Čistá Ostrava už laguny čistit nebude. Stát ji k tomu nepustí

Karviná - Úloha sdružení Čistá Ostrava, které získalo v roce 2004 zakázku na kompletní sanaci lagun chemičky Ostramo, se už omezí pouze na čerpání odpadních vod. Likvidaci zbývajících kalů a zeminy provedou jiné firmy, které vzejdou ze soutěží. Oznámil to ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Čistá Ostrava měla původně jedovaté kaly vytěžit v roce 2011. Práce však po mnoha komplikacích stojí a prodražily se o miliardy. Kritizovali to ministři průmyslu, životního prostředí i resort financí, který převzal nad největší ekologickou zátěží v zemi dohled.

Podle ředitele státního podniku Diamo Tomáše Rychtaříka bude znamenat vyloučení sdružení firem Čistá Ostrava z další likvidace kalů urychlení a zracionalizování celého procesu sanace.

„Čistá Ostrava bude podle smlouvy pokračovat už jen v současném čerpání odpadních vod. Následné čerpání pak vzejde z nového odborného posudku, na kterém se pracuje,“ uvedl Rychtařík z Diama, které má areál bývalé chemičky ve správě. Zdůraznil, že aktuálně nehrozí kontaminace blízkých zdrojů pitné vody v Ostravě-Nové Vsi, protože odpadní vody se intenzivně čerpají, čistí a kontrolují. Jen udržování areálu v bezpečném stavu stojí kolem sto milionů ročně.

Odtěžení kalů - rok 2016, celková sanace - rok 2022

Podle Rychtaříka i ministra Mládka se konečně reálně blíží řešení nejzávažnějšího problému – odtěžení zbývajících 90 tisíc tun zapáchajících ropných kalů, které v odpadních zásobnících podle původního průzkumu vůbec neměly být. „Ukončujeme přípravy soutěže na sanaci těchto odpadů. V listopadu bychom měli mít uzavřenou smlouvu s novým realizátorem. Poté, co si vyřídí všechna povolení, začnou práce, které by měly trvat tři čtvrtě roku,“ informoval Rychtařík. Shodl se s Mládkem, že kaly by mohly zmizet do konce roku 2016. Termín celkové sanace areálu Ostrama, včetně vyčištění zemin, na což bude další výběrové řízení, odhadl na rok 2022.

„Pokud by to mělo být tak, jak jsme dnes slyšeli, tak začínám být optimistou,“ uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana Daniel Havlík z ČSSD. Možnost, že by se Ostrava v roce 2022 lagun konečně zbavila, přivítal i primátor Ostravy. „Kdyby ten termín měl být skutečně definitivním řešením lagun, tak by to byl za této situace celkem úspěch,“ řekl Tomáš Macura z hnutí ANO.

Mládek vyloučil možnost, o které před časem hovořil náměstek ministra financí Ondřej Závodský, a sice, že by se kaly neměly odtěžovat, ale v podstatě na místě zabetonovat. Zástupce kraje i města to rozhořčilo. „To je fantasmagorický nápad pana náměstka, který určitě nebude uskutečněn,“ ujistil Mládek.

Laguny a Čistá Ostrava

Sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan získalo zakázku za asi 3 miliardy v roce 2004. Zavázalo se zpracovat do roku 2010 asi 200 tisíc tun tekutých i pastovitých odpadů obsahujících mimo jiné karcinogenní těžké kovy a polychlorované bifenyly. Roku 2015 měla být hotová i kompletní rekultivace zamořeného území. Sdružení slibovalo, že laguny zavápní, vytěží a smícháním s uhelným prachem vyrobí přes 400 tisíc tun alternativního paliva pro elektrárny a cementárny, což bude mít i ekonomický efekt. Zkušební těžba začala v roce 2008.

Když se nedařilo udat palivo v místních elektrárnách, roku 2009 začala firma domlouvat odbyt paliva v Polsku, nejprve v elektrárnách, poté jako surovinu pro přípravu briket a pelet i pro běžné vytápění domů. V roce 2011 musela Čistá Ostrava vývoz do Polska zastavit poté, co polské úřady označily palivo za nebezpečný odpad a požádaly české orgány, aby zajistily odvoz zpět do Česka.

Téhož roku skončilo 100 tisíc tun vytěžených kalů z Ostravy na skládce nedaleko Litvínova a přes protesty obyvatel a ekologických sdružení se začalo pálit v cementárně v Čížkovicích.

V roce 2012 přišla Čistá Ostrava s tím, že odpadu je v lagunách asi o třetinu více, než ukazoval průzkum. Sanace lagun, za kterou už stát zaplatil skoro tři miliardy, se v roce 2012 zastavila a od té doby stojí. Nejobávanější laguna R3 je stále netknutá. Zařízení na dekontaminaci zeminy je nefunkční a hrozí výbuchem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel bude jednat se Schillerovou o návrhu rozpočtu

Prezident Petr Pavel bude na Pražském hradě jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila minulý týden sněmovna, k jeho konečnému přijetí zbývá podpis hlavy státu. Přijetím rozpočtu skončí rozpočtové provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu loňských výdajů. Prezident už dříve uvedl, že rozpočet vetovat nebude.
před 2 hhodinami

Schválení rozpočtu rozjede výstavbu dopravní infrastruktury

Správci silnic i železnic vyčkávali kvůli nejistému financování s podpisem desítek smluv. Se schválením rozpočtu na tento rok se spouštějí nové dopravní stavby. Letos půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury rekordních 169 miliard korun.
před 8 hhodinami

Ropa z nouzových rezerv bude na trhu v Evropě až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
před 13 hhodinami

Snížení daně na pohonné hmoty nyní vláda neplánuje, ODS na něm trvá

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Havlíček: Česko má předjednaný kontrakt na zarezervování plynu na terminálech v USA

Česko má předjednaný dlouhodobý kontrakt na roční zarezervování 1,4 miliardy metrů krychlových plynu v terminálech v USA, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po příletu ze Spojených států. Cílem je podle něj diverzifikace zdrojů energie a posílení bezpečnosti.
před 13 hhodinami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cirkulární ekonomiku

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky diskutovali o tématu udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Firmy ji čím dál častěji vnímají nejen jako pouhé ekologické gesto, ale spíš konkurenční výhodu. Pro mladší generace je to zase otázka životního stylu. Diskuse se zúčastnili ambasadorka udržitelnosti na NEWTON University Ludmila Hruban a konzultant Institutu cirkulární ekonomiky Petr Novotný. Ten míní, že je cirkulární ekonomika pro Česko zásadní. „Česká ekonomika je závislá na importu strategických surovin. Díky cirkulární ekonomice se můžeme částečně osvobodit od dovozu těchto surovin a zajistit tak náš ekonomický růst,“ řekl. Podle Hruban se české firmy na udržitelnost soustředí. „Investoři se dívají na různé ukazatele udržitelnosti, proto je pro firmy zásadní, co budou vykazovat, aby pak mohly získat levnější peníze,“ uvedla. Debatu moderovala Nina Ortová.
před 21 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
14. 3. 2026
Načítání...