Čínské investice v Česku budou v letošním a příštím roce rekordní, uvedl místopředseda představenstva čínské investiční společnosti CEFC v ČR a prezident Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík. Generální ředitel státní agentury CzechInvest Karel Kučera pak očekává, že se Čína dostane v Česku během pěti let do první pětky největších investorů. Zkušenosti a poznatky některých starostů či sinologů však přinášejí i druhou stranu mince. Vyplynulo to z pořadu Devadesátka ČT24, který se věnoval Česko-čínskému investičnímu fóru, zahájenému v pondělí v Praze.
Kučera uvedl, že čínské investice přinášejí českým firmám nejen kapitál, ale často i know-how. Například o tom, jak výrobek prodat na klíčových zahraničních trzích. K probíhající diskusi o čínských vlastnících pak dodal, že některé německé firmy, které investují v Plzni či jinde, mají ve skutečnosti majitele právě v Číně.
Od probíhajícího investičního fóra si Tvrdík slibuje, že ho čínští partneři využijí jako platformu pro představení svých investičních záměrů. Jedná se například o zavedení dalších přímých leteckých linek z Číny do Česka (zatím jsou tři), na programu je i možné vybudování finančního centra, které by z Česka „obsluhovalo“ střední a východní Evropu.
Čekání na inovační centrum
O konkrétních zkušenostech s čínskými investory hovořil v pořadu Devadesátka ČT24 starosta Nymburku Pavel Fojtík (nestr.). Zde je od roku 2006 továrna výrobce LCD televizorů Changhong Europe Electric. Zaměstnává na 340 pracovníků, z toho 160 agenturních. Už od jejího vzniku Číňané uváděli, že tu nebude jen montovna, ale že vznikne i inovační centrum, uvedl starosta. Zatím ale není známo datum výstavby tohoto centra, „ i když se na to každý rok čínských partnerů ptáme,“ dodal.
V loňském roce zde bylo rozhodnuto o rozšíření průmyslové zóny. Na ploše 50 hektarů pak letos v únoru vznikla v Nymburku první česko-čínská průmyslová zóna. Fojtík však k tomu dodal, že se nyní diskutuje, zda tolik čínských partnerů skutečně přijde. Proto jsou úvahy, jestli není dobré i tento prostor nabídnout investorům z jiných zemí, podotkl starosta.
Současné úvahy vychází podle Fojtíka z toho, že zatím stále probíhají jen informativní schůzky, bez něčeho konkrétního. Čínští investoři jsou na schůzky dobře připraveni, ale ptají se na různé pobídky a (…) a jejich zájem opadá.
Kučera na slova starosty zmínil odlišné rozhodovací procesy u západních a východních investorů. Číňané tedy nejdříve navštíví dané místo, zjišťují, zda tam mohou mít dobré vztahy a pak následují rozhodovací procesty uvnitř firmy. U západních investorů to funguje podle Kučery obráceně.
Čínské investice do rozvoje, do inovací, do průmyslových zón zatím trochu „kulhají“, připustil také europoslanec za ČSSD Miroslav Poche. Pro něho je však důležitá nejen ekonomická, ale i politická cesta vztahů s Čínou, která se v posledních letech velmi změnila. Za podstatné považuje to, aby se na český, eventuálně evropský trh nedostávaly čínské výrobky za dumpingovou cenu, například ocel či keramické výrobky. Proto také podle něho není možné udělit Číně statut tržní ekonomiky. Obecně považuje europoslanec za důležité dávat pozor na dovoz těch čínských výrobků, které by mohly ohrožovat zaměstnanost v Evropě.
Kam až dosáhnou čínské investice
Sinolog Denis Molčanov se domnívá, že pro Čínu je Česko další kapitálovou investicí, místem, kam převést velké množství peněz formou fúzí a akvizicí. Ty podle něho tvoří 95 procent všech přicházejících částek.
Ředitelka Institutu pro studium strategických regionů Olga Lomová k tomu již dříve pro ČT uvedla, že čínské firmy si mohou v Česku koupit cokoliv, zatímco české v Číně ne. Některé investice hodnotila spíše jako marketingovou kampaň.
K diskusi o bezpečnosti čínských investic Kučera uvedl, že se jedná se o investice v rámci soukromého sektoru. „Často v elektrotechnickém nebo automobilovém průmyslu, případně investice do nemovitostí, kde je rizikovost investic minimální,“ dodal. Podle něho nejde o investice do ropovodů, přístavů či výroby čipů, o které se vedou spory v jiných západních státech.
Molčanov se ale domnívá, že je jen otázkou času, kdy čínské firmy, které v Česku jsou, začnou mít zájem o dostavbu jaderných elektráren či o investice do mnohem strategičtějších cílů. Zmínil také netransparentnost společnosti CEFC, šesté největší privátní čínské společnosti, která v Česku nakupuje prosperující společnosti.
Tvrdík v pořadu zmínil velký potenciál čínských turistů, kterých by letos mohlo přijet na 400 tisíc. Osobně odhaduje přínos z cestovního ruchu s Čínou pro Česko na 15 miliard korun. Průměrná útrata těchto turistů číní 20 tisíc korun, uvedl Tvrdík.
A co na to politici a průmyslník
Předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Ivan Pilný (ANO) v pořadu Události, komentáře uvedl, že slibované investice za 90 miliard zatím nevidí. Česká ekonomika potřebuje geografickou i komoditní diverzifikaci. Podle něho bychom se měli soustřeďovat na byznys s přidanou hodnotou a z čínské strany tady zatím nic takového nevidí.
„Kupují fotbalové kluby, budovy, lázně, pivovary, ale že by tady šlo o investice, které by byly aspoň částečně srovnatelné s japonskými nebo korejskými, jsem nezaznamenal a obávám se, že nic takového ani není ve hře. Japonci tady mají 252 podniků a zaměstnávají 25 tisíc lidí.
Saldo je otřesné. Exportovat do Číny bylo a je problematické,“ domnívá se.
Podle Pilného by se Česko mělo věnovat trhům, kde zaznamenává úspěchy, a to je Japonsko, Korea i Indonésie. Neříkám, že Čína není velký trh a že bychom ji neměli sledovat, ale nic konkrétního, co bychom měli udělat – kromě zesílené diplomatické pozornosti, která už je a zatím nenese konkrétní ovoce – nevidím, dodal.
Ekonomický expert ODS Jan Skopeček si myslí, že Česká republika netrpí nedostatkem investic. „Hlavním slůvkem by měl být export a snaha otevírat pro naše podnikatele čínský trh. To je mnohem důležitější, než kolik je tady čínských investic,“ řekl.
Český export v drtivé většině míří do zemí Evropské unie a v okamžiku, kdy znovu zažije recesi, tak to stáhne do recese i Česko. V tomto ohledu je diverzifikace exportu směrem do asijských oblastí správná, domnívá se Skopeček. Aniž by vám tam politický představitel otevřel dveře, se tam ale byznys sám nedostane, a v tomto směru je úkol pro českou politickou reprezentaci jasný, dodal.
Viceprezident Svaz průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar uvedl ve stejném pořadu, že politici chtějí všechno rychle a hned. V obchodování s Čínou není nic rychlé, vše je na dlouhé lokte a budování vzájemných vztahů, které se nebudují jedním e-mailem, ale opakovanými cestami. Je předčasné hodnotit, zda slibovaný obnos peněz přijde, dodal.
Už v první vlně byly podle Špicara významné investice a zajímavé projekty v oblasti leteckého průmyslu.
