ČEZu se podařilo navýšit zisk, i díky konci v Albánii

Praha - Energetický gigant ČEZ si v prvním pololetí připsal čistý zisk 28,6 miliardy korun, tedy o 5,3 procenta více než loni. Pomohlo mu hlavně ukončení aktivit v Albánii a obchodování s emisními povolenkami. Naopak negativně se do výsledků podle mluvčí ČEZu Barbory Půlpánové promítla klesající cena elektřiny na trzích. Ta by se mohla v příštím roce snížit i domácnostem, jak ČT potvrdil hlavní analytik Patria Direct Tomáš Sýkora. Zisk ČEZu by přitom byl vyšší, kdyby do něj firma promítla i prodej Chvaletic. Čekala však ještě na vyjádření Bruselu.

Celoroční výhled hospodaření ČEZ se proti prvnímu čtvrtletí nemění a nadále očekává čistý zisk 37,5 miliardy korun. Tržby ČEZ v prvním pololetí dosáhly 113,1 miliardy korun a zůstaly na úrovni loňského roku. Provozní zisk společnosti před odpisy (EBITDA) činil 49,2 miliardy korun, což je o 1,9 procenta více než ve stejném období loňského roku.

„Výsledky hodnotíme neutrálně, byly v souladu s odhady a firma potvrdila celoroční cíle,“ uvedl k výsledkům ČEZu analytik České spořitelny Petr Bártek.

Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ 

„Jsem rád, že se nám i v tomto pololetí dařilo čelit nepříznivým trendům v evropské energetice a že ČEZ má stále relativně nízkou míru zadluženosti. Nám se zatím daří vypořádávat se s nastalou situací hledáním vnitrofiremních úspor, přestože tlak na nás je veliký a situaci nepomáhají ani měnící se regulatorní podmínky v jihovýchodní Evropě.“

Bulharské neúspěchy

ČEZu se v březnu dotklo sedmiprocentní snížení ceny energií pro odběratele v Bulharsku, které šlo pouze na úkor distribučních společností. ČEZ však zajišťuje distribuci zhruba na třetině bulharského území. A další snížení cen přišlo na začátku srpna. V Rumunsku, kde ČEZ vlastní rozsáhlý větrný park, regulační úřady rozhodly o snížení výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Větrný park Fontanele - Cogealac
Zdroj: ČT24/ČEZ

Během prvního čtvrtletí ČEZ ukončil své působení v Albánii, a ztratil tak kontrolu nad svou dceřinou společností CEZ Shpërndarje. Zmařenou investici přitom nenechá ČEZ jen tak a proti Albánii už zahájil mezinárodní arbitráž. Naopak z účetního hlediska se ukončení ztrátových aktivit v této zemi projevilo ve výsledcích ČEZ kladně, účetní zisk se vyšplhal na 1,8 miliardy korun. 

KOMPLETNÍ VÝSLEDKY ČEZU NAJDETE ZDE.

Ceny elektřiny na burzách padají 

Hospodaření ČEZu ale nesvědčí klesající cena elektřiny na evropských burzách. Dalším negativním faktorem je nižší příděl emisních povolenek pro výrobu elektřiny. 

Bude mít snížení cen na burzách vliv i na domácnosti?

Tomáš Sýkora, hlavní analytik Patria Direct: "Měl by to být určitě pozitivní efekt pro domácnosti, pro koncového zákazníka. Ze stávajícího vývoje se dá usuzovat, že cena silové elektřiny, která tvoří zhruba 40 procent konečného účtu, by do roku 2014 měla poklesnout zhruba o 15 procent. Když k tomu připočteme efekt, který nedávno oznámil Energetický regulační úřad, tedy snížení poplatků za distribuci, a také to, že Rusnokova vláda chce zastropovat poplatek za obnovitelné zdroje, výsledkem by mohl být až 10procentní pokles cen elektřiny pro domácnosti."

Do pololetních výsledků se však zatím nejprojevil prodej elektrárny Chvaletice společnosti Severní energetická (dřívější název Litvínovská uhelná), se kterou ČEZ podepsal dohodu už v březnu a hodnota kontraktu dosáhla 4,12 miliardy korun. Nejdříve si totiž počkal na vyjádření českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a následně Evropské komise. Podle vyjádření Barbory Půlpánové pro portál ČT24 dojde k převodu elektrárny do rukou nového majitele až 2. září.

ČEZ rozhodne o Temelínu v roce 2014 nebo 2015

ČEZ pak o velmi diskutované dostavbě jaderné elektrárny Temelín rozhodne nejdříve koncem roku 2014 nebo až v roce 2015, potvrdil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Původní harmonogram přitom počítal s rozhodnutím o vítězi tendru na dostavbu elektrárny letos na podzim. Přesný termín rozhodnutí je nyní podle Beneše obtížné odhadnout, protože záleží na schválení státní energetické koncepce. Podle Beneše je také nutné ještě před rozhodnutím zajistit návratnost investice. 

HLAVNÍ FAKTA

  • ČEZ je největší tuzemská energetická firma
  • V loňském roce hospodařila s čistým ziskem 40,2 miliardy korun, letos očekává jeho snížení na 37,5 miliardy korun. 
  • Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který ve společnosti drží zhruba 70 procent akcií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
před 6 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
před 29 mminutami

Potřebujeme naučit mladé lidi jezdit veřejnou dopravou, míní Bednárik

Potřebujeme mladé lidi naučit jezdit veřejnou dopravou, řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v souvislosti s avizovanými slevami na jízdné od nového roku. Podle něj nejde o rozhazování peněz. Lidé bez těchto opatření budou jezdit častěji autem a spotřebovávat více paliva, míní. Vyjádřil se i k rozestavěným dálnicím. Prioritou je dle ministra dostavět dálnici D35. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 7 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 18 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
včera v 14:00

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026
Načítání...