Bankovní rada ČNB se rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta. Od této sazby se odvíjí úročení komerčních úvěrů. Zvýšení analytici očekávali. Česká měna před rozhodnutím centrální banky o nastavení úrokových sazeb posilovala, před polednem se obchodovala za 25,22 koruny za euro. Odpoledne končila až na 25,17, což byla nejsilnější hodnota za více než pět let.
„Bankovní rada ČNB potřetí za sebou na hlavním zasedání, kde měla k dispozici novou prognózu pro růst ekonomiky, zvedla svou klíčovou repo sazbu. Banky si tak u ČNB nyní ukládají na 14 dní svou hotovost za 0,75 procenta. Centrální banka tak reaguje na velmi dobrou kondici domácí ekonomiky, která vykazuje velmi slušná růstová tempa,“ přiblížil ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Současně centrální bankéři zvyšují lombardní sazby na 1,50 procenta. Diskontní sazbu ponechali na úrovni 0,05 procenta. Zasedání bankovní rady se zúčastnilo pět ze sedmi jejích členů. Na jednání nebyli přítomni viceguvernér Mojmír Hampl a člen bankovní rady Oldřich Dědek. Pro zvýšení úrokových sazeb hlasovala bankovní rada jednomyslně.
Nová prognóza je podle Rusnoka zpracována tak, že vidí v podstatě prostor pro jedno další zvýšení úrokových sazeb v letošním roce. „Ale i to je podmíněno dalšími okolnostmi a vývojem,“ uvedl Rusnok. Upozornil, že již dříve se vyslovil pro dvoje zvýšení úrokových sazeb v letošním roce.
„Současná úroveň úrokových sazeb je v kontextu příznivého ekonomického vývoje tuzemské ekonomiky neadekvátně nízká a zpřísňování měnové politiky prostřednictvím dalšího zvýšení sazeb je proto žádoucí,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Než Rusnok uvedl, že počítají spíš jenom s jedním dalším zvýšením, Seidler uvedl, že trh předpokládá, že centrální banka letos zvýší sazby alespoň třikrát, zatímco Zeisel prohlásil, že dojde celkem ke čtyřem zvýšením sazeb.
S tím, jak se ekonomický vývoj v uplynulých měsících odehrával v zásadě s prognózou centrální banky a koruna posílila, tak podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče ČNB nemusela nijak výrazně měnit předpoklad o vývoji úrokových sazeb v letošním roce. „Osobně pro závěr roku 2018 v tuto chvíli i nadále očekávám sazbu na úrovni jednoho procenta,“ řekl. Ke zvýšení by podle něj mohlo dojít v srpnu.
Propíše se růst do cen hypoték?
Růst sazeb přibrzďuje ekonomiku, aby zabránila tvorbě větších nerovnováh nebo dokonce bublin, poznamenal Zeisel. „Zahřívání vidíme zejména na trhu práce, když nezaměstnanost klesla na svou historicky nejnižší úroveň, což pohání rychlý růst průměrné mzdy. Další trh, kde se současná konjunktura projevuje silně, je trh s rezidenčními nemovitostmi,“ doplnil s tím, že do cen hypoték se nicméně aktuální zvýšení bude propisovat pouze pomalu.
Na úrokové sazby s delší splatností má totiž centrální banka pouze omezený vliv a na trhu navíc panuje tvrdá konkurence, přiblížil Zeisel.
„Banky prozatím růst tržních sazeb kompenzují snižováním svých marží, ale prostor pro jejich další pokles se vyčerpává a hypoteční sazby tak začnou v následujícím půl roce zrychlovat více, než jsme viděli v druhé polovině minulého roku. Ke konci letošního roku by se mohly přiblížit třem procentům,“ tvrdí Seidler.
Naposledy rada zvýšila úrokové sazby na počátku listopadu o 0,25 procentního bodu. Předtím zvýšila úrokové sazby v srpnu, a to poprvé od února 2008. Na minulém měnovém jednání 21. prosince ponechala bankovní rada úrokové sazby beze změny. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Koruna už před vyhlášením rozhodnutí posilovala
Česká měna před rozhodnutím České národní banky o nastavení úrokových sazeb posilovala. Před polednem se obchodovala za 25,22 koruny za euro, a byla tak nejsilnější od února 2013. Koruna posilovala i ve středu, kdy uzavřela na 25,28 koruny za euro.
„Čím však bude koruna silnější, tím bude z pohledu centrální banky menší potřeba úrokové sazby dále zvyšovat, jelikož měnové zpřísnění bude probíhat přes silnější kurz,“ poznamenal Seidler.
Česká měna během tiskové konference guvernéra přitom začala dál posilovat. Ve 14:30 se obchodovala za 25,19 koruny za euro, kde byla naposledy v prosinci 2012. Večer pak uzavírala až na 25,17. „Dosažení 25korunové hladiny se dočkáme už během pár týdnů,“ odhadla ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Vůči dolaru je koruna s kurzem 20,18 Kč/USD nejpevnější od léta 2014.
„Počítejme s tím, že koruna bude (k euru) dlouhodobě posilovat. Myslím si, že jedno až dvě procenta ročně,“ řekl v novém pořadu Byznys ČT24 bývalý pověřený guvernér České národní banky Pavel Kysilka. Bude to podle něj kopírovat lepší produktivitu české ekonomiky oproti produktivitě eurozóny.
Ve vztahu rozhodování centrálních bankéřů a dopadu na firmy (exportéry) připomněl pravidlo, že pokud bude koruna posilovat silněji, tak samozřejmě bude nižší inflace. A naopak, když by koruna neposilovala, tak by to firmy schytaly z druhé strany, tedy ze strany inflace.
Dopady zvyšování sazeb
Na zvyšování základních sazeb reagují průběžně i komerční banky. Většina úvěrů tak postupně zdražuje. Podle analytiků se dá očekávat podobný vývoj i po čtvrtečním rozhodnutí centrálních bankéřů.
Za poslední rok stouply také úroky u hypoték o dvě desetiny těsně pod hranici 2,4 procenta. Ten, kdo měl loni splátku 10 tisíc, tak nově může platit zhruba o 300 korun víc. „Nárůst není tak rychlý a dramatický, protože peněz v ekonomice je stále hodně, takže banky mají zájem půjčovat peníze,“ komentoval to senior sales manager Saxo bank Roman Koděra.
Naopak navyšování úroků by mohlo nastartovat sazby u spořicích účtů. Ty ale zatím příliš nerostou. Od prvního zvýšení úroků Českou národní bankou se peníze zhodnocují stále stejně.
Guvernér Rusnok to to vysvětluje tím, že „české banky mají přebytek likvidity, mají přebytek vkladů, v podstatě pro ně vklady nejsou až tolik vzácnou komoditou“.
Ještě víc se kroky centrální banky promítly do úvěrů pro firmy, které nové výrobky financují právě pomocí bankovních úvěrů. I tady tak zdražování úvěrů brzy pocítí. Ještě na konci roku 2016 byly průměrné sazby u firemních půjček pod dvěma procenty, za poslední rok zdražily o skoro půl procenta.
