Čistá Ostrava už laguny čistit nebude. Stát ji k tomu nepustí

Karviná - Úloha sdružení Čistá Ostrava, které získalo v roce 2004 zakázku na kompletní sanaci lagun chemičky Ostramo, se už omezí pouze na čerpání odpadních vod. Likvidaci zbývajících kalů a zeminy provedou jiné firmy, které vzejdou ze soutěží. Oznámil to ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Čistá Ostrava měla původně jedovaté kaly vytěžit v roce 2011. Práce však po mnoha komplikacích stojí a prodražily se o miliardy. Kritizovali to ministři průmyslu, životního prostředí i resort financí, který převzal nad největší ekologickou zátěží v zemi dohled.

Podle ředitele státního podniku Diamo Tomáše Rychtaříka bude znamenat vyloučení sdružení firem Čistá Ostrava z další likvidace kalů urychlení a zracionalizování celého procesu sanace.

„Čistá Ostrava bude podle smlouvy pokračovat už jen v současném čerpání odpadních vod. Následné čerpání pak vzejde z nového odborného posudku, na kterém se pracuje,“ uvedl Rychtařík z Diama, které má areál bývalé chemičky ve správě. Zdůraznil, že aktuálně nehrozí kontaminace blízkých zdrojů pitné vody v Ostravě-Nové Vsi, protože odpadní vody se intenzivně čerpají, čistí a kontrolují. Jen udržování areálu v bezpečném stavu stojí kolem sto milionů ročně.

Odtěžení kalů - rok 2016, celková sanace - rok 2022

Podle Rychtaříka i ministra Mládka se konečně reálně blíží řešení nejzávažnějšího problému – odtěžení zbývajících 90 tisíc tun zapáchajících ropných kalů, které v odpadních zásobnících podle původního průzkumu vůbec neměly být. „Ukončujeme přípravy soutěže na sanaci těchto odpadů. V listopadu bychom měli mít uzavřenou smlouvu s novým realizátorem. Poté, co si vyřídí všechna povolení, začnou práce, které by měly trvat tři čtvrtě roku,“ informoval Rychtařík. Shodl se s Mládkem, že kaly by mohly zmizet do konce roku 2016. Termín celkové sanace areálu Ostrama, včetně vyčištění zemin, na což bude další výběrové řízení, odhadl na rok 2022.

„Pokud by to mělo být tak, jak jsme dnes slyšeli, tak začínám být optimistou,“ uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana Daniel Havlík z ČSSD. Možnost, že by se Ostrava v roce 2022 lagun konečně zbavila, přivítal i primátor Ostravy. „Kdyby ten termín měl být skutečně definitivním řešením lagun, tak by to byl za této situace celkem úspěch,“ řekl Tomáš Macura z hnutí ANO.

Mládek vyloučil možnost, o které před časem hovořil náměstek ministra financí Ondřej Závodský, a sice, že by se kaly neměly odtěžovat, ale v podstatě na místě zabetonovat. Zástupce kraje i města to rozhořčilo. „To je fantasmagorický nápad pana náměstka, který určitě nebude uskutečněn,“ ujistil Mládek.

Laguny a Čistá Ostrava

Sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan získalo zakázku za asi 3 miliardy v roce 2004. Zavázalo se zpracovat do roku 2010 asi 200 tisíc tun tekutých i pastovitých odpadů obsahujících mimo jiné karcinogenní těžké kovy a polychlorované bifenyly. Roku 2015 měla být hotová i kompletní rekultivace zamořeného území. Sdružení slibovalo, že laguny zavápní, vytěží a smícháním s uhelným prachem vyrobí přes 400 tisíc tun alternativního paliva pro elektrárny a cementárny, což bude mít i ekonomický efekt. Zkušební těžba začala v roce 2008.

Když se nedařilo udat palivo v místních elektrárnách, roku 2009 začala firma domlouvat odbyt paliva v Polsku, nejprve v elektrárnách, poté jako surovinu pro přípravu briket a pelet i pro běžné vytápění domů. V roce 2011 musela Čistá Ostrava vývoz do Polska zastavit poté, co polské úřady označily palivo za nebezpečný odpad a požádaly české orgány, aby zajistily odvoz zpět do Česka.

Téhož roku skončilo 100 tisíc tun vytěžených kalů z Ostravy na skládce nedaleko Litvínova a přes protesty obyvatel a ekologických sdružení se začalo pálit v cementárně v Čížkovicích.

V roce 2012 přišla Čistá Ostrava s tím, že odpadu je v lagunách asi o třetinu více, než ukazoval průzkum. Sanace lagun, za kterou už stát zaplatil skoro tři miliardy, se v roce 2012 zastavila a od té doby stojí. Nejobávanější laguna R3 je stále netknutá. Zařízení na dekontaminaci zeminy je nefunkční a hrozí výbuchem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci se celý den přou o návrh rozpočtu. Hlasovat mají kolem půlnoci

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo ho kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je navržený rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země. Poslanci chtějí první čtení dokončit a hlasovat kolem půlnoci ze středy na čtvrtek.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 14 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánovčera v 21:36

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
včera v 20:21

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...