Českým obcím loni rekordně klesly příjmy, skončily ale v plusu

Praha - Českým obcím loni rekordně klesly celkové příjmy, a to o 10,4 miliardy korun, tedy o 4,8 procenta. Propad příjmů musely kompenzovat poklesem výdajů o 5,8 procenta a jako celek tak vykázaly přebytek 0,8 miliardy korun. Nejlepších výsledků dosáhly nejmenší obce. Analýzu provedla společnost Czech Credit Bureau (CCB). Mezi obcemi není započítána Praha.

Za nižší příjmy může podle CCB zejména snížení dotací o 6,7 miliardy korun, které bylo způsobeno mimo jiné několikamiliardovým snížením transferů z Regionálních rad regionů soudržnosti, právních subjektů zřízených pro čerpání financí z fondů EU. Kapitálové příjmy obcí se snížily o 4,2 miliardy korun. „Znamená to, že se obce v tomto roce nesnažily vyrovnat nižší objem dotací prodejem svého majetku. Výjimkou byly nejmenší obce,“ uvedla vedoucí analytického oddělení CCB Věra Kameníčková. 

Jan Cikler, projektový manažer, CCB

„Obce méně investovaly, měly menší kapitálové výdaje. Ale překvapivě se dá říct, že částečně poklesly i běžné výdaje na údržbu na provoz obce.“

Loňský přebytek rozpočtu svědčí o odpovědném přístupu obcí. Kladné saldo se objevilo po dvou letech schodků. Vykázaly jej všechny kategorie obcí s výjimkou těch největších nad 5 000 obyvatel, kterých jsou čtyři procenta. Na poměrně vysoký propad příjmů reagovaly obce značným omezením výdajů, a to nejenom kapitálových (o 10,3 miliardy korun), jak bývá v dané situaci obvyklé, ale i těch běžných.

Od roku 2007 se poprvé snížil dluh obcí, a to o 0,5 miliardy korun. Nejrychleji se dluh snížil u nejmenších obcí. U této kategorie obcí se ale také nejrychleji snížily příjmy. V osmi krajích se dluh meziročně zvýšil a v pěti krajích se snížil. Nejrychleji se dluh zvýšil v Ústeckém kraji (o 16 procent) a pak v Jihočeském kraji (o 7 procent). Naopak pokles obecního dluhu byl nejrychlejší v Jihomoravském kraji (o 16 procent) a v Karlovarském kraji (o 6 procent). Nejvíce i nadále dluží obce v Libereckém a Jihomoravském kraji, naopak nejlépe hospodaří na Vysočině. 

Rating obcí zůstává na stejné úrovni

CCB používá na hodnocení obcí vlastní rating. Průměrný rating obcí bez Prahy zůstal loni po dvou letech zhoršování meziročně na stejné úrovni. Snížil se počet obcí s nejlepším i s nejhorším stupněm ratingu. Už třetím rokem po sobě platí, že počet obcí s nejvyšším ratingovým stupněm byl nižší než počet obcí s nejhorším ratingovým stupněm. V roce 2011 získalo nejlepší hodnocení 278 obcí a nejhorší 298 obcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...