Peking - Ještě donedávna možná platilo, že čínská vína chutnají jako medicína proti kašli nebo že z nich trnou zuby. Jenže za poslední roky se vinaři z Číny výrazně zlepšili a začínají se prosazovat na mezinárodní scéně. Někteří dokonce v soutěžích porážejí i zkušené vinaře z Francie. Čína je v současnosti osmým největším světovým producentem vína. Má tato rozlehlá země šanci zapsat se do povědomí lidí po celém světě jako vinařská velmoc? Odborníci o tom i přes dílčí úspěchy tamějších vinařů pochybují.
V Číně se ročně vypije přes 1,5 miliardy lahví vína. A i když je země osmým největším producentem tohoto nápoje na světě, stále platí, že většina produkce nemá valnou kvalitu. Najdou se ovšem i výjimky, které by mohly pověst čínských vín zachránit.
Maličkaté vinařství Che Lan Čching Süe v severní provincii Ning-sia v roce 2011 překvapilo, když se svým bordeaux z roku 2009 porazilo exkluzivní vína z celého světa, včetně Francie, a získalo mezinárodní zlatou medaili v soutěži Decanter World Wine Awards. Po soutěži se sice objevily spekulace, že vinařství vydávalo cizí víno za vlastní, i tak ale tamější Grand Reserve 2009 označila respektovaná znalkyně vína Jancis Robinsonová za jedno ze dvou nejslibnějších vín, které v regionu ochutnala.
Víno a Čína
- Čína by se měla do tří let stát šestým největším producentem vína.
- Číňané ročně vypijí 1,6 miliardy lahví vína, do roku 2015 by přitom spotřeba měla podle předpovědí vzrůst ještě o další miliardu.
- Nejvíce červeného vína z Francie kupují hned po Němcích právě Číňané.
- Čína loni dovezla 266 milionů litrů lahvového vína, skoro polovina pocházela z Francie.
Do povědomí znalců vína se dostalo i vinařství Grace Vineyard v provincii Ša-an-si v centrální Číně. Region je sice proslulejší spíš těžbou uhlí, na zdejších svazích se ovšem podařilo Judy Leissnerové, Číňance, která si vzala Němce, vypěstovat velmi kvalitní víno. Daří se tu dokonce různým odrůdám - od merlotu, přes shiraz a chardonnay až po ryzlink.
I toto vinařství se dočkalo pozitivních ohlasů od mezinárodních kritiků. Jenže za úspěchem stojí roky tvrdé dřiny. Začátky nebyly lehké – první úroda se podle Judy nedala pít. „Měli jsme milion lahví, ale prodali jsme jich jen 20 tisíc,“ říká. Teď mají ale opačný problém, od roku 2008 se jim vždy podařilo prodat 2 miliony lahví.
Jenže tahle dvě vinařství jsou spíše výjimky. V Číně se totiž nedaří vypěstovat kvalitní hrozny. I když by se mohlo zdát, že v tak rozlehlé zemi se musí najít místo, kde prostě víno poroste, úplně tomu tak není. „V oblastech, kde je dost sucho na to, aby víno netrpělo plísní, jsou zase naopak velmi tuhé zimy,“ vysvětluje Fongyee Walkerová, která má v Pekingu školu ochutnávání vín. „Většina vína, které zde vyroste, je tenké, suché a bohaté na taniny,“ dodává Jim Boyce, autor blogu Grape Wall of China. Zkrátka zdejší hrozny nejsou dost sladké na to, aby víno dobře chutnalo. Právě proto podle nich Čína nikdy nebude schopná dodat na trh tolik kvalitního vína, aby se stala vinařskou velmocí.
Přesto v to někteří stále věří. Svědčí o tom i fakt, že v Číně investují i slavné francouzské vinařské firmy. Například Château Lafite-Rothschild spojilo své síly s čínskou společností CITIC. V provincii Jün-nan zakládají vinici a chtějí se pokusit vypěstovat tady kvalitní hrozny.
Firma Moët Hennessy zase zamířila do provincie Ning-sia, společnost si tady vytipovala rozsáhlé území, na kterém chce postupně začít produkovat čínské víno podle tradičních francouzských metod.
I když tedy zatím nehrozí, že by evropský trh zaplavila superkvalitní čínská vína, zdá se, že v samotné Číně by vínu, které chutná jako sirup proti kašli, mohlo pomalu konečně odzvonit.
