New York – Americká televizní stanice CNN přišla se zajímavou hypotézou. Všimla si totiž toho, že když se některá země rozhodne pro stavbu nejvyšší budovy na světě, zpravidla tento krok v blízké budoucnosti doprovází útlum ekonomiky. A tento fenomén pak vyjádřila jako tzv. "Skyscraper Index", tedy index mrakodrapů. Z něj mimo jiné vychází, že ekonomičtí tygři by si měli dvakrát rozmyslet, než se pustí do budování svého pomníčku.
Pokud by byla hypotéza CNN o spojitosti nejvyšší budovy světa a následného pádu ekonomiky správná, připadá „černý Petr“ propříště na Čínu. Ve městě Changsha totiž 20. července začali kopat do země, aby zde v roce 2014 mohl vyrůst 838 metrů vysoký kolos Sky City. Ten má o pouhých deset metrů zastínit dosud nejvyšší budovu světa, dubajskou pouštní květinu Burdž Chalífa.
„Skyscraper Index vychází ze 150leté korelace mezi světově nejvyššími budovami a hospodářským zpomalením a recesí,“ říká Andrew Lawrence, otec Skyscraper Indexu a vedoucí skupiny CIMB pro výzkum nemovitostí v Hongkongu a Číně. Korelace spočívá v tom, že otevření každé nejvyšší budovy světa návštěvníkům v minulém století předcházelo ekonomickému propadu v dané zemi. „A nevidím jediný důvod, proč by právě Čína měla tuto korelaci přerušit,“ dodává Lawrence.
Podle Lawrence existuje jeden významný spojovací prvek mezi mrakodrapy a ekonomickými kolapsy – mohutný nárůst úvěrů. A tomu se po roce 2008 nevyhnula ani Čína, jejíž ekonomika v poslední době soustavně zpomaluje. Je tak otázkou, zda dřívější skokový nárůst hospodářství, respektive stavební výroby nutně musí předcházet pád.
O tzv. Skyscraper indexu se začalo mluvit už před několika lety. Andrew Lawrence s ním totiž přišel na konci minulého století, konkrétně v lednu roku 1999. Nejprve jej však označil jako „vtip“ a celou studii The Skyscraper Index: Faulty Towers (tedy Chybné věže) pojal jako podobenství situační komedie z pera BBC. Poté se však dobral k tomu, že skutečně dokáže „předpovídat“ kolapsy ekonomiky.
Zdroj: Wikipedia
Od budovy Chrysleru po Burdž Chalífa
Vezměme si příklad první. Ve Spojených státech byla 23. října 1929 na newyorskou budovu Chrysleru nainstalována její špička, a rázem tak dosáhla na 319 metrů nad zemí a titul nejvyšší budova světa. O pět dní později klesly akcie na Wall Street téměř o 13 procent, což uspíšilo nástup Velké hospodářské krize.
O téměř 70 let později, přesněji v březnu 1996, byla v Malajsii dokončena dvojice mrakodrapů Petronas Towers. Ty vyrostly až do výšky 452 metrů. Po šesti měsících však zasáhla celou zemi i region asijská finanční krize. Malajsijská burza se poté propadla na polovinu hodnoty z konce roku 1997.
- Petronas Towers autor: Hemera, zdroj: ISIFA/Thinkstock
- Socha svobody a budova Chrysleru autor: iStockphoto, zdroj: ISIFA/Thinkstock
Poslední příklad je z Dubaje. Burdž Chalífa získala titul globální „nej“ v říjnu 2009. Neuběhly ani dva měsíce a Blízký východ zasáhla rozsáhlá dluhová krize, která byla dozvukem krize celosvětové. Na její průběh si přitom můžeme vzpomenout ještě letos. A podobný vývoj bychom mohli dát do souvislosti také se stavbou obrů Empire State Building a World Trade Center v New Yorku a Taipei 101 na Tchaj-wanu.
Teprve až bude v příštím roce dostavěna čínská Sky City, budeme moci s jistotou říct, jestli Skyscraper Index opravdu funguje. Článek CNN ale není bez zajímavosti a nabízí i další příklady z nedávné historie.
- Empire State Building autor: iStockphoto, zdroj: ISIFA/Thinkstock http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4949/494819.jpg
- Tchaj-pej a budova Taipei 101 autor: iStockphoto, zdroj: ISIFA/Thinkstock http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4949/494824.jpg
- Burdž Chalífa zdroj: founterior.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4948/494778.jpg
- Sky City ve městě Changsha zdroj: Sky City http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4948/494776.jpg
