Praha - Český Hollywood na barrandovském kopci, i takové označení mají barrandovské ateliéry, které letos slaví 81. narozeniny. Přestože přirovnání k americkým filmovým studiím je nadsázka, patří barrandovské ateliéry k jednomu z nejrozsáhlejších komplexů v Evropě. Natočilo se zde přes 2 500 českých i zahraničních filmů.
Byl to geniální podnikatelský záměr
„Za vznikem stojí geniální podnikatelský záměr bratrů Miloše a Václava Havla. První, co udělali na ploše, kde dneska stojí ateliéry, byla obrovská slavnost, kde účastníky vyzvali, aby jim projekt pomohli financovat. Bylo to na začátku 30. let, a to byl obrovský impulz pro rozvoj zlatého věku českého filmu,“ vypráví Radomír Dočekal, bývalý ředitel Barrandov studios (1995-2005).
Stavět se začalo 23. listopadu 1931 a poprvé si filmaři vyzkoušeli nové interiéry už o dva roky později. První snímek, natočený na Barrandově, byla Vražda v Ostrovní ulici. „Druhý důvod, proč založili Barrandov, byla podpora filmu, která za první republiky fungovala. Rozpočet filmu se tenkrát pohyboval kolem milionu korun, menší kolem 800 tisíc. 140 tisíc dostaly filmy od státu automaticky, když prokázali hodnotu filmu, dostali i 250 tisíc,“ řekl Dočekal.
„Méně nároční filmaři hledali zdroj financování, kde se dalo. Obecně se to zjednodušuje tak, že když si chtěla dcera nějakého uzenáře zahrát vedlejší roli ve filmu, tak tatínek prostě podpořil nějakou produkci a dcera si tam zahrála,“ popisuje Eva Urbanová, filmová historička z Národního filmového archivu.
Za okupace zde Němci natočili 80 filmů
Za okupace se Barrandovské ateliéry staly vítanou válečnou kořistí Němců, kteří je využili k vytváření propagandistických filmů. Těch za války vzniklo celkem osmdesát. Ani v poválečném období však neměly Barrandovské ateliéry na růžích ustláno. „V roce 1945 byla kinematografie znárodněna ve všech složkách. Přineslo to určitým způsobem velkou podporu filmu. Sice tu byl ideologický diktát, ale když se filmaři podařilo těmito postupnými kroky prodrat, měl peníze jisté,“ řekla Urbanová.
Trochu naděje nejen pro film znamenala léta šedesátá. Podobně jako ve Francii i v Barrandovských ateliérech se k tvorbě dostala mladá generace, například režiséři Forman, Menzel nebo Chytilová.
Dočekal: Kdyby neproběhla privatizace, nebyl by ani český filmový průmysl
Divokou etapu si barrandovské ateliéry prožily po revoluci, když ležela na stole jejich privatizace. Lidé, kteří tehdy ve studiích působili, se značně liší ve výkladu událostí, proto nechme mluvit strohá fakta. Řízení Barrandova se ujal v roce 1990 Václav Marhoul. O rok později vznikla firma Cinepont a. s., pozdější akciová společnost AB Barrandov, která získala při privatizaci většinový podíl v ateliérech. Rozpory mezi akcionáři vyvrcholily v dubnu 1994 odvoláním Marhoula z funkce ředitele. On sám se ještě jednou do křesla generálního ředitele vrátil, následně ale prodal akcie ateliérů a od roku 1996 vlastní barrandovské ateliéry třinecká Moravia Steel.
„Kdyby ta privatizace nebyla, nebyl by dneska Barrandov a nebyl by filmový průmysl v Česku vůbec, protože by se to úplně rozpadlo. Na Slovensku bylo v podobné situaci filmové studio Koliba, které se dodnes potácí,“ řekl Dočekal.
V polovině devadesátých let měla Barrandovská studia 600 interních zaměstnanců a jejich obrat se pohyboval okolo 300 milionů korun. Pro srovnání - v roce 2005 měla studia 300 zaměstnanců a obrat okolo 800 milionů korun.
Největší konkurencí nejsou jiná studia, ale vlády ostatních zemí
V rámci České republiky jsou pro Barrandov konkurencí ateliéry Prague Studios v Letňanech. V zahraničí soupeří o filmaře s ateliéry v Maďarsku, Velké Británii nebo Chorvatsku. „Moje největší konkurence nejsou studia, ale vlády zemí, protože budoucnost a možnosti přežití závisí především na pobídkách filmového průmyslu dané země. Vůbec to období, kdy jsme byli bez pobídek a kdy začínali pobídky v Maďarsku, byl nejhorší čas pro Barrandov,“ řekl Petr Tichý, obchodní ředitel Barrandov studios.
Situace se na Barrandově zlepšila v polovině roku 2010, kdy český stát zavedl v souladu s evropskými směrnicemi pro filmaře pobídky. Zájem o Česko jako filmovou destinaci ihned vyskočil o třetinu. Filmaři v loňském roce na pobídkách vyčerpali přes 260 milionů korun.
Barrandov žije díky zahraničním projektům
K přežití ateliérů pomáhají zahraniční projekty. „Co se týče českých filmů, ty se teď u nás nenatáčí. Je to dáno tím, že Česko je plné krásných lokací, a možností natáčet jinde je mnoho. “Loni to bylo postaveno na televizních projektech, jako byli třeba Borgiovci nebo americký seriál Missingy. Další celkem významnou roli hraje natáčení reklam, které jsou populární. Praha je zajímavá destinace pro natáčení reklam, reklamy tvořily 20 procent z výnosů," řekl Tichý.
V současnosti jsou Barrandovské ateliéry zaplněné filmaři z Jižní Korey, lidmi z reklamy anebo tvůrci seriálů na HBO. Ke konci roku by mohli zástupci ateliérů podepsat smlouvu s americkým producentem, který připravuje hvězdný velkofilm. Proměnit by se ale měla i struktura barrandovský ateliérů. Vedení společnosti promýšlí transformaci některých divizí, například filmových laboratoří, které jsou zasažené digitalizací filmové tvorby.
