Čínské burzy zavřely po půlhodině, pád akcií dolehl i do Evropy a USA

Obchodování s čínskými akciemi bylo již podruhé v týdnu přerušeno. Index CSI 300 totiž klesl o 7,2 procenta. Kvůli turbulencím na čínských finančních trzích prudce oslabují i akcie v Evropě a Spojených státech. Index německé akciové burzy DAX ztratil přes tři procenta, americký index Dow Jones ztratil více než dvě procenta. Navíc nyní burzy v Šangaji a Šen-čenu oznámily, že Čínská komise pro cenné papíry a burzy přestane od pátku  již mechanismus automatického přerušování obchodů při velkých výkyvech uplatňovat.

Index německé akciové burzy DAX ztratil více než tři procenta a poprvé od října se dostal pod psychologicky důležitou hranici 10 tisíc bodů. Na nejnižší úroveň od října se propadl rovněž panevropský index FTSEurofirst 300.

Ztráty na burzách ve Stockholmu, Oslu a Helsinkách během dopoledne překročily čtyři procenta. „Vypadá to dost ošklivě. Investice na akciových trzích teď omezujeme. Je čas udělat krok zpět a přehodnotit situaci,“ uvedl investiční ředitel společnosti ACIES Asset Management Andreas Clenow.

Americký Dow Jonesův index potom v závěru ztratil 2,32 procenta na 16 514,10 bodu a míří k nejhlubší ztrátě prvního týdne roku za více než století.

Na obchodování s akciemi v Evropě a USA se odráží situace v Číně, kde musely burzy kvůli propadu akcií zavřít. Čínská centrální banka umožnila výraznější oslabení měny, což vyvolává mezi investory obavy, že by čínská ekonomika mohla být ještě slabší, než se předpokládalo.

Burzovní jistič v Číně přerušuje obchodování při výkyvech

Čína v reakci na loňské výrazné výkyvy na domácích trzích zavedla od ledna nový mechanismus nazývaný „jistič“, který našel uplatnění hned první den obchodování a ve čtvrtek dopoledne podruhé.  Stejný den odpoledne však burzy v Šanghaji a Šen-čenu oznámily, že Čínská komise pro cenné papíry a burzy přestane od pátku uplatňovat mechanismus automatického přerušování obchodů při velkých výkyvech

Analytici totiž poukazují na to, že nový systém situaci na čínském trhu, který snadno podléhá masovým panikám, ještě zhoršuje. Jakmile začnou akcie výrazněji klesat, investoři se o to více snaží prodávat, aby to stihli, než nastoupí přerušení obchodů. „Pětiprocentní práh je pro tak kolísavý trh evidentně příliš nízký,“ řekl agentuře Reuters Tom Rafferty z asijské pobočky britské výzkumné skupiny The Economist Intelligence Unit.

Pravidla teď omezují obchodování s akciemi v případě zásadních výchylek. Jakmile se čínský index CSI 300 vychýlí o pět procent oproti závěrečné hodnotě z předešlého obchodního dne, burzy přeruší obchodování na čtvrt hodiny. Výkyv, který dosáhne až sedmi procent, pak způsobí pozastavení obchodů na celý zbytek obchodního dne.

obrázek
Zdroj: ČT24

I podle analytičky společnosti Bossa Michaly Moravcové je to dvousečné opatření. „Na jednu stranu to funguje jako brzda, která má zklidnit trh. Na druhé straně, když investoři předem vědí, že index může propadnout maximálně o sedm procent, tak je možné, že hned ráno, když se otevře burza, všichni ve spěchu prodávají a jsou nervózní a výkon burzy může být mnohem horší, než kdyby tam toto omezení nebylo,“ potvrdila Moravcová.

Index CSI300 s největšími firmami registrovanými na burzách v Šanghaji a Šen-čenu ve čtvrtek každopádně klesl o 7,2 procenta a obchodování zakončil na 3284,74 bodu. Hlavní index Shanghai Composite se snížil o 7,3 procenta na 3115,89 bodu, napsala agentura Reuters. Burzy v Šanghaji i Šen-čenu tak zavřely na celý den.

Čína hledá stabilitu, postupně odpadávají opatření z poloviny loňského roku

Finanční analytici varují, že čínské trhy zřejmě budou zažívat extrémní nestabilitu několik měsíců, protože hledají stabilní úroveň. Postupně se ruší mimořádná opatření zavedená po loňském červnovém propadu.

Statistická data z Číny jsou hodně nedůvěryhodná. Nevíme, do jaké míry jim můžeme věřit. Nikdo přesně neví, jak na tom čínská ekonomika je.
Michala Moravcová
analytička společnosti Bossa

Nyní například končí půlroční zákaz prodeje akcií pro majitele více než pěti procent akcií firmy. Regulátoři v týdnu oznámili, že se tento prodej omezí jen na soukromé transakce s cílem zabránit dalším výkyvům. Burzovní regulátor po ukončení obchodování oznámil, že velcí akcionáři nebudou moci tři měsíce od 9. ledna prodávat více než jedno procento akcií společnosti.

Americký investor maďarského původu George Soros míní a varuje, že světové finanční trhy stojí kvůli ekonomickým problémům v Číně na začátku nové krize. Na ekonomickém fóru na Srí Lance vyzval investory k velké obezřetnosti.

„Řekl bych, že to odpovídá krizi,“ poznamenal Soros. Čína má podle Sorose potíže s hledáním nového modelu hospodářského růstu a devalvace měny přenáší tamní problémy do zbytku světa. Světové finanční trhy v novém roce prudce oslabují, z části proto, že pokles kurzu čínského jüanu podtrhuje obavy z dalšího vývoje čínské ekonomiky.

Obavy kvůli Číně zvyšují cenu zlata

Zlato po propadu světových akcií zdražuje. Jeho cena se dnes poprvé po devíti týdnech vyhoupla nad 1100 dolarů (zhruba 27 400 korun) za troyskou unci. Na akciových trzích v Asii i v Evropě se projevily obavy ze zpomalování čínské ekonomiky a investoři se rozhodli přesunout peníze do bezpečnějších aktiv.

Zlato
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/Evgeny Bashta

„Zlato se jasně znovu etabluje jako bezpečné útočiště. Pokud budou světové akciové trhy – především čínské – vypadat vratce, zlato bude pravděpodobně přitahovat dobré nabídky ke koupi,“ uvedl podle agentury Reuters analytik společnosti HSBC James Steel.

Podle analytika Davida Wilsona ze společnosti Citigroup bude růst zlata pravděpodobně jen krátkodobý. Zlato by ale prý mohlo růst, pokud bude sílit názor, že Čína zatáhne zbytek světa do hospodářské recese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...