Praha - Čína hodlá uvolnit politiku jednoho dítěte v rodině, rozhodli komunisti na svém posledním zasedání. Beze změny by totiž továrna světa mohla přijít o svou ekonomickou sílu. Rodiny začínají sice teprve opatrně plánovat druhé dítě, firmy už ale na tomto rozhodnutí vydělávají. A to musejí úředníci teprve plán sepsat do zákonů. Přesto už mají experti jasno: ekonomika dostane nový impuls.
Čínští čápi se můžou chystat. Přinesou děti a bohatství?
Čínské reformy dosud fungovaly přesně tak, jak je vláda naplánovala: počet obyvatel klesal a společnost bohatla. Jenže zatímco doteď to bylo pro Čínu výhodné, po 34 letech už by na přísná pravidla mohla začít sama doplácet. Nebezpečně snižovat se totiž začal nejen celkové množství obyvatel, ale už i počet pracujících. Loni poprvé ubylo těch, co byli oficiálně v pracovním věku. A například jen mezi roky 2008 a 2010 se počet osmnáctiletých v zemi snížil o pětinu. „Pokud by změny nezavedly, Čína mohla mít obrovský populační problém, čehož si politici byli velmi dobře vědomi,“ vysvětluje Jakub Sýkora, výkonný ředitel Cornhill Management.
Navíc paradoxně počet vysokoškoláků rychle stoupal. Rodiče totiž do svého jediného dítěte investovali vše a vzdělanější a cílevědomější jedináčci už nechtěly stát u výrobních linek. Levné pracovní síly je tudíž stále citelnější nedostatek. Navíc - být továrnou světa už Číně přestalo stačit.
Země chce své bohatství spotřebovat právě tam, kde ho vyrobila. „Čína se snaží přeměnit ekonomiku z exportně orientované na spotřebitelsky orientovanou. Snaží se co nejvíc stimulovat domácí poptávku. Výroba v Číně je nahraditelná jinými zeměmi, už dnes čínské firmy vyrábějí v levnějších státech,“ dodává Sýkora.
- Zákon jednoho dítěte měl podle odhadů zabránit narození přibližně 400 milionům dětí.
- Omezení velikosti rodiny na jedno dítě se vztahovalo na 63 procent populace. Etnické minority nebo například obyvatelé venkova mohli mít více dětí.
- Nařízení mělo za následek mimo jiné současnou převahu mužů v populaci: kvůli tradičnímu upřednostňování chlapců, kteří se podle očekávání v dospělosti postarají o své rodiče, bude v roce 2030 v zemi podle odhadů 30 milionů nezadatelných mladých mužů.
- Čínská rodina se tak změnila na model „4-2-1“: čtyři prarodiče, dva rodiče a jeden potomek. Pro toho se stala morální povinnost finančně se postarat o příbuzenstvo neúnosná.
- V Číně platila politika jednoho dítěte pro většinu rodin přes 30 let, tedy víc než jednu generaci. Před nařízením měly rodiny průměrně čtyři děti.
Víc dětí, víc klavírů
Že je politika jednoho dítěte neudržitelná, ač neplatí pro všechny rodiny, varují demografové i ekonomové už od jejího zavedení. Změny ale přicházejí až teď. A vedle rodičů se z něj už teď radují třeba i některé firmy.
Investorům je totiž jasné, že víc dětí znamená víc plenek, dětských výživ, mléčných výrobků, kočárků nebo hraček. Ale taky třeba víc klavírů. Čínští rodiče jsou totiž známí svou náročností ke směřování zálib dítěte. Takže v den oznámení rozhodnutí čínské trhy významně rostly.
Rychlý skok byl vidět na hongkongské burze u firem, které vyrábějí dětské kočárky, ale i u zmíněných producentů klavírů či mléčných výrobků. Společnosti posilovaly až o desítky procent. A to globálně: tedy přestože výrobnu mají třeba na Novém Zélandu. Navíc jejich úspěch neustává ani týden po oznámení rozhodnutí. Podle odborníků to není jen krátkodobý efekt. Mají jasno: jednotlivé firmy i ekonomika celé země na uvolnění pravidel vydělá. „Je to pozitivní zpráva,“ říká Sýkora a podobně hovoří i zahraniční analytici: „Zlepšuje to ekonomickou náladu,“ dodává například Catherine Yeung z hongkongské společnosti Fidelity Investment Management.
Odhady se ale liší v tom, kdy a jak přesně pravidla změní populační trendy. Zřejmě to bude jen velmi pomalu. Mnoho rodičů je po letech propagandy čínským státem a zvyku přesvědčeno, že dvě děti nezvládnou – ať už výchovně, finančně, nebo z obou důvodů.
Přesto má díky uvolnění podmínek jen příští rok narůst počet nově narozených dětí minimálně o dva miliony – tedy dohromady zhruba na 16 milionů. Podle některých to může být ještě výrazně víc. „Je to jen odhad. Může se stát, že příští rok se v Číně narodí třeba o 10 milionů dětí víc,“ řekl pro Business Week Michael Silverstein, partner v konzultantské společnosti Boston Consulting Group.
Reforma, která se projeví za 20 let
První změny, které mají na pracovním trhu nastat, zřejmě povedou opačným než žádaným směrem. Tedy místo, aby nastoupilo větší množství pracujících, právě narozené děti z pracovního trhu stáhnou alespoň jednoho z rodičů do domácnosti.
Podle Sýkory by to přesto nemělo znamenat významný problém. „Pokud to bude nekvalifikovaná pracovní síla, které je v zemi stále dost, jde o skupinu, kde je stále poměrně vysoká nezaměstnanost. Takže se toho moc nezmění“ vysvětluje.
Než se ale celkový trend ubývající pracovní síly otočí, musejí druhorození teprve dorůst do pracovního věku. „Do té doby druhorození čínskému trhu práce nepomůžou – naopak, někdo se o ně musí starat. To znamená výdaje státu, především na školy, a hodiny, které jejich rodiče stráví péčí o ně místo toho, aby je trávili v práci,“ vypočítávají ekonomové Citigroup Nathan Sheets a Robert A. Sockin. Čína si tak podle nich musí ještě zhruba 20 let počkat.