Pouze 53 procent českých zaměstnanců si najde každý den ve stejnou dobu čas na oběd. Když v poledne na jídlo vyrazí, jdou nejčastěji do kantýny nebo do restaurace, a to dokonce nejčastěji z celé Evropy. Češi si také začínají více hlídat, co si k jídlu dávají. Vyplývá to z průzkumu společnosti Edenred, který je součástí programu FOOD. Ten organizuje Evropská unie, která chce podle odpovědí lidí případně upravovat priority a doporučení pro stravování zaměstnanců.
Průzkum, do kterého se zapojilo na sedm stovek restaurací, zmapoval zhruba 8 500 zaměstnanců – strávníků. Z jeho výsledků vyplynulo, že Češi nemají příliš zafixovaný pravidelný oběd – pouze 53 procent z nich si udělá každý den čas na polední jídlo, jinde v Evropě je to ale až 94 procent.
V čem Česko naopak drží primát, jsou obědy v jídelnách a restauracích – chodí do nich 65 procent všech obědvajících. Například ve Francii, kde průzkum také probíhá, jich je pouze 18 procent. „My si to vysvětlujeme hlavně dobře fungující sítí takzvaných stravenek, ale také i tím, že ze strany nabídky restaurací přišla polední menu, která jsou takovým specifickým fenoménem České republiky,“ říká Pavel Kusý, ředitel marketingu a strategie společnosti Edenred.
Polední menu podle Kusého spojují hned několik výhod – jídlo je připravené a hotové za poměrně krátkou dobu, takže se lidé stíhají vrátit do práce. Vedle toho je také časté, že jsou meníčka vypsaná vždy na celý týden, tím pádem má člověk přehled i o tom, co bude během příštích dní jíst. A v neposlední řadě je důležitá samozřejmě i cena.
V již zmiňované Francii lidé sice mnohem méně obědvají v jídelnách nebo restauracích, ale na druhou stranu zase kladou větší důraz na to, aby jedli. To znamená, že častěji jedí přímo na pracovišti, v odpočinkové místnosti nebo na cestě. Podle Kusého je u Francouzů mnohem více zakořeněný důraz na to, aby si jídlo skutečně dali.
Češi se začínají zajímat o to, co jedí
Podle dat v roce 2009, kdy tento průzkum začínal, řešilo nutriční hodnoty oběda pouze 30 procent Čechů. Poslední výsledky ale ukázaly, že se to za těch několik let zlepšilo – dnes už se o složení oběda stará 40 procent lidí. „Už nás tolik nezajímá najíst se za co nejnižší cenu co největší objem, ale zvažujeme i to, co si dáme, co si vybereme a jakou to má nutriční hodnotu, co nám to přidá,“ popisuje Kusý.
V rámci projektu FOOD vznikla kritéria, podle nichž lze hodnotit vyváženost konkrétního jídla v konkrétní restauraci. Zákazník má možnost ji v několika kategoriích v podstatě oznámkovat. Lidé si tak budou moci vyměňovat informace o tom, zda například v určitém podniku nabízejí k obědu i saláty nebo jestli je možné objednat si poloviční porci.
