Českou poštu čeká ve čtvrtek nová stávka. Má trvat celý den, vždy hodinu na jednom pracovišti

Část odborů České pošty bude ve čtvrtek znovu stávkovat. Protest má trvat celý den a bude se přesouvat z jednoho pracoviště na druhé. Na každém by mělo zastavení práce trvat zhruba hodinu. Ve středu to řekl předseda stávkového koordinačního výboru Evžen Dvorský. Seznam stávkujících dosud odboráři nedali podniku k dispozici. Vedení pošty chce eliminovat dopad stávky na zákazníky.

V pondělí do dvouhodinové stávky vstoupilo zhruba sto z celkem 30 tisíc pošťáků a podpořilo je 150 sympatizantů. Stávkovalo se hlavně v třídírnách v Praze a Brně, poboček se protest nedotkl. Odboráři požadují po vedení podniku zvýšení tarifní mzdy všem zaměstnancům o 2500 Kč měsíčně.

„Menšinové odbory jsme, stejně jako před pondělní akcí, vyzvali, aby dodaly seznamy pracovišť, kde se má údajná celodenní stávka konat. A stejně jako před pondělní akcí jsme zatím žádné seznamy neobdrželi. Jednání pánů Dvorského a Petra Pohla dva dny před Štědrým dnem je tristní a zasáhne nejen Českou postu, ale zejména její klienty,“ řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Podle předsedy stávkového koordinačního výboru Dvorského se během středy stávkující hlásili vedoucím na svých pracovištích. Dodal, že při protestu budou mít neplacené volno. 

Velké poštovní odbory domluvily růst platů o 550 korun

Před pondělní stávkou odboráři oznámili, že očekávají zhruba 6 tisíc stávkujících, tedy pětinu zaměstnanců pošty. Velké odbory na poště, které v listopadu podepsaly dohodu o růstu platů o 2,6 procenta, tedy asi o 550 Kč od dubna příštího roku, se ale k protestu nepřipojily.

V pondělí nakonec stávkovalo zhruba sto lidí, protest podpořilo ještě kolem 150 sympatizantů z řad pošťáků, ale i aktivistů mimo poštu. Před pražskou třídírnou v Malešicích se sešla asi stovka lidí, před brněnským uzlem zhruba 50. V ostatních sběrných uzlech a na pobočkách, včetně hlavní pošty v Praze, se zřejmě nestávkovalo.

Pondělní akci se snažili zabránit i politici. S vedením menšinových odborů se setkal premiér Bohuslav Sobotka, v celé záležitosti se angažoval i ministr vnitra Milan Chovanec (oba ČSSD). Uvedli, že stát by mohl počátkem příštího roku uvolnit pro Českou poštu zhruba 1,4 až 1,5 miliardy korun jako kompenzaci za poskytování základních služeb v letech 2013 a 2014.

Třetina z této částky by šla na růst platů, což představuje 1200 až 1400 korun na zaměstnance měsíčně. Malé poštovní odbory ale slib neuspokojil a v pondělí stávkovaly. 

  • Průměrná mzda v podniku se pohybuje kolem 22 700 Kč a na konci roku má být zhruba 23 tisíc korun měsíčně, tedy více než 4 tisíce korun pod celostátním průměrem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 22 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...