ČNB může prodloužit intervence. Vláda je pro

Praha – Kvůli posilování koruny by mohla Česká národní banka (ČNB) intervenovat i v roce 2017. Hospodářským novinám to řekl šéf její měnové sekce Tomáš Holub. Dosud se nejčastěji mluvilo nanejvýš o druhém pololetí příštího roku. Cílem zásahů je udržet inflaci meziročně na dvouprocentní hranici. Vláda záměr vítá, podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) to pomůže zaměstnanosti, hospodářskému růstu i českým vývozcům.

Poprvé od zavedení devizových intervencí v listopadu 2013 musela ČNB minulý pátek a znovu pak v pondělí přistoupit k umělému oslabení koruny. A právě toto opětovné posilování koruny zřejmě posune plány a bankéři centrální banky si ponechají možnost intervenovat až do roku 2017, místo dříve zmiňovaného roku 2016. ČNB datum ukončení intervencí prodloužila už třikrát.

„Kurz koruny se stal protiinflačním faktorem a svým způsobem může vést k potřebě udržet kurzový závazek i o něco déle… Samozřejmě si dovedu představit, že by jeho opuštění mohlo nastat i později než ve druhé polovině roku 2016,“ uvedl pro Hospodářské noviny Tomáš Holub.

Holub zároveň podle listu uvedl, že když bude centrální banka udržovat korunu ve stávajícím režimu „po dostatečně dlouhou dobu“, meziroční inflace se dostane na cílenou dvouprocentní úroveň ve druhé polovině roku 2016 nebo na začátku roku 2017. Červnová meziroční inflace přitom byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka - stoupla na 0,8 procenta z květnových 0,7 procenta.

Tomáš Holub
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera není však potřeba v tuto chvíli nadále posunovat kurzový závazek. „Podmínky v ekonomice to nevyžadují. Je potřeba se na to dívat i z toho pohledu, že se bude postupně obměňovat bankovní rada. V polovině roku 2016 bude prezident Zeman mít možnost vyměnit její první dva členy a na začátku roku 2017 další dva. A prezident Zeman bude asi vybírat mezi kandidáty ty, kteří nejsou zastánci kurzového závazku,“ konstatuje Seidler s tím, že nová bankovní rada by se pak na závazek mohla dívat jinak.

  • „My nepředpokládáme, že bude prodloužen kurzový závazek a že by mohl přežít rok 2017,“ říká hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák ale upozorňuje na to, že intervence s sebou nesou i rizika. „Už v listopadu 2013 v souvislosti s intervencí výrazně vzrostly devizové rezervy a rostou i v současnosti. Do budoucna to představuje poměrně velký problém z toho důvodu, že po opuštění kurzového režimu, který dříve či později přijde, bude koruna pravděpodobně posilovat a tím, jak bude posilovat, tak České národní bance vznikne kurzová ztráta z držení devizových rezerv,“ říká analytik. 

Dalším rizikem pak může být podle Nováka skutečnost, že si exportéři zvyknou na slabou korunu. A i opuštění devizových rezerv je samo o sobě rizikové.

Nahrávám video

Česká národní banka v zájmu zrychlení inflace nevylučuje ani zavedení záporné sazby. Tu původně odmítala, protože by zvýhodňovala dlužníky. Klíčové úrokové sazby totiž slouží i k výpočtu jejich sankcí. „Tím hlavním smyslem zavedení záporných úrokových sazeb je motivovat komerční banky, aby nehromadily peníze na účtech u centrální banky, ale aby investovaly,“ dodává Novák. 

ČNB může počítat s podporou vlády, Hradu ale těžko

Premiér Sobotka dal jasně najevo, že jeho vláda proti prodloužení politiky oslabování koruny nic nemá, naopak ji vítá, protože může pomoci nezaměstnanosti, ekonomickému růstu i exportu. A stejný názor má i šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO).

Naopak s podporou nemůže ČNB počítat u prezidenta Miloše Zemana, který je dlouhodobým kritikem zavedení devizových intervencí. Podle něj jsou totiž intervence největší chybou současné rady vedené guvernérem Miroslavem Singerem. Ten si ale za intervencemi neochvějně stojí - bez nich by podle něj rostla česká ekonomika podstatně pomaleji.

ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství. Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 3 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 11 hhodinami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 18 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
21. 11. 2026‌‌

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
21. 11. 2026Aktualizováno21. 11. 2026‌‌

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
21. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.