Oděvním firmám se loni dařilo. Tržby jim skoro o desetinu zvedla hlavně vyšší poptávka z Evropy, především z Německa, Rakouska nebo Francie. Uspěli ale i malí návrháři a výrobci, kterých celkově přibývá.
Denně ve firmě Timo švadleny ušijí v průměru dva tisíce dvě stě kusů spodního prádla. Před sedmi lety tady prožili krizi, stejně jako jiné firmy. Tyto doby už jsou ale pryč. Loni navýšili obrat - oproti roku 2014 - o deset milionů korun. „Mohli jsme začít s řadou investic, začali jsme vyměňovat software v celé firmě, nakoupili jsme řadu nových strojů,“ konstatuje jednatelka společnosti Terezie Trusinová.
Investují i do vývoje. Vlastní například stroj, který nemá v Česku nikdo jiný. „S pomocí tlaku vzduchu a teploty se nám daří jakýkoliv elastický materiál tvarovat do velikosti koše, který pak dáváme na hotový molitanový koš, a tím se nám daří vyrábět podprsenky, které jsou bezešvé,“ vysvětlila jednatelka firmy.
Zhruba čtvrtinu výrobků tato firma exportuje. Zbytek jde na český trh. A i proto, že se jí daří, chce letos v tuzemsku otevřít tři nové obchody.
Dobrý odbyt mají i mladí návrháři
Kromě velkých oděvních výrobců jsou na tom dobře i ti menší, kteří si oblečení sami navrhují a šijí. Jednou z nich je i Mila Vozňáková. Má malou dílnu ve sklepě v jednom z ostravských domů. „Cesta je sice trnitá, řekla bych, že pořád je těžší se prosadit, protože konkurence je velká, nicméně lidi si pořád více a více hledají cestu k mladým tvůrcům,“ říká návrhářka Muxu Mila Vozňáková. Takových tvůrců, jako je ostravská návrhářka, jen loni v Česku přibylo víc než deset tisíc.
Tuzemský oděvní průmysl utržil za loňský rok přes 52 miliard. Může za to hlavně zvýšená poptávka z Evropy. Víc ale nakupují i Češi. „Asijské dovozové zboží je cenově přijatelnější, a tím konkurenceschopnější, nicméně jak mohutní střední třída u nás, zájem o speciality i módní doplňky, je vyšší, a určitě je to na tom trhu poznat,“ vysvětluje výkonný ředitel Asociace oděvního, textilního a kožedělného průmyslu Jiří Česal.
Litoměřická firma na spodní prádlo nyní čeká, že letos bude podobně úspěšný rok, jako byl ten minulý, a tržby by měly růst dál. A stejně tak by se mělo dařit i těm ostatním.
Dařilo se i textilkám
Příznivé časy potvrdil například i generální ředitel textilky Juta Jiří Hlavatý. Zdůraznil ale nutnost myslet na zadní kolečka. Zatímco rok 2014 byl pro jeho firmu jednoznačně úspěšný, rok 2015 byl mnohem složitější. Zmínil ztráty stovek milionů korun v Rusku, nejen kvůli prudké devalvaci rublu, ale hlavně kvůli dovozním clům. Nakonec byl i loňský rok pro textilku úspěšný, díky šíři jejího vývozního záběru.
„Stále více se ale opíráme o země EU, protože nám to přináš samé výhody. Nejsou dovozní cla, transportní náklady jsou příjemné a máme blízko k zákazníkům,“ řekl Hlavatý.
