Praha – Rozpočet o desítkách milionů dolarů, masivní reklamní kampaně a obří výstavy, to je komerční vrchol showbyznysu zvaného videohry. Mezi vývojáři videoher má zástupce i Česká republika. Výhodou jsou samozřejmě nižší náklady, kvůli kterým sem západní firmy přesouvají část vývoje vlastních titulů. Najdou se ale i tuzemská studia, která nečekají na impuls zvenčí a nebojí se jít s vlastní kůží na trh.
Čeští herní vývojáři zažívají podle viceprezidenta Asociace herního průmyslu ČR Martina Bacha renesanci. Důkazem toho je například fakt, že nyní se v Česku vyvíjejí hry pro velké komerční trhy. Zajímavostí ale je, že na největší české herní trháky minulosti dnes navazuje hra, jež nepotřebuje náročnou 3D grafiku ani výpravné filmové scény.
Zmiňovanou hrou je Machinárium z dílny studia Amanita. Machinarium je náš zdaleka nejúspěšnější a největší projekt, který se hlavně prodával jako digitální download, konstatuje herní designér a producent studia Amanita Jakub Dvorský. V aktuálním titulu Amanita studia, vizuálně nezaměnitelné Botanicule animátora Jaroslava Plachého, šli autoři v prodejní politice ještě o krok dál – digitální verze je už samozřejmostí, fandům ale nejdřív nabídli, ať si cenu určí sami. Teprve po dvou týdnech ji zafixovali. Na dvě stě korunách za stažení. Podle prvních ohlasů to vypadá, že i Botanicula má výborně našlápnuto stát se hitem.
Je to právě přímý prodej digitálními kanály, co nezávislým studiím jako Amanita hodně pootevřelo dveře k úspěchu. Autoři takto z každé kopie utrží třeba i 80 nebo 90 procent, na rozdíl od krabicové verze, kde je poměr zcela opačný. Amanita vše zvládá bez masivní propagace a reklamních kampaní – jen ukázky, odkazy, šeptanda a rozdávání kopií novinářům. Tedy přímý protiklad toho, na co spoléhají obvyklé herní trháky.
Jakub Dvorský, herní designér a producent studia Amanita
„S financováním vlastních projektů nemáme sebemenší problémy, což je skvělé, protože tím pádem jsme naprosto nezávislí a nemáme ani důvod, abychom sháněli nějaké granty nebo investice zvenčí, které by nás nějak limitovaly nebo tlačily ke komerční úspěšnosti.“
Od her k opravdovým simulátorům
Jedním z nejpopulárnějších žánrů zůstávají válečné konflikty všeho druhu. Hry tak díky vývoji vypadají dnes už velice reálně. Důvodem je mimo jiné i práce v takzvaných motion capturing studiích, kde se lidské pohyby převádí do počítače. Logickým vyústěním pak bylo vytvoření opravdového simulátoru pro výcvik vojenských jednotek. Na tomto poli se prosadila firma Bohemia Interactive, jejíž sesterská společnost tak místo hráčů oslovuje vysoké armádní důstojníky, majory či generály.
Pro dosažení maximální věrnosti už ale obyčejná klávesnice a myš nestačí – nastupují speciální helmy nebo vesty, které dokážou simulovat zásah. Ve virtuálním prostředí se tak nehraje na blyštivé grafické zpracování, jde o trénink, který může ve výsledku zachraňovat životy.
Velké peníze se točí i v hrách pro tablety, mobilní telefony či Facebook
Bojištěm bez krve, zato s řadou obětí je i nejnovější oblast herního byznysu pro tablety, mobilní telefony nebo Facebook. Mladé, dynamické odvětví, ve kterém velcí hráči v současnosti skupují ty slabší, kteří nevydrželi konkurenční boj. I tady se české společnosti perou o své místo na slunci.
Pražské společnosti Geeva, jejíž kulečník má na Facebooku dva miliony uživatelů denně, pak jdou v patách další – ostravští CraneBalls nebo Madfinger Games z Brna. Podobná studia vědí, že o distribuci se postará Apple store, Android Market nebo Facebook a jim se tak stačí v uvozovkách orientovat na obsah.
Nejmladší herní odvětví přitom není žádnou popelkou, co se peněz týče. Facebook nabízí půl miliardy denních uživatelů, tedy trh větší než Evropská unie. Operační systémy od Apple nebo Google nezůstávají moc pozadu. V nejnovějších arénách multimiliardového herního byznysu zatím dominují firmy jako Zynga nebo Roviom, ale právě příklad malé finské firmy, která prorazila s Angry Birds, ukazuje, že k úspěchu nevede cesta jen přes obrovské investice, ale hlavně dobré nápady.
