Karviná - Úloha sdružení Čistá Ostrava, které získalo v roce 2004 zakázku na kompletní sanaci lagun chemičky Ostramo, se už omezí pouze na čerpání odpadních vod. Likvidaci zbývajících kalů a zeminy provedou jiné firmy, které vzejdou ze soutěží. Oznámil to ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Čistá Ostrava měla původně jedovaté kaly vytěžit v roce 2011. Práce však po mnoha komplikacích stojí a prodražily se o miliardy. Kritizovali to ministři průmyslu, životního prostředí i resort financí, který převzal nad největší ekologickou zátěží v zemi dohled.
Čistá Ostrava už laguny čistit nebude. Stát ji k tomu nepustí
Podle ředitele státního podniku Diamo Tomáše Rychtaříka bude znamenat vyloučení sdružení firem Čistá Ostrava z další likvidace kalů urychlení a zracionalizování celého procesu sanace.
„Čistá Ostrava bude podle smlouvy pokračovat už jen v současném čerpání odpadních vod. Následné čerpání pak vzejde z nového odborného posudku, na kterém se pracuje,“ uvedl Rychtařík z Diama, které má areál bývalé chemičky ve správě. Zdůraznil, že aktuálně nehrozí kontaminace blízkých zdrojů pitné vody v Ostravě-Nové Vsi, protože odpadní vody se intenzivně čerpají, čistí a kontrolují. Jen udržování areálu v bezpečném stavu stojí kolem sto milionů ročně.
Odtěžení kalů - rok 2016, celková sanace - rok 2022
Podle Rychtaříka i ministra Mládka se konečně reálně blíží řešení nejzávažnějšího problému – odtěžení zbývajících 90 tisíc tun zapáchajících ropných kalů, které v odpadních zásobnících podle původního průzkumu vůbec neměly být. „Ukončujeme přípravy soutěže na sanaci těchto odpadů. V listopadu bychom měli mít uzavřenou smlouvu s novým realizátorem. Poté, co si vyřídí všechna povolení, začnou práce, které by měly trvat tři čtvrtě roku,“ informoval Rychtařík. Shodl se s Mládkem, že kaly by mohly zmizet do konce roku 2016. Termín celkové sanace areálu Ostrama, včetně vyčištění zemin, na což bude další výběrové řízení, odhadl na rok 2022.
GALERIE
videogallery_514109
„Pokud by to mělo být tak, jak jsme dnes slyšeli, tak začínám být optimistou,“ uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana Daniel Havlík z ČSSD. Možnost, že by se Ostrava v roce 2022 lagun konečně zbavila, přivítal i primátor Ostravy. „Kdyby ten termín měl být skutečně definitivním řešením lagun, tak by to byl za této situace celkem úspěch,“ řekl Tomáš Macura z hnutí ANO.
Mládek vyloučil možnost, o které před časem hovořil náměstek ministra financí Ondřej Závodský, a sice, že by se kaly neměly odtěžovat, ale v podstatě na místě zabetonovat. Zástupce kraje i města to rozhořčilo. „To je fantasmagorický nápad pana náměstka, který určitě nebude uskutečněn,“ ujistil Mládek.
Laguny a Čistá Ostrava
Sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan získalo zakázku za asi 3 miliardy v roce 2004. Zavázalo se zpracovat do roku 2010 asi 200 tisíc tun tekutých i pastovitých odpadů obsahujících mimo jiné karcinogenní těžké kovy a polychlorované bifenyly. Roku 2015 měla být hotová i kompletní rekultivace zamořeného území. Sdružení slibovalo, že laguny zavápní, vytěží a smícháním s uhelným prachem vyrobí přes 400 tisíc tun alternativního paliva pro elektrárny a cementárny, což bude mít i ekonomický efekt. Zkušební těžba začala v roce 2008.
Když se nedařilo udat palivo v místních elektrárnách, roku 2009 začala firma domlouvat odbyt paliva v Polsku, nejprve v elektrárnách, poté jako surovinu pro přípravu briket a pelet i pro běžné vytápění domů. V roce 2011 musela Čistá Ostrava vývoz do Polska zastavit poté, co polské úřady označily palivo za nebezpečný odpad a požádaly české orgány, aby zajistily odvoz zpět do Česka.
Téhož roku skončilo 100 tisíc tun vytěžených kalů z Ostravy na skládce nedaleko Litvínova a přes protesty obyvatel a ekologických sdružení se začalo pálit v cementárně v Čížkovicích.
V roce 2012 přišla Čistá Ostrava s tím, že odpadu je v lagunách asi o třetinu více, než ukazoval průzkum. Sanace lagun, za kterou už stát zaplatil skoro tři miliardy, se v roce 2012 zastavila a od té doby stojí. Nejobávanější laguna R3 je stále netknutá. Zařízení na dekontaminaci zeminy je nefunkční a hrozí výbuchem.