Českou poštu čeká ve čtvrtek nová stávka. Má trvat celý den, vždy hodinu na jednom pracovišti

Část odborů České pošty bude ve čtvrtek znovu stávkovat. Protest má trvat celý den a bude se přesouvat z jednoho pracoviště na druhé. Na každém by mělo zastavení práce trvat zhruba hodinu. Ve středu to řekl předseda stávkového koordinačního výboru Evžen Dvorský. Seznam stávkujících dosud odboráři nedali podniku k dispozici. Vedení pošty chce eliminovat dopad stávky na zákazníky.

V pondělí do dvouhodinové stávky vstoupilo zhruba sto z celkem 30 tisíc pošťáků a podpořilo je 150 sympatizantů. Stávkovalo se hlavně v třídírnách v Praze a Brně, poboček se protest nedotkl. Odboráři požadují po vedení podniku zvýšení tarifní mzdy všem zaměstnancům o 2500 Kč měsíčně.

„Menšinové odbory jsme, stejně jako před pondělní akcí, vyzvali, aby dodaly seznamy pracovišť, kde se má údajná celodenní stávka konat. A stejně jako před pondělní akcí jsme zatím žádné seznamy neobdrželi. Jednání pánů Dvorského a Petra Pohla dva dny před Štědrým dnem je tristní a zasáhne nejen Českou postu, ale zejména její klienty,“ řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Podle předsedy stávkového koordinačního výboru Dvorského se během středy stávkující hlásili vedoucím na svých pracovištích. Dodal, že při protestu budou mít neplacené volno. 

Velké poštovní odbory domluvily růst platů o 550 korun

Před pondělní stávkou odboráři oznámili, že očekávají zhruba 6 tisíc stávkujících, tedy pětinu zaměstnanců pošty. Velké odbory na poště, které v listopadu podepsaly dohodu o růstu platů o 2,6 procenta, tedy asi o 550 Kč od dubna příštího roku, se ale k protestu nepřipojily.

V pondělí nakonec stávkovalo zhruba sto lidí, protest podpořilo ještě kolem 150 sympatizantů z řad pošťáků, ale i aktivistů mimo poštu. Před pražskou třídírnou v Malešicích se sešla asi stovka lidí, před brněnským uzlem zhruba 50. V ostatních sběrných uzlech a na pobočkách, včetně hlavní pošty v Praze, se zřejmě nestávkovalo.

Pondělní akci se snažili zabránit i politici. S vedením menšinových odborů se setkal premiér Bohuslav Sobotka, v celé záležitosti se angažoval i ministr vnitra Milan Chovanec (oba ČSSD). Uvedli, že stát by mohl počátkem příštího roku uvolnit pro Českou poštu zhruba 1,4 až 1,5 miliardy korun jako kompenzaci za poskytování základních služeb v letech 2013 a 2014.

Třetina z této částky by šla na růst platů, což představuje 1200 až 1400 korun na zaměstnance měsíčně. Malé poštovní odbory ale slib neuspokojil a v pondělí stávkovaly. 

  • Průměrná mzda v podniku se pohybuje kolem 22 700 Kč a na konci roku má být zhruba 23 tisíc korun měsíčně, tedy více než 4 tisíce korun pod celostátním průměrem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...