Čistá Ostrava už laguny čistit nebude. Stát ji k tomu nepustí

Karviná - Úloha sdružení Čistá Ostrava, které získalo v roce 2004 zakázku na kompletní sanaci lagun chemičky Ostramo, se už omezí pouze na čerpání odpadních vod. Likvidaci zbývajících kalů a zeminy provedou jiné firmy, které vzejdou ze soutěží. Oznámil to ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Čistá Ostrava měla původně jedovaté kaly vytěžit v roce 2011. Práce však po mnoha komplikacích stojí a prodražily se o miliardy. Kritizovali to ministři průmyslu, životního prostředí i resort financí, který převzal nad největší ekologickou zátěží v zemi dohled.

Podle ředitele státního podniku Diamo Tomáše Rychtaříka bude znamenat vyloučení sdružení firem Čistá Ostrava z další likvidace kalů urychlení a zracionalizování celého procesu sanace.

„Čistá Ostrava bude podle smlouvy pokračovat už jen v současném čerpání odpadních vod. Následné čerpání pak vzejde z nového odborného posudku, na kterém se pracuje,“ uvedl Rychtařík z Diama, které má areál bývalé chemičky ve správě. Zdůraznil, že aktuálně nehrozí kontaminace blízkých zdrojů pitné vody v Ostravě-Nové Vsi, protože odpadní vody se intenzivně čerpají, čistí a kontrolují. Jen udržování areálu v bezpečném stavu stojí kolem sto milionů ročně.

Odtěžení kalů - rok 2016, celková sanace - rok 2022

Podle Rychtaříka i ministra Mládka se konečně reálně blíží řešení nejzávažnějšího problému – odtěžení zbývajících 90 tisíc tun zapáchajících ropných kalů, které v odpadních zásobnících podle původního průzkumu vůbec neměly být. „Ukončujeme přípravy soutěže na sanaci těchto odpadů. V listopadu bychom měli mít uzavřenou smlouvu s novým realizátorem. Poté, co si vyřídí všechna povolení, začnou práce, které by měly trvat tři čtvrtě roku,“ informoval Rychtařík. Shodl se s Mládkem, že kaly by mohly zmizet do konce roku 2016. Termín celkové sanace areálu Ostrama, včetně vyčištění zemin, na což bude další výběrové řízení, odhadl na rok 2022.

„Pokud by to mělo být tak, jak jsme dnes slyšeli, tak začínám být optimistou,“ uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana Daniel Havlík z ČSSD. Možnost, že by se Ostrava v roce 2022 lagun konečně zbavila, přivítal i primátor Ostravy. „Kdyby ten termín měl být skutečně definitivním řešením lagun, tak by to byl za této situace celkem úspěch,“ řekl Tomáš Macura z hnutí ANO.

Mládek vyloučil možnost, o které před časem hovořil náměstek ministra financí Ondřej Závodský, a sice, že by se kaly neměly odtěžovat, ale v podstatě na místě zabetonovat. Zástupce kraje i města to rozhořčilo. „To je fantasmagorický nápad pana náměstka, který určitě nebude uskutečněn,“ ujistil Mládek.

Laguny a Čistá Ostrava

Sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan získalo zakázku za asi 3 miliardy v roce 2004. Zavázalo se zpracovat do roku 2010 asi 200 tisíc tun tekutých i pastovitých odpadů obsahujících mimo jiné karcinogenní těžké kovy a polychlorované bifenyly. Roku 2015 měla být hotová i kompletní rekultivace zamořeného území. Sdružení slibovalo, že laguny zavápní, vytěží a smícháním s uhelným prachem vyrobí přes 400 tisíc tun alternativního paliva pro elektrárny a cementárny, což bude mít i ekonomický efekt. Zkušební těžba začala v roce 2008.

Když se nedařilo udat palivo v místních elektrárnách, roku 2009 začala firma domlouvat odbyt paliva v Polsku, nejprve v elektrárnách, poté jako surovinu pro přípravu briket a pelet i pro běžné vytápění domů. V roce 2011 musela Čistá Ostrava vývoz do Polska zastavit poté, co polské úřady označily palivo za nebezpečný odpad a požádaly české orgány, aby zajistily odvoz zpět do Česka.

Téhož roku skončilo 100 tisíc tun vytěžených kalů z Ostravy na skládce nedaleko Litvínova a přes protesty obyvatel a ekologických sdružení se začalo pálit v cementárně v Čížkovicích.

V roce 2012 přišla Čistá Ostrava s tím, že odpadu je v lagunách asi o třetinu více, než ukazoval průzkum. Sanace lagun, za kterou už stát zaplatil skoro tři miliardy, se v roce 2012 zastavila a od té doby stojí. Nejobávanější laguna R3 je stále netknutá. Zařízení na dekontaminaci zeminy je nefunkční a hrozí výbuchem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 5 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...