ČEZ vyhlásil tendr na dostavbu Temelína

Praha - Elektrárenská společnost ČEZ dnes oficiálně začala hledat stavitele nových bloků jaderné elektrárny Temelín. Jedná se o další krok v administrativní přípravě k rozšíření mladší ze dvou českých jaderných elektráren. Její dva nové bloky by podle ČEZ mohly v Temelíně vyrůst do 15 let. Hodnota zakázky není veřejně známá, odhaduje se ale na 250 miliard korun. Kromě dostavby Temelína má navíc kandidát předložit i jednostranné návrhy na výstavbu tří dalších jaderných bloků jinde v Evropě. Spuštěný tendr tak patří k vůbec největším v historii České republiky.

České firmy sice v době krize spotřebovávají stále méně energie a Česká republika energii vyváží, ale experti o nutnosti nových bloků nepochybují. „Po roce 2015 začnou postupně dosluhovat uhelné elektrárny v ČR a nový zdroj v Temelíně by měl nahradit jejich výkon,“ vysvětluje analytik UniCredit Global Daniel Karpíšek.

Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ:

„Jaderná energetika má nevýhodu vysoké počáteční investice, ale splácí to dlouhodobým levným provozem.“

Jelikož výstavbu nových jaderných bloků komplikuje nejvíc složitá administrativa, je nutné se připravovat na energetickou situaci v dlouhém období. Samotná příprava tak zabere sedm až osm let a termín spuštění elektrárny posune až do dvacátých let. „Jde zřejmě o nejnáročnější administrativní proces v rámci Evropské unie, například ve Francii trvala administrativní část schvalování JE Flamanville pouze dva a půl roku,“ poznamenal mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.


ČEZ odstartoval tendr na rozšíření Temelína, přestože dostavbu jaderné elektrárny ještě neschválila vláda. O posouzení vlivu na životní prostředí požádala firma před rokem. ČEZ už se nicméně dohodl s Jihočeským krajem. Ten nebude dostavbě elektrárny bránit výměnou za štědré dotace.

ČEZ loni narazil na ministerstvu životního prostředí, které se pod vedením Martina Bursíka stavělo proti jaderné energetice. Tradičně proti jsou některá ekologická hnutí, například Jihočeské matky. Těm vadí riziko závažných havárií a problém nakládání s vyhořelým jaderným palivem. „Nové reaktory jsou daleko efektivnější, využívají tu surovinu, uran, daleko více. Jsou i z hlediska životního prostředí lepší než stávající elektrárny,“ snaží se odpůrce uklidnit Kříž.

Daniel Karpíšek, analytik UniCredit Global:

„Po volbách by další schvalovací proces neměl být problém.“


Výkon a konkrétní typ nových bloků budou podle ČEZ výsledkem právě zahájené veřejné zakázky. Půjde o lehkovodní tlakovodní reaktory nové generace. Jejich výhodou jsou nižší náklady na výstavbu, kratší doba stavby, delší životnost, méně radioaktivního odpadu a celkově vyšší efektivnost provozu.

Dvouleté rozhodování 

K záměru dostavit Temelín dospělo podle Kříže vedení společnosti ČEZ po dvouleté analýze, která zvažovala „všechny varianty včetně dovozu černého uhlí po nejoptimističtější varianty rozvoje obnovitelných zdrojů“. „Dostavba elektrárny Temelín přispěje do budoucna ke snížení růstu závislosti na dovozech energií ze zahraničí a pomůže udržet energetickou bezpečnost státu a splnit závazky a cíle ochrany klimatu,“ píše se v tiskové zprávě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...