Producenti vepřového masa dostanou letos od státu na ozdravení chovů 720 milionů korun. Dalších 143 milionů půjde na zajištění dobrých životních podmínek prasat. Odvětví má však podle ministerstva zemědělství velké problémy, zejména kvůli nízkým výkupním cenám. Ty podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy jsou už pod výrobní cenou.
Černé pruhy odlišují přeštické prase od milionu a půl dalších vepřů chovaných v Česku. Jenže zatímco ostatní takzvaně „obyčejná“ prasata domácí se potýkají s ekonomickými problémy, to černostrakaté zažívá na tuzemských talířích renesanci. Zájem o maso přeštických prasat totiž stoupá. Například na farmě Pavla Peška z Dvoru Seletice od roku 2013 téměř trojnásobně. A to i přesto, že jejich maso je o čtvrtinu dražší, než u klasických vepřů. „Krkovička z těch prasat je nejlepší, pěkně prorostlá a řízek z přeštických prasat je tak prorostlý, že se nemusí ani marinovat,“ popisuje rozdíl Peška.
Klasická růžová selata tak mohou svým flekatým kolegům jen závidět. Výrobní ceny klasického vepřového jsou nejníž za poslední čtyři roky. Kilo se vyrábí za 37 korun a 60 haléřů - a prodejní cena je často ještě nižší. "Došlo k poklesu prodejní ceny vepřového masa, která se propadla i pod třicet korun, to znamená pod hranici výrobních nákladů,“ konstatuje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vepřové se vyrábí tak levně, že se některým zemědělcům přestává podnikání vyplácet. I proto pro ně ministerstvo připravilo rekordní podporu. Ještě před pěti lety šlo jen na ozdravení chovu prasat bezmála 89 milionů korun. Letos je k dispozici 720 milionů na dotacích. Podle šéfa resortu jde ale o výjimku.
- "Já nechci dlouhodobě dotovat z národních a evropských prostředků ztrátu. Já chci investovat, aby zemědělci byli konkurenceschopní," vysvětluje ministr zemědelství Marian Jurečka.
Podle majitele farmy Peška by zrušení dotací znamenalo především to, že některé potraviny sice zdraží, ale podmínky by se srovnaly.
Většina českých zemědělců si ale stěžuje, že chov prasat v České republice uvadá a nedokáže uspokojit ani domácí trh. Jenže v tuzemských vepřínech se usadil cestovatelský paradox. Prasata za více než 56 milionů korun, která chybějí na českých pultech, se letos vyvezla do Německa. Tím ale putování nekončí. Němečtí vepři za 100 milionů se totiž zase přivezli do Česka.
Každý Čech sní ročně asi 40 kilo vepřového. Jeho cena by se dál propadat už neměla - to je sice příjemné pro zemědělce, ale méně už pro zákazníky. Bez nastavení vyvážené cenové hladiny je ale chov tuzemských prasat neudržitelný. A celková čísla nezachrání ani oblíbení pruhovaní vepři.
Jak je na tom vepřové
Zpracovatelé v Česku v současné době vykupují od zemědělců vepřové maso v průměru o 2,32 Kč na kilogram levněji, než kolik činí jejich výrobní cena. Ztráta chovatelů se tak pohybuje od 76 haléřů až ke 4,43 Kč za kilogram, upřesnil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha s tím, že cenový rozdíl je dán efektivitou daného podniku.
Po ministru zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) proto zemědělci chtějí ochranu před dumpingovými cenami a nadsazenými zahraničními dotacemi importovaného masa. Ministerstvo by podle nich mělo připravit analýzu zahraničních dotací, které nejsou notifikované u Evropské komise. „Nejsme schopni kvantifikovat, jak velké národní dotace jsou. Když se zeptáte zahraničních zemědělců, řeknou, že žádné nedostávají, ale za pět minut se dozvíte, že je mají. Ale nechtějí říct jaké,“ uvedl Pýcha, podle kterého jsou současné ceny na českém trhu dlouhodobě neudržitelné. Loňské české dotace podle něho činily přibližně 2,5 Kč/kg vyprodukovaného masa.
