Praha – Kvůli posilování koruny by mohla Česká národní banka (ČNB) intervenovat i v roce 2017. Hospodářským novinám to řekl šéf její měnové sekce Tomáš Holub. Dosud se nejčastěji mluvilo nanejvýš o druhém pololetí příštího roku. Cílem zásahů je udržet inflaci meziročně na dvouprocentní hranici. Vláda záměr vítá, podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) to pomůže zaměstnanosti, hospodářskému růstu i českým vývozcům.
ČNB může prodloužit intervence. Vláda je pro
GALERIE
videogallery_548415
Poprvé od zavedení devizových intervencí v listopadu 2013 musela ČNB minulý pátek a znovu pak v pondělí přistoupit k umělému oslabení koruny. A právě toto opětovné posilování koruny zřejmě posune plány a bankéři centrální banky si ponechají možnost intervenovat až do roku 2017, místo dříve zmiňovaného roku 2016. ČNB datum ukončení intervencí prodloužila už třikrát.
„Kurz koruny se stal protiinflačním faktorem a svým způsobem může vést k potřebě udržet kurzový závazek i o něco déle… Samozřejmě si dovedu představit, že by jeho opuštění mohlo nastat i později než ve druhé polovině roku 2016,“ uvedl pro Hospodářské noviny Tomáš Holub.
Holub zároveň podle listu uvedl, že když bude centrální banka udržovat korunu ve stávajícím režimu „po dostatečně dlouhou dobu“, meziroční inflace se dostane na cílenou dvouprocentní úroveň ve druhé polovině roku 2016 nebo na začátku roku 2017. Červnová meziroční inflace přitom byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka - stoupla na 0,8 procenta z květnových 0,7 procenta.
Tomáš Holub
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera není však potřeba v tuto chvíli nadále posunovat kurzový závazek. „Podmínky v ekonomice to nevyžadují. Je potřeba se na to dívat i z toho pohledu, že se bude postupně obměňovat bankovní rada. V polovině roku 2016 bude prezident Zeman mít možnost vyměnit její první dva členy a na začátku roku 2017 další dva. A prezident Zeman bude asi vybírat mezi kandidáty ty, kteří nejsou zastánci kurzového závazku,“ konstatuje Seidler s tím, že nová bankovní rada by se pak na závazek mohla dívat jinak.
- „My nepředpokládáme, že bude prodloužen kurzový závazek a že by mohl přežít rok 2017,“ říká hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák ale upozorňuje na to, že intervence s sebou nesou i rizika. „Už v listopadu 2013 v souvislosti s intervencí výrazně vzrostly devizové rezervy a rostou i v současnosti. Do budoucna to představuje poměrně velký problém z toho důvodu, že po opuštění kurzového režimu, který dříve či později přijde, bude koruna pravděpodobně posilovat a tím, jak bude posilovat, tak České národní bance vznikne kurzová ztráta z držení devizových rezerv,“ říká analytik.
Dalším rizikem pak může být podle Nováka skutečnost, že si exportéři zvyknou na slabou korunu. A i opuštění devizových rezerv je samo o sobě rizikové.
Seidler: Nepředpokládáme prodloužení kurzového závazku (zdroj: ČT24)
Česká národní banka v zájmu zrychlení inflace nevylučuje ani zavedení záporné sazby. Tu původně odmítala, protože by zvýhodňovala dlužníky. Klíčové úrokové sazby totiž slouží i k výpočtu jejich sankcí. „Tím hlavním smyslem zavedení záporných úrokových sazeb je motivovat komerční banky, aby nehromadily peníze na účtech u centrální banky, ale aby investovaly,“ dodává Novák.
ČNB může počítat s podporou vlády, Hradu ale těžko
Premiér Sobotka dal jasně najevo, že jeho vláda proti prodloužení politiky oslabování koruny nic nemá, naopak ji vítá, protože může pomoci nezaměstnanosti, ekonomickému růstu i exportu. A stejný názor má i šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO).
Naopak s podporou nemůže ČNB počítat u prezidenta Miloše Zemana, který je dlouhodobým kritikem zavedení devizových intervencí. Podle něj jsou totiž intervence největší chybou současné rady vedené guvernérem Miroslavem Singerem. Ten si ale za intervencemi neochvějně stojí - bez nich by podle něj rostla česká ekonomika podstatně pomaleji.
ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství. Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.