ČNB se bojí odlivu kapitálu z bank, posiluje kontrolu

Praha - Česká národní banka sestavuje speciální tým 20 až 30 lidí, jehož úkolem bude posílit dohled nad finančním trhem. O vzniku tzv. „finanční zásahovky“ informovaly Hospodářské noviny. ČNB se podle nich bojí toho, že by zahraniční matky mohly začít v blízké budoucnosti ze ziskových českých bank stahovat peníze.

V současné době pracuje pro centrální banku zhruba 1 400 zaměstnanců. Ovšem kolik z nich připadá na kontrolu finančních ústavů, ČNB nesdělila a podrobnější čísla neuvádí ani ve své výroční zprávě. Každopádně ale hledá posily.

Nabírání kontrolorů potvrdil i tiskový mluvčí banky Tomáš Zimmermann: „ČNB v současné době navyšuje počet zaměstnanců dohledu nad finančním trhem.“ Podle webu ČNB, na kterém je celá řada pracovních nabídek, by mělo jít například o odborníky z oblasti pojišťovnictví či tržních rizik.

Českým bankám se (často narozdíl od jejich matek) daří

Zahraničním matkám českých bank se v poslední době zejména v zemích východní Evropy, kromě Česka, příliš nedaří. Právě proto se ČNB obává odlivu zisků za hranice Česka, neboť by mohly chtít nahradit své ztráty na tuzemských dceřiných společnostech. České banky jenom za loňský rok poslaly svým vlastníkům do zahraničí 29 miliard – konkrétně se jedná o Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku, Raiffeisenbank a UniCredit.

David Marek, hlavní ekonom, Deloitte:

„Tato úvaha je z jejich pohledu (ČNB) naprosto logická. Východoevropský region s výjimkou Česka totiž v poslední době ztratil lesk.“

Obavy ČNB nyní směřují k tomu, zda tyto transakce stihne kontrolovat, protože kvůli problémům s kampeličkami centrální bance chybějí lidé. Záložny, přestože se podílejí na finančním sektoru ani ne jedním procentem, na sebe totiž stahují stále větší počet pracovníků dohledu.

Podle Zimmermanna má však centrální banka páky na to, jak odlivu zabránit: „Banky nám například musí předem oznamovat toky peněz do zahraničních matek, které by výrazně ovlivnily objem napůjčovaných peněz, které jim poskytly.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 10 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...