Praha - Čína musí změnit své hospodářství, finanční krize totiž ukázala meze jejího ekonomického modelu. V rozhovoru pro Českou televizi to zdůraznila Wang Jüan, hlavní ekonomka Čínské rozvojové banky, která v celkovém objemu půjček předstihla Světovou banku a stala se mezi rozvojovými bankami vůbec největším věřitelem.
Čínu v příštích deseti letech povede nová generace politiků a podle Wang Jüan musí zemi přesměrovat k větší domácí spotřebě, učinit čínskou měnu plně konvertibilní nebo zvládnout stěhování zhruba 400 milionů venkovských Číňanů do měst. Více už v rozhovoru:
Kormidlo teď v Číně převzala nová generace politiků. Co jsou její hlavní cíle a úkoly? Například v porovnání s cíli předchozí generace?
Myslím, že v sociální oblasti zůstanou cíle stejné, ale přijdou jiné způsoby, jak těchto cílů dosáhnout. Čína se totiž už nachází v jiném stadiu ekonomického vývoje než před deseti lety. A nová vláda musí reagovat také na měnící se vnější prostředí.
Ve své první tiskové konferenci zmínil nový premiér Li Kche-Čchiang mnohokrát výraz „reforma“. Jaké reformy je tedy Čína připravena udělat?
Čína začala s reformami zhruba před třiceti lety, když byla ještě velmi centralizovanou ekonomikou - stejně jako Československo. Pak jsme ale začali směřovat k tržnímu hospodářství a integrovali se do globální ekonomiky - nejdůležitější byl v tomto ohledu vstup do Světové obchodní organizace v roce 2001. V posledních třiceti letech jsme se stali nejrychleji rostoucí ekonomikou vůbec. Je ale potřeba se podívat na strukturu čínského hospodářství. Otevření se světu nastartovalo obrovský růst vývozu. Finanční krize ale ukázala meze tohoto modelu. Musíme se víc zaměřit na domácí poptávku. A to bude mít dopad na ostatní koncepce politiky - důchodovou, sociální. Aby lidé nakupovali, musí mít určitou životní jistotu - jinak budou šetřit, a ne utrácet.
Jak chcete tedy reformovat sociální systém?
V Číně jsme měli průběžný systém. A ten je navázán na to, kde pracujete - když jste bankéř, tak vám důchod nebo zdravotní příspěvky vyplácí banka. Teď chceme mít sociální systém postavený na třech pilířích. První budou povinné příspěvky od zaměstnance a zaměstnavatele. Druhým doplňkové spoření od zaměstnavatele a třetím plně komerční pojištění.
Když to tedy shrneme, tak co jsou hlavní výzvy, které leží před novou generací čínských vůdců?
Jednou jsou strukturální hospodářské změny - jednak přesun k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou v průmyslu a pak také stabilní rovnováha mezi vývozem a domácí spotřebou. Čínský růst chceme víc postavit na domácí spotřebě a méně spoléhat na vývoz. Za druhé to jsou otázky týkající se životního prostředí - ty jsou důležitější právě tím, že vyrábíme nejen sami pro sebe, ale i pro zbytek světa. A znečištění i plýtvání přírodními zdroji se stává opravdu vážným problémem. Musíme se zabývat dopady na globální klima a víc investovat do obnovitelných zdrojů. A třetí výzvou je změna distribuce příjmů lidem. Za časů plánovaného hospodářství měli lidé méně, ale nebyly takové rozdíly v příjmech. Pobřežní části Číny jsou bohatší než vnitrozemské, města bohatší než vesnice.
Zaujalo mě, že během deseti let se v Číně přestěhuje odhadem 400 milionů lidí z venkova do měst. To je obrovské číslo - bez sta milionů celá Evropská unie, nebo Spojené státy a Mexiko dohromady.
Ano. Před deseti lety žilo 70 procent čínské populace na venkově a zabývali se zemědělstvím. Dnes je to jen polovina. Takže rychlý proces urbanizace už postupuje. A my bankéři musíme tento přirozený trend podporovat, protože urbanizace znamená i lepší živobytí pro lidi, lepší sociální podmínky. Stavíme hodně silnic a městské infrastruktury.
Jste na to ale připraveni? Kde budou ti lidé bydlet? Mluví se o bublině na čínském realitním trhu? Ceny nemovitostí stále rostou.
Ano, to je velmi důležité. Nejedná se ale o nějaký organizovaný pohyb. Venkovská populace jde za vyššími příjmy a příležitostmi. Typicky - muži hledají práci ve stavebnictví a průmyslu a ženy v lehčím průmyslu a maloobchodu. Pronajímají si bydlení většinou někde na předměstí. Musíme se na to připravit. Místní vlády začaly stavět domy pro méně majetné a naše banka se podílí na jejich financování.
Pro podporu spotřeby by také bylo nutné zvýšit hodnotu čínské měny, aby bylo zboží z dovozu levnější. Kdy očekáváte, že by mohl být jüan plně konvertibilní?
Ano myslím, že tržní kurz jüanu je jedním z cílů nové generace. Běžný účet je už plně konvertibilní, ale část kapitálového účtu ještě nikoli. Ale volný kurz neznamená jen posilování - i když se to v případě jüanu očekává. Nemohu vám dát jasné datum, ale ten trend tu určitě je. A zvýší se tím konkurenceschopnost výroby - když bude měna určována tržně.
