Čínské burzy zavřely po půlhodině, pád akcií dolehl i do Evropy a USA

Obchodování s čínskými akciemi bylo již podruhé v týdnu přerušeno. Index CSI 300 totiž klesl o 7,2 procenta. Kvůli turbulencím na čínských finančních trzích prudce oslabují i akcie v Evropě a Spojených státech. Index německé akciové burzy DAX ztratil přes tři procenta, americký index Dow Jones ztratil více než dvě procenta. Navíc nyní burzy v Šangaji a Šen-čenu oznámily, že Čínská komise pro cenné papíry a burzy přestane od pátku  již mechanismus automatického přerušování obchodů při velkých výkyvech uplatňovat.

Index německé akciové burzy DAX ztratil více než tři procenta a poprvé od října se dostal pod psychologicky důležitou hranici 10 tisíc bodů. Na nejnižší úroveň od října se propadl rovněž panevropský index FTSEurofirst 300.

Ztráty na burzách ve Stockholmu, Oslu a Helsinkách během dopoledne překročily čtyři procenta. „Vypadá to dost ošklivě. Investice na akciových trzích teď omezujeme. Je čas udělat krok zpět a přehodnotit situaci,“ uvedl investiční ředitel společnosti ACIES Asset Management Andreas Clenow.

Americký Dow Jonesův index potom v závěru ztratil 2,32 procenta na 16 514,10 bodu a míří k nejhlubší ztrátě prvního týdne roku za více než století.

Na obchodování s akciemi v Evropě a USA se odráží situace v Číně, kde musely burzy kvůli propadu akcií zavřít. Čínská centrální banka umožnila výraznější oslabení měny, což vyvolává mezi investory obavy, že by čínská ekonomika mohla být ještě slabší, než se předpokládalo.

Burzovní jistič v Číně přerušuje obchodování při výkyvech

Čína v reakci na loňské výrazné výkyvy na domácích trzích zavedla od ledna nový mechanismus nazývaný „jistič“, který našel uplatnění hned první den obchodování a ve čtvrtek dopoledne podruhé.  Stejný den odpoledne však burzy v Šanghaji a Šen-čenu oznámily, že Čínská komise pro cenné papíry a burzy přestane od pátku uplatňovat mechanismus automatického přerušování obchodů při velkých výkyvech

Analytici totiž poukazují na to, že nový systém situaci na čínském trhu, který snadno podléhá masovým panikám, ještě zhoršuje. Jakmile začnou akcie výrazněji klesat, investoři se o to více snaží prodávat, aby to stihli, než nastoupí přerušení obchodů. „Pětiprocentní práh je pro tak kolísavý trh evidentně příliš nízký,“ řekl agentuře Reuters Tom Rafferty z asijské pobočky britské výzkumné skupiny The Economist Intelligence Unit.

Pravidla teď omezují obchodování s akciemi v případě zásadních výchylek. Jakmile se čínský index CSI 300 vychýlí o pět procent oproti závěrečné hodnotě z předešlého obchodního dne, burzy přeruší obchodování na čtvrt hodiny. Výkyv, který dosáhne až sedmi procent, pak způsobí pozastavení obchodů na celý zbytek obchodního dne.

obrázek
Zdroj: ČT24

I podle analytičky společnosti Bossa Michaly Moravcové je to dvousečné opatření. „Na jednu stranu to funguje jako brzda, která má zklidnit trh. Na druhé straně, když investoři předem vědí, že index může propadnout maximálně o sedm procent, tak je možné, že hned ráno, když se otevře burza, všichni ve spěchu prodávají a jsou nervózní a výkon burzy může být mnohem horší, než kdyby tam toto omezení nebylo,“ potvrdila Moravcová.

Index CSI300 s největšími firmami registrovanými na burzách v Šanghaji a Šen-čenu ve čtvrtek každopádně klesl o 7,2 procenta a obchodování zakončil na 3284,74 bodu. Hlavní index Shanghai Composite se snížil o 7,3 procenta na 3115,89 bodu, napsala agentura Reuters. Burzy v Šanghaji i Šen-čenu tak zavřely na celý den.

Čína hledá stabilitu, postupně odpadávají opatření z poloviny loňského roku

Finanční analytici varují, že čínské trhy zřejmě budou zažívat extrémní nestabilitu několik měsíců, protože hledají stabilní úroveň. Postupně se ruší mimořádná opatření zavedená po loňském červnovém propadu.

Statistická data z Číny jsou hodně nedůvěryhodná. Nevíme, do jaké míry jim můžeme věřit. Nikdo přesně neví, jak na tom čínská ekonomika je.
Michala Moravcová
analytička společnosti Bossa

Nyní například končí půlroční zákaz prodeje akcií pro majitele více než pěti procent akcií firmy. Regulátoři v týdnu oznámili, že se tento prodej omezí jen na soukromé transakce s cílem zabránit dalším výkyvům. Burzovní regulátor po ukončení obchodování oznámil, že velcí akcionáři nebudou moci tři měsíce od 9. ledna prodávat více než jedno procento akcií společnosti.

Americký investor maďarského původu George Soros míní a varuje, že světové finanční trhy stojí kvůli ekonomickým problémům v Číně na začátku nové krize. Na ekonomickém fóru na Srí Lance vyzval investory k velké obezřetnosti.

„Řekl bych, že to odpovídá krizi,“ poznamenal Soros. Čína má podle Sorose potíže s hledáním nového modelu hospodářského růstu a devalvace měny přenáší tamní problémy do zbytku světa. Světové finanční trhy v novém roce prudce oslabují, z části proto, že pokles kurzu čínského jüanu podtrhuje obavy z dalšího vývoje čínské ekonomiky.

Obavy kvůli Číně zvyšují cenu zlata

Zlato po propadu světových akcií zdražuje. Jeho cena se dnes poprvé po devíti týdnech vyhoupla nad 1100 dolarů (zhruba 27 400 korun) za troyskou unci. Na akciových trzích v Asii i v Evropě se projevily obavy ze zpomalování čínské ekonomiky a investoři se rozhodli přesunout peníze do bezpečnějších aktiv.

Zlato
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/Evgeny Bashta

„Zlato se jasně znovu etabluje jako bezpečné útočiště. Pokud budou světové akciové trhy – především čínské – vypadat vratce, zlato bude pravděpodobně přitahovat dobré nabídky ke koupi,“ uvedl podle agentury Reuters analytik společnosti HSBC James Steel.

Podle analytika Davida Wilsona ze společnosti Citigroup bude růst zlata pravděpodobně jen krátkodobý. Zlato by ale prý mohlo růst, pokud bude sílit názor, že Čína zatáhne zbytek světa do hospodářské recese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...