého pilíře bude dobrovolné. Lidé se pro ně budou moci rozhodnout do 35 let věku. Lidé, kterým bude v době startu reformy už více než 35 let, se budou moci rozhodnout, že se zapojí do nového důchodového pilíře jen do 31. prosince 2012. Základní výměra ze státního pilíře zůstane stejná, jako kdyby se do něj člověk nezapojil.

Čtyři různé varianty spoření

Rozhodovat se nebudeme jen o tom, zda si spořit na individuální penzijní účty, vybrat si budeme moci také ze čtyř různých variant spoření. Spořit budeme moci ve fondu státních dluhopisů, konzervativním fondu, vyváženém nebo dynamickém fondu. Fondy se budou lišit výnosem, ale i mírou rizika možné ztráty. Nejbezpečnější by mělo podle představ vlády být spoření ve fondu státních dluhopisů, to však bude slibovat nižší výnos.

Pro koho mají individuální účty smysl?

Podle ministerstva práce a sociálních věcí může každý, kdo vydělává alespoň průměrnou mzdu, získat díky spoření ve druhém pilíři vyšší důchod, než by mu nabídl stávající systém. Pokud se ale do systému zapojí lidé v předdůchodovém věku, musí počítat s tím, že jim to příliš peněz nevynese.

Čerpání peněz z individuálních účtů

Po dosažení důchodového věku si lidé, kteří si spořili na individuální účty, mohou vybrat ze tří možností čerpání naspořených prostředků. Vyplácet se jim budou buď formou doživotní renty, nebo jako doživotní renta s pozůstalostní penzí na tři roky nebo si mohou zvolit výplatu po dobu 20 let. V případě, že střadatel bude žít déle, bude se pak muset spolehnout už jen na důchod ze státního pilíře. V případě dřívějšího úmrtí střadatele bude naspořená částka předmětem dědictví.

Penzijní připojištění zůstává, dozná ale změn

Současní účastníci systému penzijního připojištění se převedou do transformovaných fondů, které budou novým zájemcům uzavřené. Ti budou moci vstoupit do účastnických fondů, jež budou mít na rozdíl od současnosti větší možnosti investování. Mohou tak v nich být vyšší výnosy, ale i vyšší riziko.

Změny se dotknou i státního příspěvku. Jeho maximální výše se zvedne z 1 800 na 2 760 korun ročně. Lidé, kteří si budou spořit každý měsíc aspoň 300 korun, nově dostanou od státu měsíčně 90 korun. Nad třistakorunové úspory obdrží 90 korun a 20 procent ze spořené částky. Pokud si budou měsíčně spořit 1 000 a více korun, dostanou 230 korun.

Z čeho stát reformu zaplatí?

Reforma penzí s sebou přinese transakční náklady. Ty chce vláda pokrýt zvýšením nižší sazby daně z přidané hodnoty. V příštím roce má vzrůst z 10 na 14 procent. O rok později se má nižší sazba s tou vyšší – 20procentní – sjednotit na 17,5 procenta. Zvýšení DPH vynese podle propočtů ministerstva financí asi 22 miliard korun.

„Pokud máme někdy začít šetřit, tak teď nebo příští rok na to bude ta nejlepší doba“ tvrdí analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 1 hhodinou

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...