Brusel/Praha - Ze závěrů nočního summitu eurozóny vyplynulo, že řecké problémy dopadnou z velké části hlavně na banky. Podle informací České televize to ale zatím vypadá, že českých bank se dohodnuté kroky příliš nedotknou. Také český ministr financí Miroslav Kalousek vylučuje jakékoliv riziko v českém bankovním sektoru. Lídři států společné evropské měny se dohodli na odpisu 50 procent řeckých pohledávek a zvýšení kapitálové přiměřenosti o devět procent.
Miroslav Kalousek, ministr financí
„Já naprosto vylučuji jakékoliv riziko v českém bankovním sektoru. Byť se jedná o dcery zahraničních matek, tak co se týče povinných zásob likvidity, tak riziko, že by si dcera s matkou vyměňovaly špatná aktiva za dobrá, nehrozí vzhledem k tomu, že jsou i dceřiné společnosti zahraničních matek pod kuratelou národního regulátora - České národní banky.“
Kalousek dodal, že pokud dojde k finanční krizi v Evropě kvůli současné situaci, která není vyřešená, dojde i k zásadní krizi poptávky, tedy krizi hospodářské. „Ono už teď je to výrazně cítit,“ doplnil ministr.
Kalousek: Český bankovní sektor se do problémů nedostane
Podle Kalouska českému bankovnímu sektoru žádné problémy nehrozí, ale jako exportní ekonomika pocítíme „kdykoliv jakékoliv oslabení poptávky, což už teď cítíme“. Kdyby mělo dojít ke skutečně systémové krizi, neřkuli kolapsu v Evropě, tak se velmi záhy promítne do krize hospodářské, která nás zasáhne velmi silně, zdůraznil.
České banky jsou dlouhodobě poměrně stabilní a mohly by z opatření unie vyjít jako vítězové. „Devítiprocentní limit stanovený na úrovni EU je daleko pod tím, co dosahují české banky, takže žádná z velkých bank nebude muset přistoupit k navýšení kapitálu nebo k omezení úvěrování,“ myslí si analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Podle České národní banky rekapitalizace evropských bank a další opatření na stabilizaci eurozóny neohrozí stabilitu tuzemských bank. Ty mají totiž dostatečný kapitál a ČNB navíc hlídá a reguluje případnou angažovanost bank vůči jejich evropským mateřským bankám. „Výsledky našich posledních zátěžových testů ukazují, že české banky jsou schopny ustát až velmi dramatický vývoj. Dokonce ani úplný odpis pohledávek za zeměmi eurozóny, včetně Řecka, by neměl tuzemské banky ohrozit,“ uvedl mluvčí ČNB Marek Petruš.
Petr Kužel, prezident Hospodářské komory
„Bojíme se toho, že bude přitvrzen podnikatelům přístup k penězům, protože banky budou muset vystrojit své (mateřské) banky dalšími penězi, takže zaprvé se to dotkne všech podnikatelů, ale také běžných občanů, takže pravděpodobně dojde ke zvýšení poplatků.“
Pro banky v Česku i Evropě by bylo výhodnější, pokud by jejich účast na odpisech byla nedobrovolná, protože jsou pro takový případ pojištěné. Na účasti se ale dobrovolně dohodly. „Výsledky summitu budou mít jen velmi omezený dopad na český bankovní sektor. Banky, které drží řecké státní dluhopisy, budou muset přistoupit k dalšímu odpisu jejich hodnoty. Podle mých hrubých odhadů by se mohlo jednat o částku přibližně čtyři miliardy korun za celý bankovní sektor,“ dodal Hatlapatka.
Dopadne rekapitalizace zahraničních bank na jejich české odnože?
Další důležitou věcí je to, že české finanční domy vlastní zahraniční banky. Tyto instituce mohou být na řeckých dluzích závislé mnohem víc. Otázkou tedy je, jak se jejich situace odrazí do výsledků jejich dceřiných společností v Česku.
Například francouzská banka Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku, bude kvůli rekapitalizaci potřebovat 3,3 miliardy eur (83 miliard korun). Société Générale ale předpokládá, že peníze získá z vlastních zdrojů bez navýšení akciového kapitálu. Belgická finanční skupina KBC, která je majitelem ČSOB, uvedla, že její bankovní divize KBC Bank již nové požadavky na kapitál splňuje.
Podle agentury Reuters, která se odvolává na finanční zdroj, budou čtyři německé banky potřebovat posílit svůj kapitál, aby se byly schopné vyrovnat s případnými ztrátami z restrukturalizace řeckého dluhu. Patří mezi ně NordLB, LBBW, Commerzbank a Deutsche Bank.
