Česku hrozí, že mu uteče čtrnáct miliard dotací na internet

Česku hrozí, že nebude moci čerpat dotace z evropských fondů na rozvoj vysokorychlostního internetu. Jde o 14 miliard korun. Podle hospodářské komory se neplní podmínky pro čerpání. Chybí třeba analýza současného stavu internetového pokrytí. Česko už dřív stanovilo, že chce do roku 2018 zrychlit připojení minimálně na 30 megabitů za sekundu.

„Národní plán pro rozvoj sítí nevyhovuje evropským pravidlům,“ uvedli zástupci telekomunikačních firem (ICT) spolu s hospodářskou komorou. Chybí mu některé náležitosti, které EU pro čerpání dotací vyžaduje. Jde zejména o analýzu současného stavu internetového pokrytí, včetně podrobných map. Firmy proto vyzvaly vládu, aby analýzu nechala zpracovat. Jako zpracovatele navrhly Český telekomunikační úřad (ČTÚ).

Aktuálně představené návrhy veřejné podpory výstavby vysokorychlostního připojení k internetu ignorují základní pravidla veřejné podpory, jsou připravované zmatečně a bez konzultací s průmyslem.
Svatoslav Novák
prezident ICT unie
obrázek
Zdroj: ČT24

Jakub Rejzek z ISP Alliance, která zastupuje internetové providery, zdůraznil, že je skutečně potřeba kvalitní analýza, kterou podle něho zatím během roku práce na plánu rozvoje NGA sítí nedokázalo ani ministerstvo průmyslu nebo vnitra udělat. 

Z našeho pohledu je nejdůležitější, aby stát konečně nezávisle, nepředpojatě a přesně zmapoval, kde je třeba pomoci ze státních prostředků nebo evropských dotací. Předpokládá to i Evropská komise, aby uvolnila z evropských fondů na financování infrastruktury byť jediný eurocent.
Jakub Rejzek
ISP Alliance

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) bude chtít, aby byly zohledněny požadavky zástupců telekomunikačního sektoru a současně, aby národní plán byl dlouhodobě funkční, nikoliv jen účelový dokument. „Zástupci digitálního průmyslu si rozhodně zaslouží ze strany státu odpovídající vážnost při projednávání tak závažných strategických rozhodnutí, protože tento segment průmyslu již dnes tvoří významnou část HDP, vynakládá nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj a hraje klíčovou roli v budoucnosti naší země,“ uvedl s tím, že nabízí diskusi se zástupci trhu v rámci Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst.

Představitelé ICT: Ministerstva ignorují připomínky trhu

Představitelům ICT průmyslu se nelíbí, že ministerstva poskytují neadekvátně krátkou dobu pro vyjádření k návrhům významných dokumentů a ignorují připomínky trhu. Obávají se aktivity ministerstva vnitra, které chce část dotací přerozdělovat prostřednictvím nově vytvořeného státního podniku. Dotace by nesměřovaly ke koncovým uživatelům, ale do komunikačních sítí státních úřadů.

Nahrávám video
Internet v ohrožení
Zdroj: ČT24

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) uvedl, že se zároveň snaží dosáhnout dohody s ministerstvem vnitra o rozvržení celkové částky 14 miliard tak, aby deset miliard šlo na rozvoj vysokorychlostního internetu a čtyři miliardy byly použity nepřímo cestou Integrovaného regulačního operačního programu (IROP) ve správě ministerstva vnitra (MV) na podporu digitalizace státní správy. Dosud bylo záměrem vnitra rozdělovat šest miliard. I když je rozdělení kompetencí mezi dvě ministerstva také terčem kritiky, je podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) nevyhnutelné.

Zatímco obecně v rozvoji internetu je Česká republika uprostřed peletonu, v rozvoji e-governmentu je na předposledním místě a to je primární zodpovědnost ministerstva vnitra.
Jan Mládek

Ministerstvo vnitra již podle náměstka Jaroslava Strouhala požádalo o konzultace parametrů návrhu s Evropskou komisí. „V okamžiku, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestor národního plánu předloží jeho finální návrh, předpokládáme další jednání se všemi zainteresovanými subjekty včetně zástupců trhu, samospráv. Naší snahou je od začátku hájit veřejný zájem, kterým je plošné pokrytí České republiky dostupným vysokorychlostním internetem a efektivní nakládání s veřejnými prostředky, což nemusí být vždy v souladu s obchodními zájmy soukromých firem,“ uvedl.

Internet
Zdroj: Thinstock

Podle zástupců telekomunikačních firem by se celá agenda měla vrátit pod ministerstvo průmyslu a obchodu, které na strategii původně pracovalo. Zároveň musí národní plán přepracovat, aby vyhovoval pravidlům EU i připomínkám trhu.

Vláda má každopádně v plánu projekt nejméně za 30 miliard korun, který by měl do roku 2018 pokrýt celou Českou republiku internetem. Síť nové generace by pak měly využívat domácnosti, firmy i úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...